Mlhavá lásky tvář
MLHAVÁ LÁSKY TVÁŘ
majáku daleký
jasným světlem svítíš
za každé bouře
tvé světlo ztrácím
podkova pro štěstí
pověšená nade dveřmi
jen komíhá se a padá
pod dojmem rozbitých zrcadel
vyhýbám se černým kočkám
pověrčivý blázen
do tebe zamilován
psal jsem tolik básní
sám nerozumím jim
v jitřním mlhavém oparu
tam někde čekám jen
nemůžeš mě nalézt
jako já tebe
peklem se odmění
naše láska nám
ničíce hodnoty světské
bourajíce pravidla
nacházíme duchovno hezké
tak to mám rád
do pekel cesta
z oblázků
trnitá cesta po zemi
plná nehezkých obrázků
zvedám se ze země
po pádu z letu
hned podáváš mi pomocnou ruku
bojím se sebe
bojím se nás
neumím odpovědět
kam cesta směřuje
neřídím ji už já
z popela a z ničeho
jen z lásky k tobě
postavím vzdušný zámek
co bude s ním?
záleží přeci na tobě
ať rozbiješ jeho hradby
nebo zničíš věž
bude tu stát
všem láskám na dohled
jako připomínka
jako vězení
milovat tě
není to trápení
otočím hlavu k úsvitu
slunce se mění
tiše vplouvá tvá něžná tvář
do dalšího dne bez ní.