Studánka Lesní
STUDÁNKA LESNÍ
proplouvám místem
kde všechno je malé
soutěska skály
a modré nebe
jen v úzkém pruhu
nevidím neslyším
všechno jen vnímám
na dně své loďky
s rukama za hlavou
až uvidím tebe
mé srdce ožije
v žilách nová krev
teplem mne zalije
uvidím všechno
jak je to krásné
nechci si myslet
jak byl jsem hloupý
když všechno v dlani
nechal jsem propadnout
na holou zem
jak zrnka písku
teď znovu skládám svět
nechci si myslet
co mohlo být
jedu si tak sám
a všechno vidím
tak nějak jinak
všechno je v mlhách
všechno je za zrcadlem
netuším jak žiju
jaký jsem člověk
jen jednu masku
a hlavu v oblacích
jsem pyšný
či jen obyčejný
kdo ví jaké cesty
ještě nás čekají
nechci si proto naříkat
na všechny bolesti
tak ty má ženo
všechno ti dám
láska je jediná
a já v ní žiji dál
už tohle všechno
odchází do minulosti
první řádek už je zapomenut
blíží se poslední
a v něm to samé
každé moře začíná tam kde končí