HEROIN
Opiáty: Heroin, Morfin, Codein, Braun, Opium, Metadon
HEROIN
http://www.youtube.com/watch?v=hQexj9xPhp4
Heroin, herák, diacetylmorfin (Horse, Smack, H, junk, happydust, scag, diamorphine, Poison, Cash).
OBECNĚ
Heroin byl poprvé synteticky připraven acetylací morfinu v roce 1874. Avšak teprve roku 1898 uvedla německá firma Bayer na trh tento analog morfinu - diacetylmorfin. Lék se používal především proti kašli a byl označován jako hrdinský preparát (heroic), odtud název heroin. Jeho návykovost byla zjištěna až poté, co si získal celosvětovou popularitu.
Od poloviny tohoto století se rozšířil jako jedna z nejužívanějších pouličních drog prakticky po celém civilizovaném světě. Od roku 1993 je zastoupen ve větším měřítku i v Čechách.
Heroin je klasická tvrdá droga. Funguje podobně jako morfin, stačí ale pětkrát až desetkrát menší dávka. Při podání má náhlý nárazový účinek (kick, flash). Heroin proniká do mozku lépe než morfin, působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Asi jednu až sedm hodin působí příjemný pocit uspokojení, nazývaný "high". W. S. Burroughs o tom píše: "Rok jsem se nekoupal ani si neměnil šaty a jen si každou hodinu vrážel jehlu do šlachovitého šedého strnulého masa konečné závislosti. ... Dokázal jsem se osm hodin dívat na špičku své levé boty. K činnosti jsem se vyburcoval pouze, když docházely přesýpací hodiny drogy. ... Střeva jsou plná usedlých srůstů, což vyžaduje zákrok vykrajovačem jablek nebo jeho chirurgickým ekvivalentem."
Mezi závislými v Americe, kde je rozšířen AIDS, jsou jehly už dlouho pasé, pouze se šňupe. Je-li nedostatek heroinu, užívají se z nouze velké dávky kodeinu s alkoholem. Asi 20 až 30 % kodeinu se tak mění v morfin.
DOBA PŮSOBENÍ
Účinkuje podobně jako morfin, ale rychleji, intenzívněji a po kratší dobu. Oproti morfinu stačí až desetkrát menší dávka. Nástup příjemného pocitu je velmi rychlý - tzv. kick. Po dobu 1 až 7 hodin způsobuje příjemný pocit zvaný high.
APLIKACE
Heroin se aplikuje perorálně a intravenózně.
ÚČINKY
Při první aplikaci se nemusí dostavit žádné účinky nebo negativní (nevolnost, zvracení).
bezprostřední účinky:
duševní i tělesný útlum
stav tichého opojení, zklidnění, uvolnění
vzdálení se realitě
snížení či odstranění pocitů bolesti
viditelné příznaky:
zúžené zornice (špendlíkové hlavičky)
zpomalené reakce
poruchy koordinace
Po dlouhodobějším braní:
vodnaté oči
bledá kůže
zanícené vpichy
ztráta vůle až deprese
změna osobnosti - prolhanost, nedůvěřivost, narušení až ztráta vztahu k nejbližším
Při nedostatku drogy se projevují abstinenční příznaky (absťák): bolesti svalů a kloubů, průjem, svalové křeče, pocení, zimnice, neklid, nespavost... (trvá nejvýše 4 dny, odezní do 2 týdnů) droga sama již nemá příjemné účinky, ale je nutná k dosažení původního normálního stavu. Život se začíná měnit v drogový stereotyp. Vše se začíná točit kolem drogy (sehnat peníze, dobře nakoupit), ostatní je druhořadé. Člověk má problémy ve škole, v práci (záhy zpravidla odchází), zcela opouští původní zájmy a záliby, rozprodává hodnotnější věci, krade, popř. získává peníze prostitucí nebo výrobou či distribucí drog.
VZHLED
Heroin vypadá jako hnědý, někdy bílý prášek se slabou octovou vůní, dnes lze sehnat i černý, který octem přímo zapáchá.
NÁVYK
Bylo zjištěno, že může stačit deset heroinových injekcí, aby došlo ke kompletní závislosti, nicméně se může závislost vyvinout až po několika měsících užívání. Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Kromě všech nebezpečí způsobovaných morfinem je zde ještě riziko přenosu nemocí sdílením stříkaček a jehel mezi závislými (to je ostatně vždy při i.v. nebo i.m. aplikaci jakékoliv drogy). Desinfikace jehly, aby se nepřenesl třeba AIDS, je možné provést jejím ponořením na nejméně 30 sekund do 15% roztoku odbarvovače, lepší je však obstarat si sterilní (levně v lékárnách, zdarma v Drop-in centrech apod.). Jako náhražka pro závislé se používá methadon.
Psychický:
Jedinec ztrácí vazby i zájem o cokoli kromě toxikomanského prostředí. Pro svou závislost je postupně vykořeňován a následně vyřazen z běžného společenského života.
