Malování V Oblacích
MALOVÁNÍ V OBLACÍCH
pozvedněme číši
všem lidem na zdraví
lahodný mok
který chceš ochutnat
může mít barvu krve
a přesto chutnat bude
pod dnešní oblohou
mění s barvy hvězd
a jejich svit zanikne
s rozedněním a mlhou
která projde zemí
a zanechá stopu v trávě
své slzy v podobě
třpytivé rosy
a já se nakloním
a svým dechem zahřeju jí
jako tvé ruce
zmrzlé sto let
a všechno naše ze srdce
chci do nich dát
ať doopravdy víš
co všechno může proudit
mezi námi
stejně jako láska
ta se přeci nedá koupit
vždyť potom v co mohl
by ještě člověk věřit
a já se ptám dnes mraků
jestli za nimi je slunce
a tak vykloněn z okna
pozoruji ulici
jak s lidmi se plouží
někam do neznáma
můj svět od rohu k rohu
a za ním neznámo
mám se ho snad bát
když mé kroky
dnes ani jindy
nezní po dláždění
tak ruku v ruce
pokračujeme do neznáma
a bolest u srdce
kdysi tak známá
už rozpuštěná ve víně
a tak dnes jako jindy
chovám v srdci
to co popsat neumím
jen moc dobře vím
když oči zavírám tebe vidím