O Rozpakovu
Rozpakov
Na jich od Úherčic asi 10 minut nachází se nyní již pustá tvrz Dolany. Lid jí však nazývá Rozpakov.
Tvrz tu měli r. 1384 v držení Vít, Staněk a Stašek a Machna sirotci po Mstislavu z Dolan. Jan z Dolan byl mezi těmi vladykami, kteří se 17. března 1440 sjeli ke zřízení míru zemského v Čáslavi a r. 1448 po straně Jiřího z Poděbrad stekl města Pražská. Ku konci 15. století byl zde pánem Jakub Flášar z Dolan a jeho syn Prokop. Jakub nabyl tvrze Běruniček a z těch příčin jeho syn Prokop r. 1495 manželku svou Ludmilu ze Struhařova s věnem 125 grošů z Dolan převedl na Běruničky. Jelikož tehdy převádělo se věno jedině při prodeji statku myslíme že, Dolany byly tehdy prodány.
Po něm držel Dolany i sousední Zdechovice Václav Lorecký ze Skouše, který však stále na Zdechovicích přebýval o Rozpakov se nestaral, dvůr lidem pronajal a budov nikdy neopatroval, takže tvrz úplně zpustla. Potom prodal spustlou tvrz Rozpakov, dvůr a ves Dolany Burjánovi Trčkovi z Lípy, od kteréhož doby má Rozpakov a Uherčice stejného majitele. Když se bratří o všechny své statky dělili r. 1534, připadly Úherčice k dílu Zdeňkovu, který však za tři roky 20 srpna 1537 postoupil celý svůj díl strýci Janovi staršímu z Lípy, tento však opět o rok později 19. prosince 1538 prodal Úherčice, Zdechovice, Radlín, Nerozhovice, Kostelec, Chotěnice, Vícemilice, Klešice, Lany, Načešice a Ražkovice za 6.500 grošů Burjánovi a Sikmundovi Andělům z Ronovce. Bratři tito po otci páni také na Morašicích rozdělili se asi r. 1540 o veškeré dědictví, přičemž dostaly se Úherčice k dílu Sigmundovu.
V této době zřízena byla v Úherčicích rychta ke které patřily Zdechovice, Nerozhovice, Radlín, Dlubiň a Dolany. Sigmund Anděl z Ronova, byl pro účast na bouři stavovské potrestán, že se musel vzdáti 20.srpna 1547 veškerého dědičného práva. Statky byly mu konfiskovány. Sigmund provdav své dcery zemřel r. 1572, protože po něm synů nezůstalo nedostalo se zboží Městské a s ním Úherčice císaři Maxmiliánu, který je r. 1577 prodal za 15 tisíc kop grošů českým bratří Janovi, Jiříkovi a Vilemovi Oprštorfům z Dubu a Frydšteina J.M.C radům. Tito bratři však do Městce nepřicházeli a tu měl svou zvůli Vilém, syn Vilémův, který zemřel r. 1588. Vilém ml. stal se po smrti svého strýce Jana r. 1584 pánem na Městci, ale v Čechách se mu nelíbilo prodal r. 1591 zámek s pivovarem, sladovnou a dvůr Klešice, Chotěnice, Nový dvůr, dvůr v Městě při zámku, město a vsi Úherčice, Klešice, Chotěnice, Dlubiň, Dolany, a.t.d. za 33.000 kop grošů českých Janovi Jetřichovi staršímu ze Žerofína a na Černikovicích J.M.C. radovi, který odpustil svým poddaným r. 1594 roboty.
Se svou druhou ženou Ludmilou z Kolovrat měl několik dítek, ale jen Eliška přečkala své rodiče. Z té příčiny učinil poslední pořízení r. 1592 v němž odkázal zboží Heřmanoměstecké svému bratru Fridrichu ze Žerofína, s tou podmínkou, že kdyby bez mužských potomků zemřel, že vše připadne jeho dceři Elišce. Fridrich však tohoto nikdy neužil, neb zemřel r. 1598. Jan Jetřich přežil jej o tři roky z. r.
V bouřlivých letech potom následujících trpělo panství Městské mnoho vojsky zde přecházejícími a vybíráním válečných poplatků. Po těchto událostech uvázal se Ladislav, Jetřich Jan který r. 1624 byl plnoletý ve správu panství Městského poněvadž dědiců po sobě nezůstavil, připadlo veškeré jmění jeho sestře Marii hraběnce Kbyslové roz. Berkovny z Dubé.
Za války třicetileté byli zde tito hospodáři:
Václav Šlechta ze Všehrad který zemřel před r. 1664
Kateřina Máteřová
Martin Beran
Martin Spadule
Jiřik Maceška
Varra Hovara
Jan Musil
Ze sedláku a chalupníku kteří z některých gruntů uprchli se uvádějí: Lukáš Groš, Petr Rybnikář a Kateřina dcera Jiřika Kašpara.
Dne 10. dubna 1661 prodala Marie Hraběnka Khyslová celé panství Městské Janovi svob. p. ze Šporků, který zemřel r. 1679 6.srpna. Synové jeho byli ještě nezletilí, rozdělili se opět let pozdějí r. 1684 o veškeré dědictví, při čemž panství Městské dostalo se Ferdinandu Leopoldovi hrob. ze Šporku, který zemřel r. 1711. Po něm připadlo panství Městské a s ním i Úherčice Janovi Josefovi ze Šporků, který zemřel r. 1749, jako skutečný císařský rada.
Roku 1750 bylo v Úherčicích už 12 čísel pop. v pěti měli po páru potahu kterými týdně robotovali po jeden a půl dne z ostatních posílali na robotu člověka po tři dni v týdnu.
Roku 1773 uvádí se v Úherčicích pět sedláku: totiž Matěj Tlapák č.p. 5. s manželkou Magdalenou a osmi dětmi, Jakub Pavlas č.p. 8. s manž. Annou a sedmi dětmi, Prokop Kubelka č.p. 3. s manž. Dorotou a třemi syny, Jakub Kocek č.p. 1. s manželkou. Dorotou. Chalupu č.p. 11 měl Jiří Hubáček s manž. Alžbětou a třemi dětmi, Jan Vavruška č.p. 6 se synem a Bartoloměj Zelinka č.p. 2. s manž. Annou a synkem jsou zapsáni mezi podruhy. Celkem bylo v Úherčicích r. 1773 napočteno 60 duší přítomných Jako sběhlí se uvádějí Matěj Výška s manželkou Kateřinou a Anna dcera po Janu Bechyňovi.
Po Janu Josefovi hrob. za Šporku podědil panství Heřmano-městecké, syn jeho Václav, který byl svými úřady a hodnostmi tak zaměstnán, že prodal panství Ottovi hraběti von Graffenklou. Václav hrabě Špork zemřel r. 1804 15. února. Od dědiců hraběte von Graffenklou koupil panství Městské za 730.000 zlatých r. 1828 hrabě Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova, upřímný čech.
Roku 1826 bylo v Úherčicích napočteno 16 obytných stavení a 107 obyvatel
Opis Pamětní knihy místní obce Úherčice
a též:
hrady.cz
