Jdi na obsah Jdi na menu
 

Zvyky na Štědrý den

20. 12. 2010

 

LODIČKY
Není mnoho lidí, kteří by alespoň jednou v životě o Vánocích nezkoušeli pouštět lodičky ze skořápek ořechů. Ale i tak si připomeňme, jak se to dělá:
Je velmi důležité, aby si svou lodičku každý zhotovil sám. Při věštbě můžeme položit jakoukoliv otázku týkající se lásky, rodiny, práce, úspěchů, majetku atd...
Smí se položit jen jedna jasně formulovaná otázka a to v okamžiku, kdy budete v lodičce zapalovat svíčku a spouštět ji na vodu.
A co všechno mohou lodičky prozradit ?
 
- zůstala u břehu - v příštím roce žádné změny, vše zůstane při starém.
- se hned potopí - jakákoliv snaha zlepšit svou situaci bude marná
- se při plavbě dotýká jiné lodičky - láska a přátelství
- utvoří kruh s ostatními - bezproblémové soužití, vzájemná úcta, přátelství a tolerance.
- se ocitne uprostřed ostatních - majitel lodičky potřebuje ochranu a pomoc, je zranitelný a citlivý.
- se ocitne mimo kruh - majitel v nadcházejícím roce rodinu opustí
- se točí v kruhu - nerozhodnost, nevíte co od života chcete
- se zhasnutou svíčkou - neupřímnost, komplikovaný citový vztah
- sama dopluje k druhému břehu - získáte, po čem toužíte.
 
ROZKRAJOVÁNÍ JABLEK
U štědrovečerní večeře se při této věštbě určovalo, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Každý si rozkrojil svoje jablko. Pokud se po rozkrojení objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objevil-li se křížek, nevěstilo to nic dobrého.
 
LITÍ OLOVA
Ještě na počátku 20. století se olovo lilo o Vánocích v každé rodině. Protože však za obou světových válek byl nedostatek tohoto materiálu, tento zvyk málem upadl v zapomnění.
Ani dnes není tak jednoduché získat olovo. Nejsnadněji si je opatříme v prodejnách rybářských potřeb. Tam můžeme nakoupit olůvka, která se používají jako zátěž na vlasec.
Olůvla roztavíme v kovové nádobce s dřevěnou rukojetí nad plamenem svíčky. Roztavený kov opatrně lijeme do nádoby se studenou vodou. Olovo ztuhne asi po 5 minutách a teprve potom je můžeme vyjmout z vody a zkoumat, co nám věští. Stejně jako u lodiček je důležité položit jasnoě a srozumitelně formulovanou otázku. Výklady mohou být různé, ale tady je několik základních.
ZÁKLADNÍ TVARY:
- čáry rovné - spokojený, klidný život
- čáry vlnité - nejasnosti, zmatky, cestování
- čáry jako půlkruh - falešný přítel, zrada, rozchod
- kruh uzavřený - finanční zisk, dědictví
- kruh porušený - zklamání, špatné zdraví, špatná finanční situace
- dva kruhy - svatba
- dva porušené kruhy - rozchod, zrušení zásnub nebo svatby
- ovál - sňatek z lásky
- čtverec - harmonický život
- trojúhelníky - štěstí v podnikání
- jeden kříž - smrt přítele nebo příbuzného
- dva kříže - zajištěné stáří
- mřížky - vězení
- zvířata - buď milosrdný
- hadi - nepřátelství, zrada
- hvězdy - úspěch ve všem
- květiny - láska, rodinné štěstí
- stromy - dlouhá životní cesta
Nenašli jste tady tvar, který jste hledali ? Nevadí vše závisí na vaší fantazii a schopnosti číst ve vlastním podvědomí.
 
HÁZENÍ STŘEVÍCEM

Tato věštba měla odhalit mladým neprovdaným děvčatům, jestli se v příštím roce vdají. Ta, která to chtěla zjistit se na Štedrý den postavila zády ke dveřím a přes rameno hodila svůj střevíc. Pokud po dopadu špička střevíce ukazovala ven ze dveří, znamenalo to, že se dotyčná dívka do roka provdá. Pokud ne, zůstane v příštím roce svobodná.
 
Šupiny
 
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
 
Knedlíky
 
Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Vybere si toho, "jehož knedlík" rozkrojí první.
 
Třesení bezem
 
Nezadané dívky třesou bezem a dům u kterého začne jako první štěkat pes je i domem, ve kterém bydlí jejich nastávající.
 
Klepání na kurník
 
Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale objeví kohout, brzy se vdá.
 
Stíny
 
Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.
 
Půst
 
Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.
 
