Moje Poslední Hodiny
MOJE POSLEDNÍ HODINY
křivá ústa
a málo citu
na všechno dívám se
jen skrze ruku
a na konci mého snažení
jen vítr v kapse
a tiché souznění
tam kde láska vítězí
tam máš naději
i když se bojíš
dotyků a polibků
přesto po nich toužíš
každé ráno
říši snů opouštíš
a vydáváš se hledat hřích
toho jak máš žít
a jestli všechno smysl dává
o tom nerozhodneš sám
jen vyšší moc
ruku ti dává
a chce tě chvíli vést
raději do bezpečí
své ulity i masky
tam schováš se navždy
ztracený a nenalezený
až budeš psát
svůj poslední vzkaz
co asi můžeš tam dát
co můžeš tam napsat
asi už moc ne
vždyť to co je ztracené
a hluboko v tobě uložené
nenajdeš za den
ani jedno století
kdo z nás je osvícený
kdo to může říct
vždyť stále tě trápí
dlouhé noci
a krátké dny
už toho moc není
co napsat se dá
a ty hledíš do neznáma
jestli srdce máš
ještě vůbec
na správném místě
jestli dokážeš nalézt
tu lásku kolem sebe
co stále tu je
vždyť po ní toužíš