Ranění Ptáci
RANĚNÍ PTÁCI
budu dnes psát
o tom jak život šel
po špičkách kolem mne
když jsem to neviděl
jak jsi jen ležela
jak zraněný pták
svůj krásný úsměv
skryla za tmu
která obklopila nás
ještě stále vidíš
další nové dny
ale co odešlo
už se nevrátí
slzy nás obklopí
a smutek vejde
co bylo nádherné
změnilo se v noc
ale jednou vždy se stane
smutek zažene
jen třeba náznak úsměvu
a tváře chytí barvu
takovou toho života
růžovou od krve
co rozproudila se po těle
a srdce se rozbuší
tou touhou po objetí
krok za krokem
blíž k lásce co spojuje
krok za krokem
blíž ke smrti co spojuje
všechno v hlavě
už dávno rozdělené
na škatulky a přihrádky
kam ukládáš si věčné touhy
snění i bolest
smutek i radost
na nevyšší strom
vylézt a sledovat
svět z klidné výšky
kde jen vítr sviští
v obláčcích kouře
co jsou vlastně mraky
svou hlavu mám
a tak si tu sním
o světě kde jsem
jen s tebou
zapomenut navždy
přesto nalezený
sám sebou a tebou