Manneken Pis po česku
Květnové dopoledne, zastávka MHD přímo před obchodním centrem Sever. V hloučku lidí, čekajících na trolejbus, stojí mladá maminka s chlapečkem. S někým, nejspíš s kamarádkou, živě rozpráví. Vtom se od země ozve naléhavý dětský hlásek: "Já chci čůrat!" Oči přítomných se otáčejí na klučinu, ve většině z nich se zračí pochopení. Jen maminka nějak nereaguje. "Já chci čůůůůůrat", nelze už mrňouse opravdu přeslechnout. Bohužel nelze přeslechnout ani matčin hlas. "Máš plínu", nevzrušeně odpoví potomkovi. Ten se ještě chvíli nevzdává a trvá na svém. Maminka stejně vytrvale opakuje původní odpověď: "Říkám ti, máš plínu!" Nastupuji do svého trolejbusu, ale scénku ze zastávky mám pořád před očima. Tak nevím... Třeba ta maminka jen nechtěla - z nějakých mně nepochopitelných důvodů - svoje dítě svlékat na ulici. Budiž... Ale v tom případě měla přece jen pár kroků za sebou Sever, kde jsou toalety zdarma k dispozici hned v přízemí. Pohodlnost? Možná, ale nepřísluší mi dotyčnou soudit. Jen doufám, že nenastane okamžik, kdy bude při vyhazování další použité pleny synem cloumat a zlostně mu syčet do obličeje: "Jakto, že sis zase neřek?!"
V Bruselu se zkrátka maj' 
Tam to jde i bez...
