Broken hard still can go on
Kasumi byla malá holčička žijící v obyčejné vesnici.Tedy,byla by obyčejná,kdyby neměla hadí oči, kočičí uši a ocásek.Žila totiž sice u lidských rodičů.kteří ji bezmezně milovali,ale nebyli to její skuteční rodiče.Jako miminko ji totiž její skuteční rodiče odložili v nedalekém lese a její nynější otec ji tam našel,když šel pro dříví do kamen.Kasumi sice nikdo nezatajoval,že není jejich skutečná dcera,ale ona to ani nevěděla-respektive to neřešila.
Ale ačkoliv svou rodinou byla milována,ostatní ve vesnici ji nenáviděli a báli se jí,protože byla "nečisté dítě.Ostatní děti ve vesnici ji buď týraly,nebo dělaly,že neexistuje.Hodně kvůli tomu plakala,ale jak život plynul,naučila se jim bránit.Jelikož byla démonem(sice kříženým,ale přesto plnohodnotným),její dětství trvalo déle,než všech ostatních a než o něco povyrostla,byli její rodiče už staří.Zemřeli,když Kasumi bylo přesně šestnáct.
-vzdejme holt jejich vzpomínce a popřejme jim niní kidného odpočinku-
Byla z toho velmi smutná a z části z jejich smrti vynila sebe,protože právě kvůli ní její rodiče ostatní z vesnice tolik trápili.
Půl roku na to se rozhodla z vesnice odejít a žít jen se svým smutkem.
Budou mít,co chtěli.říkala si.Nic jí tam nedrželo a tak odešla ještě tu noc.
Svět tam venku byl tehdy krutý.Kasumi se jen s těží bránila a nespočetněkrát jí okradli,nebo zbyli,nebo něco horšího...Přestože prát se jakž takž uměla,proti ostatním démonům neměla velkou šanci.Nakonec se naučila lovit malé démoní mláďátka a dokonce si občas chytila i malé lidské.Nelíbilo se jí to a bylo jí nebožátek líto,ale jinou potravu si ulovit nedokázala a hlad z ní udělal démona bez citů a lítosti.Postupem času její srdce zkamenělo a zchladlo.Stala se z ní krvežíznivá zrůda,která už zapomínala i mluvit.Jak by také ne,když neměla nikoho,s kým by si povídala a bylo jí to i jedno.Až do jednoho večera.
Hodlala se právě vrhnout na jednu malou holčičku,když vtom uslyšela ženský hlas:"Tako,pojď už domů na večeři."volala neznámá žena a mířila si to přímo k holčičice.Když k ní došla,pevně jí obejmula a vyzvedla do vzduchu.Když Kasumi zahlédla dívčinu tvář všimla si,že má podobné rysy,jako ona sama,jen bez těch očí,uší a ocásku.Vybavila se jí doba,kdy byla se svými rodiči,jako malá holčička.Bylo jí do breku z toho,co dělala-kolik neviných děťátek chladnokrevně zabila,ať už to byli démonci,nebo lidé.Radši rychle utekla a schovala se do malé jeskyňky,kde se skrčila a za tichých vzlyků usnula klidným,bezesným spánkem.
Drůhý den se vydala zpět do své vesnice.Nechtěla se tam dlouho zdržet,jen se chtěla na pár chvil stavit u jejich domku a zavzpomínat na staré časy.
Očekávala,že jí někteří poznají a budou chtít,aby zase rychle zmizela.Nakonec,když dorazila někteří lidé jí opravdu poznali,ale ačkoliv se netvářili šťastně,že ji vidí,nic nenamítali ani proti její přítomnosti.Dozvěděla se,že její starý dům je prázdný a tak se rozhodla,že tam na pár nocí zůstane a promyslí si co se životem.
Třetí noc se probudila a zjistila,že má někoho v pokoji.Byl to mladý chlapec.Mohlo mu být tak sedmnáct let.
"Ahoj"usmál se na ní.Kasumi jen překvapeně pozvedla obočí.
"Promiň,že tě vyrušuji v noci,ale nevěděl jsem,jestli jsi přes den tady."omluval se.
Kasumi se ho zeptala,proč přišel a kdo to je a on jí vysvětlil,že jeho otec jí znával a že ji tajně miloval,ale že se to bál říct kvůli ostatním.Jmenoval se Hiro.(ten chlapec)Vysvětlil jí,že přišel,protože byl zvědavý na dívku o které mu otec vyprávěl a nakonec zůstal celou noc a povídali si.Kasumi se s ním cítila neobvykle,byl jediný,kdo ji nezapřel a dokonce za ní sám přišel.
Začal k ní chodit každou noc a nosil jí jídlo a vodu,dokonce ji dovedl k horkému pramenu u vesnice,aby se mohla vykoupat.Kasumi k němu po čase začala cítit i něco víc ačkoliv vlastně nevěděla,co je to láska.A i když se jí to bál přiznat,Hiro se do Kasumi také zamiloval.Byli pořád spolu a Kasumi bylo jako ještě nikdy dřív.
Jednou v noci se však vzbudila a ucítila kouř.Okamžitě vyběhla ven a uviděla celou vesnici v plamenech.Vesničané marně utíkaly před vlčími démony a vlky samotnými.
"Hiro!"problesklo jí hlavou."Musím najít Hira!"znělo jí v hlavě pořád dokola,když probíhala šílejícími lidmi a démony.Nakonec ho našla ležet tváří na zemi.Okamžitě ho vzala a odnesla stranou.
