Moje noc
MOJE NOC
v kolébce nového dne
leží zase nemluvně
za jeden den dospěje
a večer zemře aby mohlo ráno
znovuzrozené vstát
v noci plné mraků
už jen vítr dělá mi společnost
ležím s myšlenkami na tebe
jako už tolik nocí
kolik jich ještě bude?
sám nevím
vím jen jako moc tě miluji
byť třeba neobjektivně
pohlazení a tvůj smích
ve zdech kolem mě
stíny natahují ruce
ke mně do postele
nebojím se jich
tentokrát opravdu ne
může být i noční můra
jednou také příjemná
v odlesku oken vidím
jen sám sebe
s úsměvem a pláčem na tváři
od obojího trošku
mám v sobě už dlouho
tak pojď blíž ať vidím tě
tentokrát nejen jako obraz v duši
i srdce tě plné
stále dokola píšu verše
co dělat jsem tě plný
netrápím se ničím
chci žít současností
chci žít myšlenkami na tebe
nevím jestli mám právo
ale myšlenky jsou v hlavě
pramení v srdci
a stoupají celým tělem
to chvění se kolikrát
změní v slzy
tak to v životě chodí
láska k tobě nádherná
v srdci které jsme ti dal
tak si ho prosím vezmi
a schovej si ho na památku
třeba tě zahřeje až bude hůř
až den se zase změní v noc
tak usnu v náručí tobě
i když budeš hodně daleko.