Odsouzen K Životu
ODSOUZEN K ŽIVOTU
slaměný vdovec
opuštěný světem
jen v neduhu
podržím své oči
otevřené ještě chvilku
plavu si pod vodou
nad hladinou se bojím
tam kde je nebezpečno
tam se raději neukazuji
poletíš s oblohou
mezi světadíly
uvidíš z výšky
dole jen malé tečky
všechny ty lidičky
jak svůj osud tlačí
jak brouci v trávě
aniž vůbec tuší
k čemu život byl jim dán
tak se podívej
do své dlaně
třeba jednu kapku rosy
v ní máš maličkou
na otření svého čela
tak vzbuď se prosím
ať vnímáš sebe
jako bytost živoucí
jako kus země
i kus vesmíru
ať máš na hlavě
svou trnovou korunu
a buď svůj král
i svůj poddaný
tak někde blízko
k tomu čemu rozumím
a kdyby slunce zapadlo
a byla černá tma
nic nemění to na tom
kdo jsi za světla
stále stejná horká hlava
a řeším všechno rychle
a budeš zase křičet
když se ti nedaří
dostat svůj život
do určených škatulí
které ti určili
všichni kolemjdoucí ostatní
a tak jen pláčem
chceš se vrátit
do lůna početí svého bytí