Geografie a obecné informace
Černá Hora
Název státu: Černá Hora je slovanský název; neslovanské jazyky používají název Montenegro. V minulosti byla Černá Hora součástí republiky Jugoslávie, dnes je samostatným státem.
Rozloha Černé Hory: 13 812 km2
Počet obyvatel: 650 000. Většinu obyvatel tvoří Černohorci a Srbové, menšinu pak Albánci a Chorvati.
Úřední jazyk: černohorský (v podstatě jde o dialekt srbštiny).
Písmo v Černé Hoře: používá se cyrilice i latinka.
Náboženství: základním náboženstvím je pravoslaví.
Hlavní město Černé Hory: Podgorica; má cca 160 000 obyvatel.
Historické a kulturní centrum Černé Hory: městečko Cеtinje.
Peněžní jednotka: еuro, platí zde od roku 2002.
Тuristická centra: Bar, Budva, Herceg Novi, Kotor, Petrovac na Moru, Sveti Štefan, Sutomore, Тivat, Ulcinj.
Doprava: v Černé Hoře se nacházejí dvě mezinárodní letiště – v Podgorici a v Tivatu. Po železnici dojedete z Bělehradu do černohorského města Bar na Jaderském pobřeží, trajektem se lze dostat z Baru do italského Bari. Jadranská magistrála spojuje všechna letoviska na pobřeží.
Gеоgrafická poloha Černé Hory: Černá Hora se rozkládá na jihozápadě Balkánského poloostrova. Sousedí s: Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Chorvatskem (cca 20 km, u jediného středomořského fjordu, Boky Kotorské, která je rovněž nejjižnějším fjordem světa).
Zhruba 200 km Jaderského moře odděluje Černou Horu od jihovýchodní Itálie.
Vzdálenosti z Podgorice: do Říma cca 500 km, do Paříže a Berlína asi 1500 km, do New Yorku zhruba 7000 km.
Svůj název (Crna Gora) země nejspíš obdržela kvůli hustým "černým" lesům, pokrývajícím tamní hory.
Geografické oblasti Černé Hory. Černá Hora není jen středomořským státem, má i kontinentální hornatou část . Černá Hora se pyšní 40 jezery; 80 % celkové rozlohy země pokrývají lesy, přírodní pastviny a louky. V Černé Hoře se vyskytuje 2833 druhů a poddruhů rostlin, což představuje téměř 25 % veškeré evropské flóry.
Černohorské pobřeží je 2-10 km široký pás pevniny mezi mořem a a strmými vysokými horami. Pobřeží se značně liší od ostatních černohorských oblastí a dodává zemi typický středomořský nádech. Perlou Černé Hory je bezesporu Kotorský záliv, zasahující do souše nějakými 20 kilometry. Je to nejjižnější fjord na Severní polokouli - úzký hluboký záliv s vysokými příkrými a skalistými břehy. Jadran mezi Černou Horou a Itálií je poměrně široký a taky hluboký: jeho maximální hloubka dosahuje 1330 m. Délka pobřeží je asi 190 km, délka pláží 73 km. Nejdelší písčitá pláž (13 km) se nachází v Ulcinji.
Voda je průzračná a její teplota se po celých šest měsíců v roce pohybuje mezi 20-26°С. Pobřeží se vyznačuje mírným středomořským podnebím – tedy dlouhým suchým létem a krátkou mírnou zimou. Sezóna tu začíná v dubnu a trvá až do listopadu. Průměrná letní teplota je 25°С.
Skalnaté náhorní plošiny je malebná spoře zalidněná černohorská oblast, hraničící s pobřežím. Vyskytují se tu horské a mořské vzdušné proudy. Nad Kotorem dosahují srážky ročního úhrnu cca 4800 mm, což je nejvíc v celé Evropě. Však tu také bývají mnoho dní trvající lijáky. V tomto regionu se nachází národní park Lovčen s mauzoleem Petra Petroviče Njegoše, černohorského spisovatele a vládce.
Centrální rovina. Skadarské jezero, údolí řeky Zety a roviny v okolí největších černohorských měst Nikšič, Danilovgrad a Podgorica tvoří třetí zeměpisnou oblast Černé Hory, její centrální rovinu. Průměrná výška je 40 m. Úrodná nížina a poříčí je ideálním místem k osídlení, proto také právě tady žije nejvyšší počet obyvatel. Roviny v Černé Hoře nezaujímají příliš velké plochy.
Zemědělskou oblastí je vlastně jen okolí Skadarského jezera, údolí řeky Zety a Nikšičské pole. Tím je v podstatě vymezena veškerá zemědělská půda Černé Hory, takže zemi rozhodně nelze považovat za agrární. V rovinách je vesměs teplé podnebí, teplejší než v přímořské subtropické oblasti.
Vysokohorská oblast. Černohorský sever, to jsou vysoké hory s mnoha pastvinami, lesy a jezery. Řeky Morača, Piva, Tara a jejich přítoky vymlely ve skalách kaňony – úzké kanály se strmými břehy. V této oblasti se nalézají dva národní parky – Biogradska Gora a Durmitor. Vysokohorská oblast představuje největší plochu Černé Hory a rozhodně stojí za pozornost . Ve výšce 1400-1700m se tu nacházejí náhorní plošiny. Vrcholy hor dosahují výšky přes 2000m; nejvyšší černohorská hora Bobotov Kuk je součástí masivu Durmitor a měří 2522 metrů. Kromě majestátních hor se v oblasti nacházejí i mimořádně atraktivní vodní nádrže. Celkem se Černá Hora pyšní 29 překrásnými vysokohorskými jezery. Oblastí také protékají horské řeky, jako Piva, Tara, Morača, Zeta. Tyhle řeky a jejich přítoky během miliónů let své existence vymlely ve skalách úzké kanály s příkrými břehy – kaňony - jejichž krása a velikost jsou vskutku unikátní. Kaňon řeky Tary je největší v Evropě, jeho hloubka dosahuje až 1300 metrů. Větší je už jen Grand Canyon v Coloradu. Nejčistší evropská řeka, Tara, je pod ochranou UNESCO a slouží k aktivnímu odpočinku – k raftingu. Podnebí ve vysokohorské oblasti je subalpské – v létě je zde horko, v zimě chladno a sníh. V horách Durmitoru může klidně napadnout až 5 metrů sněhu! Protože se tam také dlouho udrží, je tato oblast vhodná ke sjezdovému lyžování. Nejvýznamnější lyžařská střediska najdeme v Žabljaku a Kolašinu.
V roce 1991 UNESCO vyhlásilo Černou Horu ekologickým státem.