Vrátka Do Zahrady
VRÁTKA DO ZAHRADY
za nosem jít
cítit to znamení
které máš vypálené
tam hluboko v srdci
tam kde se rozprostírá
nekonečné vědomí
kde bílá je barvou
a ne přirovnáním
tíhu lidských osudů
dneska nechat utopit
v modravém kusu světa
ten svůj postavit
než se dnes naděješ
než se rozední
než poslední hvězda
své světlo ztratí
a přesto nezanikne
je stále s tebou
v žilách ti koluje
jako ten dar
kdo pozná jej
láska v kousku těla
vždycky je
já dívám se do očí
tobě má krásko
jak v nich je
odraz všeho bytí
mám někdy tolik strachu
a můžu ho prodávat
mám tolik bolesti
a nedívám se třeba rád
ale v tichu našich doteků
probouzí se uvnitř
ta neznámá síla
která mi dá ta křídla
a já můžu letět do oblak
můžu běžet po vlnách
a v nekonečnosti se potkávat
jen a jen s přítomností
teď se oddej sobě
teď přijmi svou auru
a já po tvém boku
dám ti svou teplou ruku
sblížení s láskou
odevzdání tobě
buď dneska mnou
prosím tě neskromně
a já se probudím
v tvém slunečním pokoji