Neznámé Pocity
NEZNÁMÉ POCITY
na svá záda naložím
kousek svého světa
jako obr na obraze
co celou zem podpírá
lehoučký dotyk snění
na tváři úsměv
zamyšlený básník
pro každou špatnost zrozen
někdy malý trpaslík
věčné kousky lásky
mám chuť věřit v nebesa
jen hlava občas zlobí
kolotoč v ní
chce svůj svět
na povrch protlačit
a dát mu všechno své
jen ať žije
slavnostní tabuli
do trávy polož
mám na dlani
čtyřlístek pro štěstí
tobě ho chci dát
ať vede tvé kroky
po správných cestách
já patřím k tobě
hvězdy to tak chtěli
a na hřbitově nebožtíci
na svou obhajobu
chtějí něco říct
a energie vesmíru
může jim dopřát jediné
znovu se narodí
pálivá chuť na patře
po jídle nebeském
jen křikem přivítají svět
jako už po tisíce let
všechno zapomenout
a začít znovu
další život promrhán
kdo ještě hledá něhu
a tak se dívej
už se krásně stmívá
jen jedna z hvězd
byla nám určená
až jednou spadne
utrhne se z nebes
rychle si něco přej
než nový život přijde
a jsi sama sebou.