Dnes lze těžko určit, kdy se toto sportovní odvětví zrodilo. Je však jisté, že bez koní by se dějiny lidstva ubíraly pravděpodobně jiným směrem. Mnohá území by jistě nebyla objevena ani dobývána. Vojska starých kultur musela urazit tisíce kilometrů na svých koních, kteří často strádali nepřízní počasí, hladem a vyčerpáním.
Neuvěřitelné výkony dokázali se svými konmi Beduíni jako například Si-Ben-Zyan, kterému jeho otec přikázal přivézt jeho klisnu z Alžíru, aby se nedostala do rukou Turků. Si-ben-Zyan jel celou noc, odpočíval jen jednu hodinu, kdy se také mohla klisna jednou za jízdu napít a po 24 hodinách a 384 kilometrech dorazil do cíle.
Peršané vyvinuli první pravidelný komunikační systém s pomocí koní. Poštovní stanice byly od sebe vzdáleny jeden den jízdy a vzdálenost 2400 km bylo možné překonat s pravidelnou výměnou koní za 7 - 14 dní (jezdci urazili denně v průměru 172 až 343 km).
Legendární Pony expres zahájil svou činnost v roce 1860. Řada poštovních stanic mezi Missoury a san Franciscem vedla částečně přes území nepřátelských Indiánů. Celá trasa měřila 3 145 km a nejrychlejší jízda byla uskutečněna na trati dlouhé 193 km, kterou kůn urazil za 8 hodin a 10 minut. Pro obrovské ztráty vydržel Pony expres jen dva roky.
V severní Anglii dokázali koně tahat ve velkých kolonách vlnu z farem těžkým horským terénem do přístavů a na zpáteční cestě táhli celý náklad potravin, vína a tabáku opět do hor.
Překonávání velkých vzdáleností bylo obvyklé u kavalérií. Při vojenském cvičení v roce 1930 museli koně překonat z Káhiry do tábora 144 km, za tři dny se vraceli, následovalo 24 hodin odpočinku a opět je čekala stejná vzdálenost.
Pravděpodobně poprvé se v jízdě na velkou vzdálenost soutěžilo v roce 1892. Tehdy si to rozdalo německé vojsko s rakouským na náročné cestě z Berlína do Vídně. Tento dostih měl ale fatální následky ,protože mnoho koní uhynulo na následky vyčerpání. Trasa měřila 643 km a vítězný čas byl 71 hodin a 27 minut. Do konce týdne po dojezdu uhynulo ještě 25 koní včetně vítěze. V roce 1903 uhynuli ve Francii dva koně při dostihu na 215 km za dva dny. Takové jízdy poškodily pověst nového sportovního odvětví a trvalo dlouho, než se distanční dostihy dostaly opět do popředí zájmu jezdecké veřejnosti.
(dle zahraničních materialů L. Sodomková)