V Novém Městě na Moravě se konaly závody nejen v běhu na lyžích. V roce 1997 se zde pořádalo mistrovství ČR ve sprintu psích spřežení. Na start závodu ve skijöringu se postavila téměř čtyřicítka startujících.

Trať byla velmi rychlá, také hodně kopcovitá, asi sedm kilometrů dlouhá a vedla po upravených lyžařských dálnicích. Po sobotním kole byly rozdíly minimální.

V neděli se startovalo v půlminutových intervalech. A to nebylo dvakrát rozumné. Dlouhá startovní rovinka na lyžařském stadiónu byla zárukou toho, že ten, kdo vystartoval, měl na dohled tým startující před sebou.

Jako první vyjel na trať závodu Honza Horák s Čibim. Čekali jsme s Beringem na startovní čáře, připraveni vyrazit za nimi. Lyžařští rozhodčí si něco povídali a půlminutový limit dávno uplynul. Vystartoval jsem tedy až po minutě. To jsem ale netušil, že rozhodčí se budou snažit ztrátu dohnat. Patnáct sekund za mnou pustili Jardu Sumce Bulvu a za dalších patnáct vteřin už startoval i Vítek Procházka. Tři startující v půlminutě! Jak to mohlo dopadnout?

V mnoha úsecích stačilo jen bruslit, hůlky jsem ani nepoužil. Tak to bylo rychlé. Do kopců jsme vyjížděli snadno a z kopce stačilo jen sledovat, kudy trať vede. Asi po kilometru jsem za sebou uslyšel hlasy. Ohlédnu se a nevěřím. Za mnou se řítila dvě spřežení. To Sumcovo, a také Jirky Suchého, který rychle dojel trojici běžců startujících do jedné minuty před ním. Bylo po šancích. Ujet se jim nedalo. Zkusil jsem to ještě v posledním stoupání. Pár metrů jsme se od nich vzdálili, ale jakmile se kopec zlomil, snadno nás dojeli.

Honza dorazil do cíle. Běžel a byl v klidu. Nikde za sebou mé funění a hulákání neslyšel a byl si jistý, že má dostatečný náskok. Když však pohledem zavadil na začátek cílové rovinky, nemohl se dopočítat. Místo mě uviděl skupinku lyžařů. Rázem mu došlo, co se asi děje. Když jsme projeli cílem, tvářil se rozpačitě.

V Keltovi a Jirkovi ten den bouchly saze. V součtu časů z obou kol porazili Honzu o jedenáct vteřin. Byly to nejrychlejší a nejvyrovnanější závody ve skijöringu, které se do té doby u nás jely.