"Hiro"hlesla.
Chvíli se nic nedělo,pak se však Hirova víčka zatřásla a otevřela.
"Ka-kasumi."lehce se na ni usmál-tedy,alespoň se o to pokusil.Až teď si Kasumi všimla,v jak hrozném stavu Hiro byl;Oblečení roztrhané,z ošklivé rány na břichu se mu valil proud krve,hluboké i povrchové rány na celém tělě.
Kasumi po tváři začaly stékat slzy-slzy bezmoci a utrpení.
Hiro už nic neřekl,jen se mírně nadzvedl a zlehka Kasumi políbil na rty.Těsně vteřinu před tím,než jeho hlava klesla bez života znovu k zemi.
Kasumi se dala do křiku a přivinula k sobě Hirovo mrtvé tělo.
Nevěděla,jak dlouho tam tak seděla,ale připadalo jí to jako věčnost.
Zoufalý křik vesničanů utichl již před dlouhou dobou a pomalu se začalo rozednívat,když se Kasumi konečně zvedla a pomalu procházela vesnicí.Všude byla mrtvá těla.Některé tváře dokonce ještě z dětství poznávala.Když došla ke svému domu,bezduše se posadila na zem u vchodu a opřela se o stěnu domu.Bylo jí špatně a točila se jí hlava.Věděla,kde je,přesto se jí všechno okolo zdálo vzdálené a cizí.Nakonec zavřela oči a upadla do bezvědomí.
Vzbudila se,když byl den.Byla pořád na místě,kam se předtím posadila.Najednou koutkem oka zahlédla jakýsi pohyb.Podívala se tím směrem a spatřila malou dívenku,jak se krčí napůl schovaná za sousedním domem-tedy za tím,co z něj zbylo-a pozoruje ji.Jakmile si všimla,že se na ni Kasumi dívá,vesele se usmála a otočila se.
"Sesshoumaru-sama,podívejte-ta dívka je naživu!"
Vtom Kasumi zaregistrovala další dvě postavy.Jednu až neuvěřitelně malou a druhou,která byla pravý opak.Obě se k ní vydali a holčička taktéž.
Kasumi byla moc slabá,hlavně duševně,z toho,co se jí přihodilo a tak ani neměla sílu se vzpírat,když ji ten vysoký muž(ano,toho si zvládla všimnout) vzal za čelist a natočil ji tak,aby na ni co nejlépe viděl.
"Chm,"odfrkl si"Je to napůl kočičí,napůj ještěří démon."řekl poněkud znechuceně.
Kasumi jen dezorientovaně šilhala a snažila se alespoň se mu vytrhnout,ale její tělo ji neposlouchalo a tak se nebránila,když ji po dlouhém přemlouvání holčičky a té malé postavy,co tak šíleně skřehotala,ten muž položil na...něco co vypadalo jako dvouhlavý drak.
Šli dlouho,až došli do jakési vesnice.Muž ji vzal k místnímu léčiteli,který jí do krku nacpal tunu různých bylinek a pak ji nechal odpočívat.Na druhý den už jí bylo o moc lépe a tak,když nikdo nebyl doma se vyplížila ven,ale tam už čekal ten muž,dívka podivný malý škřet.Kasumi nezbývalo,než jít s nimi,protože se jim stejně cítila zavázána a tak se společně vydali z vesnice pryč.
Skřet jí vysvětlil,kdo je ten muž co ji zachránil zač-že je to "velký démon Lord Sesshoumaru,dívka Rin a já jsem Jaken."
Sesshoumaru-sama,jak po několika dnech společného cestvání moc nenamluvil a tak se ani nesnažila z něho vymámit,proč jí pomohl,když z jeho hlasu na začátku slyšela tolik odporu a naučila se,že ačkoliv cestuje s nimi,musí se o sebe starat hlavně sama.
Když se Sesshoumarem byla asi měsíc,dal jí Sesshoumaru dva krátké meče a poručil jí,ať se s nimi naučí zacházet.Moc jí to nešlo,ale s Jakenovými radami se jí nakonec povedlo naučit se snimi bojovat.Ale ať by z toho kdykoliv jindy byla bez sebe nadšením,nyní už pomalu zapoměla,co je to radost.To,co se jí stalo bylo pro ni moc těžké,než aby se přes to jednoduše přenesla.Často pro Hira po nocích plakala.
Nakonec ale došla k závěru,že minulost už nemůže změnit,pouze se s ní smířit a tak její smutek s postupem času skoro všechen odešel a ona se nakonec zamilovala do lorda Sesshoumara.Nikdy však nebyla tak odvážná,aby mu to řekla.A tak teď s ním,malou Rin a Jakenem putuje vstříc dobrodružstvím a i když o tom neví,Hiro je pořád s ní,jako její strážný anděl.Chrání jí a i když jí stále miluje,přeje jí,aby se Sesshoumarem byla šťastná a aby už nikdy nezažila nic takového,jako s ním.
Konec
Komentáře
Přehled komentářů
That means you'll lead some new features and have access to additional channels where you can gain visibility, without having to put to rights nous of some elaborate, handbook migration process. https://googlec5.com
ehm
(Kitty, 1. 11. 2011 22:25)řeknu ti... sic jednorázovka, ale nic moc... dalo se to číst to jo, ale nic mi to neřeklo
How to buying Google
(DavidTon, 24. 12. 2022 11:34)