Únor bílý pole sílí
22. 2. 2011
Ahoj lidi,
Posílám další díl svého nekonečného seriálu J. Ne, nebojte, nebude neokonečnej, už pracuju na přebookování letenky, takže mě okolo 10./11.9.2011 očekávejte v hojném počtu na Ruzyni J
Jinak stále rozvíjím své pekařské umění a mám za sebou dva narozeninové dorty – jeden sladký pro Rada jeden slaný pro Adélu. Sladké bylo tiramisu, které jsem bohužel nezdokumentovala a slaný byl špenátový quiche. Myslím, že obdarovaní měli radost a snad se i povedly, já je vlastně ani neochutnala…
Rado je na mě pořád hodnej, ani nevím, čím jsem si to zasloužila. Chodíme občas na kafe, do posilovny, jedem na výlet, taky se chodím v neděli koukat, jak hraje hokej a vždycky vyfasuju termosku s grogem nebo svařákem J, všude mě vozí… je zkrátka jak z filmu J Pokud mu to vydrží, tak nevím, nevím, vážení… Na Valentýna se za mnou zastavil, obdržela jsem kytici, oblíbenou čokoládu a dva plyšáky – jeden lepší než druhej J
V práci je to teď takový dost mrtvý – šéf udělal špatné obchodní rozhodnutí a jsme teď tak trochu bez pacientů. Pomůže nám asi až to stěhování. Začínám se v práci trochu nudit a maličko se bojím, aby mi nezačal zkracovat hodiny… Přidáno jsem nedostala, což na jednu stranu chápu, na druhou to ale není moje chyba, já pracuju pořád stejně dobře, že ano? J Půjčení auta jsme odsunuli na jaro, tak uvidíme, jak to dopadne. Ale mám trochu pocit, že si na mě začal dělat nároky (jednou plánoval vzít mě o víkendu do kina nebo na běžky, ale já měla oslavu narozenin Adély (hned se zajímal jestli to jsou JEHO nebo JEJÍ narozeniny…), a taky jsem mu napsala, že sice někdy můžem jít, ale ať si od toho nic neslibuje J Tak asi proto jsem nedostala přidáno… Jinak je ale zlatej, v pondělí chodíme na obědy, pokecáme, zasmějem se, půjčuje mi dvdčka, až ho musím někdy krotit, protože pak nezbývá čas na práci J Taky už mě trochu unavuje to jeho věčné mluvení – oni tady vůbec maj takovej zvyk pořád mluvit, za každou cenu. Takže když už není o čem, tak mluvěj znova o tom samém! A místo aby něco teda pořádně probrali, ta skáčou z tématu na téma a vždycky to jen tak líznou po povrchu (už podesátý), ale do hloubky se nikdy nedostanou. Někdy je to trochu náročný, páč je to přecijen šéf a musím zachovat dekórum, že. No, ale to jsou detaily.
Dneska jsem měla jít večer na československý sraz, ale ráno mi volal Rado, jestli nepojedem na hory. Tak jsem vyskočila radostí jak blecha začala balit J Za chvíli frčím!
Mějte se všichni krásně a snad pak dovalím i nějaké fotky z kanadské chaloupky.
Tak jsem se úspěšně vrátila z víkendu na horách a ještě vám to sem připíšu. Byli jsme s partou česko-slovenských lidí, bylo nás 5 a měli jsme pronajatou chaloupku u jezera, s krbem, krásně dřevěnou, paráda. Jen sněhu bylo málo, a tak jsme si nezalyžovali, což mě teda hrozně štve, ale jinak to bylo hrozně fajn, tak se snažím chuť lyžovat potlačit a snad mi to ještě letos vyjde. Trošku jsme popili, pojedli, lovili ryby na zamrzlém jezeře (bohužel bez úspěchu J) a dělali barbeque v mínus 20 J.
Pár fotek máte ve fotoalbu.
Pa Jarus
Pa
Jaruš