TOLERANCE
Tělo droze rychle přivyká. K dosažení žádaného stavu se musí dávky zvyšovat (z desítek miligramů na gramová množství).
NEBEZPEČÍ
Letální dávky parenterálně jsou 50 až 70 mg, při kombinaci s alkoholem a jinými látkami, ovlivňujícími dýchací centrum, ještě nižší.
nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání:
onemocnění jater a ledvin
oslabení činnosti srdce a pokles krevního tlaku
oslabení imunitního systému
trvalá zácpa a poruchy zažívání
poruchy potence u mužů
poruchy menstruace u žen
poruchy spánku
únava
podrážděnost střídající se s apatií
hlavní rizika:
poměrně rychlý vznik fyzické (částečně i psychické) závislosti
předávkování (vědomé - zlatá dávka jako východisko z drogového bludného kruhu × nevědomé - požití drogy výrazně čistší než obvykle) projevuje se nevolnost, hučení v uších, svědění po celém těle, povrchní dýchání až obrna dýchacího centra a následná smrt
otravy příměsemi, kterými se droga nastavuje
infekce při používání nesterilních jehel a stříkaček (žloutenka, HIV)
asociální jednání (za účelem získání financí na další dávku krádeže, prostituce nebo prodej drog)
celková fyzická i psychická zchátralost
pocity bezvýchodnosti a viny mohou vést k sebevraždě
CHEMIE
(C17H17NO(C2H3O2)2)
PRVNÍ POMOC:
Předlékařská první pomoc zahrnuje akutní pomoc poskytovanou většinou nezdravotníky před příchodem lékaře. Sestává z několika základních kroků:
- posouzení ohrožení života,
- posouzení stavu vědomí
- zabezpečení životních funkcí,
- zklidnění a zajištění lékařské pomoci
Obecné posouzení ohrožení života
Při setkání s člověkem pravděpodobně intoxikovaným je i v předlékařské péči důležité rychle stanovit priority dalšího postupu. Každou intoxikaci je nutno považovat za naléhavý, život ohrožující stav. Současně je třeba mít na paměti, že zhoršování klinického stavu může probíhat velmi rychle. Prvním úkolem je proto bez ohledu na příčinu intoxikace udržet základní životní funkce - oběh a dýchání. O stavu dýchání se lze přesvědčit prostým pozorováním pohybů hrudníku a břicha, o stavu oběhu vyhledáním pulsu na periferních tepnách.
Posouzení stavu vědomí
Při intoxikaci dochází ke kvalitativním i kvantitativním změnám vědomí, pro zvládnutí život ohrožujícího neodkladného stavu je na počátku důležité posoudit hloubku porušeného vědomí. Hloubka porušeného vědomí se pohybuje od celkové utlumenosti, přes ospalost, bezvědomí, které je možné přerušit, až po kóma. Pro stanovení hloubky kvantitativního poškození vědomí existují různé stupnice. V rámci základní předlékařské první pomoci bohatě postačí orientačně posoudit stav vědomí zhodnocením, zda pacient reaguje na oslovení, bolestivý podnět (pohybem, očním kontaktem či slovy), anebo nereaguje vůbec. Posouzení stavu vědomí je důležitým krokem pro rozhodnutí o dalším postupu - v první řadě o uložení pacienta do správné polohy. Diferenciální diagnostika je komplikovaná - porušené vědomí může mít samozřejmě mnoho různých příčin.
Důležitou částí první pomoci při intoxikaci je pokus udržet vědomí, respektive zpomalit jeho zhoršování. Nejjednodušší je mobilizovat vědomí intoxikovaného nucením k aktivnímu rozhovoru a kontaktu.
Zabezpečení životních funkcí
Prvním krokem je uložení do správné polohy. Zvolená poloha se řídí podle stavu vědomí a stavu základních životních funkcí. Bezvědomý, spontánně dýchající, se uloží do stabilizované polohy na boku. Pacient při plném vědomí, s poruchami srdce a oběhu, se uloží na záda s horní částí těla lehce zvýšenou. Pacient s poklesem tlaku (intoxikace MDMA, dlouhé zvracení) se uloží na záda se zvýšenou polohou dolních končetin. Při zástavě životních funkcí se uloží na záda na pevnou podložku pro zahájení umělého dýchání.
První pomoc při ztrátě životních funkcí není pro intoxikace nijak specifická:
1) uložení do vodorovné polohy,
2) vyčištění prostrou úst a hltanu,
3) umělé dýchání,
4) masáž srdce,
5) kontrola výsledku.
Zklidnění a zajištění lékařské pomoci
Uložení na klidné místo a zklidnění patří ke standardním postupům první pomoci, u intoxikovaných je tento bod o to důležitější, že mezi příznaky intoxikace patří i různé psychotické stavy (často s paranoidním myšlením) nebo impulsivní a agresivní reakce.