Cítíš Svůj Smutek
CÍTÍŠ SVŮJ SMUTEK
lepší jen o kousek
celý tento svět
jestli se rozbrečíš
zachráním tě hned
před tebou samotnou
před černým lesem
na časové ose
našich hříchů
kde asi jsme
pro tvé krásné oči
pro ten něžný pocit
když za ruku tě chytám
když vidím všechno v nás
někdy tak černě
potom zase náhle
a bez dalších věcí
náhle je všechno růžové
jako naše souznění
tohle je svět
kde různé jsou cesty
kde všichni jsou stále spolu
a mají úsměv na rtech
polibek je v nás
tak stále a věčně
tohle není zlo
co bují v hlavě
jen jaksi zapomínáme
tak trošku na sebe
na záchranu života
když cesta do nebe
je jenom jedna
skrze naše srdce
to společné souznění
když dech je pomalý
a potom už není nic
jen hlava v oblacích
čistá a bez myšlenek
nemám už strach
myslet na nenadálé
všechno to běží tak rychle
není už nic
jen naše sny
které jsou stálé
ruku mi dej do dlaně
já tě pak zachráním
polibkem živým
který tě vytáhne
do našeho člunu
z rozbouřených vod