 
 
Co přináší smůlu?

před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily

na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal

na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu

na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod

Co přináší štěstí?

když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci

čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc

Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu
Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí

Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek
Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim
 
Pověry u štědrovečerní večeře
  • Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů. Magickou moc měla plachta, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.
  • Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu.
  • Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.,Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny.
  • Hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích. obsluhovala tedy děvčata.
  • Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná.
  • Když hospodyně připálí vánočky. Bude o vánocích stonat.
  • Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv.,
  • Při štědrovečerní večeři přivolávají pokrmy z čočky a jáhel bohatství, drobná mince pod talířem peníze.,
  • Vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem.
  • Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice.
  • Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí. Rozliješ-li víno, čekej do roka křtiny.,
  • Česnek a med pojišťují zdraví, hrách dodává sílu.,
  • Kdo nosí u sebe tři šupiny ze štědrovečerního kapra, toho se drží peníze.
  • Řetězem ovázaný trnož stolu ochraňuje rodinu před zlými duchy.
  • chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta
  • pod talíř se schová zlatý penízek
  • šupinky z kapra pro štěstí, a aby se nás držely peníze
  • od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře
 
Vánoční obchůzky masek
Původně i v tyto dny chodily krajem masky různých zvířat a tajemných bytostí, ale to je opravdu dávno, poslední chodily naším krajem v 19. Století. Byly to Perchty nebo Brůny jako strašidla dětí, aby se bály porušit štědrovečerní půst. Jinde hodné děti dostávaly ještě dárky od bab se jmény Štědrá, Klovcová nebo Štuchavá. Jiné baby zvané Ometačky chodily v předvečer Nového roku, popřály štěstí v novém roce a poprosily o almužnu – chodily v černých šatech s bílým šátkem na hlavě. Lidé věřili, že přinášejí štěstí.
Podle zpráv z předhusitské Prahy chodil po koledě skoro každý obyvatel města, včetně kněžích. Donedávna se zachovávala koleda kominíků či popelářů. Známá je obchůzka slovenských dráteníků, jež při ní prodávali miniatury betlémů z drátu.  Také se tímto způsobem řešila část platu zaměstnancům – dostávali od zaměstnavatelů část celoroční odměny jako koledu, především šlo o pastýře a chasu. Původně chodili koledovat dospělí a za vykoledované peníze uspořádali pitky a páchali nezbednosti, což je v dokladech již od 16. století. Později se koleda přeměnila na obchůzky dětí, hlavně z chudých rodin – nebyly nikde odmítány, protože o Vánocích je odpradávna zvykem obdarovat každého prosebníka.
Právě tyto obchůzky jsou původem vzniku koled – písní, které máme rádi dodnes. Původně toto slovo ale označovalo obchůzku s písněmi a říkankami.
 
Domácí čarování
- Ráno na Štědrý den se má celá rodina umýt v potoce nebo u studně, aby byli všichni celý následující rok zdraví a silní.
- Preventivní účinek má běhání ve sněhu naboso – chodidly do těla pronikne imunita proti všem nemocem.
- Bosou nohou šlápnout těsně před večeří na sekeru ležící na zemi – pak nebude mít šanci revma a bolesti kloubů a nohou.
- Čáry s medem – starý slovanský zvyk – natření medu na tvář zabezpečí lásku všech po příští rok. Med symbolizuje spojení rodiny.
- Ořechy -  hlava rodiny po štědrovečerní večeři rozlouskla v dlani ořech. Byl- li hezký a celistvý, pak i rodina bude žít další rok v pokoji a štěstí. Když se natrefilo na špatný ořech, znamenalo to nemoc a smrt v rodině.
- Zákaz mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela či rychlého vstávání od stolu, předení navíjení, tkaní, šití atd. – to byly pověrečné zákazy vysvětlované ohledy k duším.
- Zákaz hlasitého hovoru, smíchu – rušil by se klid mrtvých.
- Praní přináší smůlu, šití přivábí myši.
- Neštěstí se přivolá, pokud tento den bude kdokoli cokoli kupovat, půjčovat či prodávat z domu.
 
Vánoční zvyky v jiných zemích:
Švestkový mužíček
Je asi 25cm vysoký, ruce a nohy má ze sušených švestek, tělo ze sušených fíků a kaštany se používají na jejich hlavu. Tento zvyk je z Německa.
Hvězdicové lucerny
Jsou to lucerny vyrobené z bambusového rámu, mají papírové strany a lemovány jsou krajkami a střapci, pocházejí z Filipín.
Srdcové košíčky
Ve Švédsku je zvykem plést srdcové košíčky. Jsou vyrobeny ze dvou různě barevných papírů a zavěšujíc se na vánoční stromečky.
Papírové řetězy
Tyto řetězy, jež my dobře známe – z oválků slepených z papírových proužků – pocházejí ze Srí Lanky.
Vánoční prskavky
Ve Velké Británií tahají za vánoční prskavky. Když prskavka praskne, změří se, kdo má větší část a výherce obdrží papírový klobouk, hračku nebo psaný vtip.