Musím se pochlubit....
Někdy si říkám, že by si na mě asi smlsl nějaký psycholog či psychiatr.
Jeden den tu brečím, co moje dítě všechno neumí a druhý den se raduji z jeho pokroků.
Dnes mám tu veselejší náladu. Venku svítí sluníčko, holky jsou ve škole, manžel je také ve škole a Jeníček spinká poledním spánkem....
To je klid. A balzám na duši. :-)
Chc se s vámi podělit o všechno, co Jeníček v poslední době zvládá....
Řekla bych, že udělal velký pokrok.
Jenda začal malovat...hurááááá.
Sice jen fixami, nic jiného do té své tlapičky nevezme, ale díky Bohu za to.
Maluje pavouka, pavouka, pavouka a zase pavouka. Občas přidá i pavučinu. Heč. :-)
Udělá "kolečko" a okolo paprsky...Nezasvěcený člověk by řekl, že to je sluníčko, ale on je to pavouk. A jaký krááásnýýý.
Nikdy jsem neviděla krásnějšího pavouka. :-)
Jenda říká: "Jako nebíčko (modrý), jako tešinka (červený), jako tavička (zelený) a jako "ktek" (krtek - černý).
Paráááda. Jeník umí malovat a učí se u toho i barvy. :-)
Další novou dovedností je jízda na koloběžce. Díval se na dvd Teletubies a ted často jezdí po zahradě a stále dokola volá: "Fičí, fičí, fičí Po", "Fičí, fičí, fičí Po"....
Také se naučil vylézt na strom a na stůl. To je ted jeho oblíbená zábava...
Sebere holkám pero, pokud ho nechají někde válet... A to se stává dost často, protože mám doma 2 nepořádnice. :-)
Jeníček pak vyleze na stůl a mlátí perem do "lustru"....
Vydává to hezké zvuky. :-)
Myslím, že by to vydržel delší dobu, ale já mám strach, že se mu zatočí hlava a že spadne, tak ho po chvíli s řevem sundavám...
Tak, jako umí vylézt na stůl, tak se naučil vylézt i na skříňku od plynoměru a hop...skočí dolů...a už je na ulici...
Dříve jsme zamykali branku a klíč jsme nechávali zepředu, pak se Jenda naučil klíčkem otočit, tak jsme ho dávali na druhou stranu...
Když přišel na to, jak prostrčit ručičku a klíčem otočit, dali jsme klíč do garáže na hřebík a pravidelným návštěvníkům jsme nechali klíč přidělat.
Myslela jsem si, že máme po starosti.
Chyba lávky. Ted "klíč neklíč"...Jenda přeleze "budku" a utíká pryč...v tom lepším případě se válí na silnici nebo na chodníku...
Tak ted abych byla neustále ve střehu.
Néé že bych jindy nebyla. :-)
Mám velikou radost.
Po 2 letém bojování s diagnozou DMO, cvičení bodíků a řvaní u Vojtovy metody, cvičení na baloně a dojíždění na rehabilitace do Prahy, vidím, jaký pokrok udělalo dítě, které si sedlo teprve v 17 měsících a u kterého to ještě v roce vypadalo, že nikdy chodit nebude.
A tak provolávám 3x sláva:
Sláva Vojtově metodě.... Sláva včasné diagnostice našeho neurologa a sláva pravidelnému vyčerpávajícímu cvičení.
Komentáře
Přehled komentářů
Gratuliji ke všem úspěchům, Jeníček je velký šikula. Jelikož máme taky diagnozu DMO hypotonickou, tak vím, jak velká práce za vámi je. Malování je skvělé, že maluje jen fixou, vůbec nevadí. Většině dětí se maluje s fixami skvěle, jelikož nemusí na ni vyvíjet tak velký tlak jako na pastelku, a zanechává sytou výraznou čáru. A pavouci jsou skvělí.
At si každý říká na Teletubies co chce, ale můj syn je miloval, naučil se na nich barvy atd.
Obdivuji Jeníčkou šikovnost, mazanost, jak si umí poradit.
Ale úplně nejvíc se skláním před tvou trpělivostí.
*
(Magda, 25. 9. 2010 18:03)
Marci, Tvá radost - má motivace...
je mi trapně fňukat, když vy jste na tom hůř, ale dnes jsem už brečela, doslova řvala na balkoně - v místnosti, kde byl jen Kuba a měl zakázáno zapnout větrák, větrák běžel a na otázku "Kdo ho zapnul" tvrdí "nevím"
"jsi tu sám?"
"Ano"
"Tak kdo ho zapnul?"
"Nevím"
"Zapnul jsi ho ty?"
"Nevím"
´Marci, brečím jak želva, řvu vzetky bezmocí a nevím jak to udělat, abych na něj neřvala jak vzteklá:-(
Omlouvám se, zapoměl jsem Jeníka pochválit. Šikulka, že si do hlavičky "založí", co ho zaujalo. Já se vztekala, že můj Kuba tolik vyžaduje TV, ale zase díky pepkovi začal jíst špenát!!!! A zkuste pak nenávidět TV:-))
Re: televize
(Amelie, 26. 9. 2010 17:06)Magdi, já jsem normálně "víceméně" odpůrcem televize. Holky zvládly dětství snad jen s občasnými pohádkami, večerníčkem a Kouzelnou školkou, tak mě to zpočátku drtilo, že moje dítě MUSÍ mít zapnutou televizi celý den, ale ted vím, že je to jedna z mála věcí, kdy ho můžu něco naučit - Občas se mu ted povede říct "dobrý večer" (jako Ovčí babička), občas jede na koloběžce (jako PO v Teletubies), miluje Zpívánky, tak snad jednou bude recitovat a zpívat (ode mě to slyšet NECHCE) a díky Kostičkám se dovídá i zajímavé informace o odpadech, o zvířátkách, o lidech apod. Takže díky Bohu za televizi - je to takový prostředník mezi mnou a Jeníkem. Nemůže jít do cirkusu, do divadla apod., ale díky dvd ví, jak to vypadá, co se tam dělá apod. A miluje Krtka (a díky němu si nechá třeba obléct mikinu - s Krtkem), v jednom díle je RAKETA, tak si oblíbil tričko s raketou - televize nám tedy pomáhá i s oblékáním. Jinak na něj kolikrát nemůžu nic narvat...:-)
Gratuluji
(Daniela, 26. 9. 2010 19:44)