Jaro je tady, i když trochu netradičně
Konečně je tady! Co? No přeci dlouho očekávané jaro! Pro někoho nové, krásné, pro jiného jaro poslední. V úterý jsem se byla rozloučit se svou bývalou kolegyní, velikou optimistkou a správnou babou, jak bych řekla a neočekávaně jsem zažila veliké příjemné překvapení. Řeč měla její neteř a bylo to něco úžasného! Jednak měla fantastický dar mluveného slova a také nádherně shrnula celý život zesnulé v tak nádherném pozitivním duchu a tak ji vystihla, že nám ani nepřipadalo, že jsme na posledním rozloučení. Všichni jsme se shodli, že něco takového jsme ještě na pohřbu neslyšeli. A tak jí touto cestou posílám poděkování nejen za nás, za ty, co jsme tam byli, ale i za naši milou odešlou Anežku. Určitě si takovéto rozloučení zasloužila. Nezbývalo nám, než si přát, aby jednou, až odejdeme i my, dokázal někdo o nás promluvit v tomto duchu a s takovouto pozitivní energií. Díky, děvčico ze Slovácka!