Strana 7 - Svátek Pesach
Svátek Pesach
Tento svátek označujeme jako Chag ha-Pesach, tj. svátek milosti, protože Bůh vyvedl naše předky z Egypta a vysvobodil je z otroctví.
Tento svátek označujeme také jako Chag ha-Macot, tj. svátek nekvašených chlebů, protože naši předkové při odchodu z Egypta pekli a jedli chleby z těsta, které nestačilo vykynout. (2M 12)
Tóra nám nařizuje slavit svátek Pesach po 7 dní, od 15 do 22 dne prvního měsíce.
Prvního a sedmého dne je nutné, aby se každý mužského pohlaví zúčastnil bohoslužebného (svatého) shromáždění. Je zakázána veškerá práce, kromě přípravy svátečního jídla.
Je nařízeno jíst po dobu celého svátku nekvašené chleby.
Před nástupem svátku je potřeba odstranit vše kvašené chamec z našich domů, a nejíst chléb z kvašeného těsta, a nic kvašeného v období od 15 do 22 dne prvního měsíce.
16, 17, 18, 19 a 20 den se označují jako chol ha-moed, tj. polosvátky, během kterých jsou s výjimkou Šabatu povoleny nejnutnější práce.
Sedmý den svátku se označuje jako Ševií aceret, tj. sedmý den bohoslužebného shromáždění, během kterého probíhá závěrečná bohoslužba.
Slavit začínáme večer 14 dne prvního měsíce, po bohoslužbě, která proběhla v kenase. Po návratu z kenasy čteme v kruhu rodiny pesachovou Hagadu o významu svátku Pesach. K jídlu podáváme nekvašené chleby, pečené jehněčí a hořkou zeleninu (symbol hořkého života v Egyptě).
Nekvašené chleby si v předvečer Pesachu peče každá rodina sama (v případě nutnosti lze péct nekvašené chleby i během chol ha-moed).
Mouka pro těsto nekvašených chlebů se mýchá se studenou vodou, nepřidává se sůl. Těsto pro nekvašené chleby je povoleno zadělávat medem, vejci či mlékem.
Od první neděle svátku Pesach, začínáme počítat Sefira – 50 dní, padesátého dne pak slavíme svátek Šavuot.
