Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ruku v ruce

29. 8. 2010

RUKU V RUCE

kráčí si světem

potichu a lehce

jak po silnicích

tak i v lese

po loukách rozkvetlých

po horách ledových

kráčí stále a neúnavně

bez cíle bez smyslu

kráčí vodou

zdolává moře

jde někam daleko

nebo jen za růžek

nevidíš její tvář

neslyšíš její hlas

cítíš jen její přítomnost

než odkráčí zase dál

ví o tobě všechno

zná tě možná nejlíp

jsi její figurkou

na bláznivé šachovnici

už pomalu ztrácíš hlavu

to se k tobě blíží

láska ruku v ruce s touhou

nebo nenávistí?

stejně ji nezahlédneš

ať sebevíc chceš

pouze jí ucítíš

jak skrze tebe prostupuje

než odejde zase dál

neplakej pro ni

nos ji v srdci dál

rozdávej ji plné hrsti

pak ji možná oklameš

vrátí se k tobě

třeba v jiné podobě

nenajdeš ji když nebude chtít

neutíkej za ní

pohrává si s osudy

bez ní život bolí

kráčí si tajemně

ve dne i v noci

nepozná únavu

chce se rozdat asi

až ti srdce poskočí

až budeš mít pocit

že dál už nemůžeš žít

bez ní jen bez ní

buď vlastně šťastný

ber co ti dává

nehledej výčitky

vděčný buď osudům

poznal jsi ji

třeba jako málokdo.

kráčej s ní

ruku v ruce.