Jsem Vůbec Živý
JSEM VŮBEC ŽIVÝ
není nic vidět
ve světě zamlženém
všechny touhy vyvanuté
a pohaslý lustr
už žádný zdroj světla
jen srdce lidská
a za nimi nic
všechno v co jsem věřil
zaprodal jsem
ve svém životě
někdy tak bídném
už není to co jsem
už jenom hurikán
změní můj sen
stal jsem se součástí
kráčejícího stáda
jen krok za krokem
prodává mé já
hlavu na krku
a v ní tisíc myšlenek
k čemu mohou být
to nikdo netuší
až svou hlavu
do tvých dlaní dám
třeba slzy ze mne
na chvíli vyrazí
já nevím někdy
co sám se sebou
můžu si vlastně počít
rozečtená kniha
mého vlastního života
neveselé čtení
mého prvního vydání
na konci jen tvrdá deska
která uzavře všechny
moje kapitoly
tak na svůj věk
už dávno rezignuji
malé dítě ve mně
tak rádo si zakřičí
a jestli se probudí
mám možně ještě
nějakou naději
na tisíc slov
jen jedno rozumné
dny se střídají
a já je nevnímám
stejně jako počty dní
které mi ještě zbývají