Nekonečný Spánek
NEKONEČNÝ SPÁNEK
ještě něžně spíš
jsi vílou v lásce
nekonečný proud slov
než vrátíš se mi
do mé horké náruče
ještě tisíc nocí
než probudím se doopravdy
než poznám sám sebe
v nekonečné hloubce vesmíru
tam kde slova jsou
tak náramně zbytečná
klidně tma i chlad
můžou tam být
přesto řeknu jim
nejkrásněji mi je
když jsem v sobě
nechodíš po světě
přeci jen tak
vnímáš krásu okolo sebe
tlukot srdcí
kolem tebe zní
proč jsi tak uzavřený
do svého světa
za hradbami bezpečí
tam ve městě klidu
přeci trošku nebezpečí
trošku nekonečna i nejistoty
dá ti příchuť života
stejně jako láska
tou kterou žiješ
tam v sobě uvnitř
klidně v noci křičíš
když tě nikdo neslyší
proč nevyslovíš všechno
když jsem ti nejbližší
ticho netíživé
kdy slova jsou zbytečná
probudím se v tobě
tak jako už tolikrát
pohladím tě ve vlasech
mám to tak rád
něžná slova pro tebe
zase ti pošeptat
a pak se rozpustit
tam v tvých slzách
které umí vítat den
dám ti ruku
neboj se pojď
láká nás svět