Děsivá budoucnost
DĚSIVÁ BUDOUCNOST
přítomnost pomalu se propadá
stává se z ní minulost
budoucnost vzdálená už
je přítomností lehkou
stále dál a hlouběji
propadám se do myšlenek
tam co jsi ty
rozdán a rozpadám se
drolím na prach
do dlaní vezmi si ho
dej si šálek čaje
v obrazu budoucnosti
neboj se jí
není zlá
když netušíš co se stane
já děsím se jen sebe
to jediné mě trápí
co když ti ublížím
každý se bojí
budoucnosti kterou nechce
čeho měli by jsme se ještě bát?
snad toho když nejsi se mnou
co dělat
když pláč a stesk
je větší než já?
dejme hlavu do kolen
každý sám sobě
nemyslet nežít
jen brát jednou co je
to hezké i ošklivé
osud nám namíchal
hlava v dlaních je
nezůstaneš znesvěcená
v protnutí vesmírů
vzniká černá díra
bere sebou vše a mizí do nenávratna
tam co by jsme chtěli snít
tam půjdeme vždy
ať spolu, či každý sám
jak důležitá je
fyzická přítomnost
někdy mnohem víc
a někdy málo
poleť má beruško
s každou tečkou starší
svůj rozum posbírej
ať je ti už lépe
neboj se budoucnosti
neopustím tě
jsem tvůj tak si mě ber
dokud je co dát.