Nejčernější Ráno
NEJČERNĚJŠÍ RÁNO
zase nové probuzení
do dne který bohužel bolí
plavání v tekutém písku
pod hlavou nic
jen v rukách tisíc střípků
kdo pomůže mi složit
můj obraz pravdivý
když teď zrovna chci
něco v něm najít
jak kolovrátek jsem
nebo gramofon starý
obehraná písnička
stále dokola je
přivlastnit si tebe
takový jsem
je veliký hřích
něco si přát a chtít
proč musím odcházet od tebe
ještě před rozedněním
utíkat od sebe
do jiných dimenzí
nečekat nebloudit
takový chci den
zatím jen sprška perel
dopadá na mě
všechno drahé kamení
tohoto i jiných světů
vyměním za jednu chvíli
co protíná se s věčností
bolest na hrudi
tam kde mám tvé srdce
slzy věčné pramínky
studny bez konce
daruji sebe
do věčného zatracení
jen ať mi dovolí
rozloučit se s ní
je mi nejbližší
v davu plném ostrých zubů
kde je teď má víla
když potřebuji její snění
bez ní se stávám
sakra tak zranitelný
závislí na droze
žadoním o další dávku
sedíce v koutě
bez polštářů
sbírám na zemi
vše co je tvé.