PŘÍPRAVA POZEMKU
Japonské topoly se nejlépe vysazují do zemědělsky upravené půdy (podzimní orba a jarní kultivace). V případě jarní orby je nutné zorat co nejdříve, aby došlo k opětovnému obnovení půdní vzlínavosti vody a nedocházelo k zasychání řízků. Pokud je pozemek zaplevelený, lze použít na podzim chemický přípravek (totální herbicid, roundap) před orbou. Lze osazovat i trvale udržované travní porosty přímo do posekání trávy. V tomto případě jsou řízky vystaveny konkurenčnímu prostředí a jejich růst první rok nižší. Doporučují vysazovat prýty, které jsou o něco dražší, ale odolnější.
USKLADNĚNÍ PRÝTŮ A ŘÍZKŮ
Prýty se dlouhodobě skladují při teplotách 0 až -3°C a vysoké vlhkosti kolem 90%. Tímto způsobem vydrží i několik měsíců. Krátkodobě se skladují ve tmě a bez průvanu při teplotách do +4°C a dostatečné vlhkosti.
PŘÍPRAVA ŘÍZKŮ
Řízky se připravují z prýtů krácením na délku 20 cm. Nejvýhodnější je použít kotoučovou pilu nebo kvalitní zahradnické nůžky. Řežeme tak, aby vrchní pupen byl 1 cm od konce. Tzv. kolonizační řízky, které jsou určeny do mokřin, se připravují ze silnějších prýtů a jejich délka je 40 cm a víc. Osvědčenou praxí je uložení řízků jedním směrem pupenů a v určitém množství do přepravek. Tím si zajistíte lepší manipulaci při sázení. Z konců prýtů si můžeme připravit sazenice pro případné nahrazení nevzešlých řízků. Před výsadbou se řízky se na 24-48 hodin namáčejí do vody. Tím lépe překonají jarní přísušky. Při výsadbě do tvrdšího porostu lze řízky zatloukat gumovou palicí, je však potřeba rozštěpení konec seříznout, aby výsušná plocha byla co nejmenší. Řízek musí být v zemi pevně usazen.
VÝSADBA
Japonské topoly se většině případů vysazují z řízků od konce března do počátku května, kdy je teplota půdy vyšší než 5°C. Vysazování sazenic sice přináší téměř 100% výsledek, ale je velmi pracné a vhodné jen pro menší plochy (0,3 ha). Před výsadbou je nutné si uvědomit, jakou mechanizaci budete používat pro údržbu a tomu přizpůsobit schéma výsadby.
ÚSPĚŠNOST VÝSADBY A DOSÁZENÍ
Úspěšnost výsadby závisí především na postupu při výsadbě. Pokud jsou řízky vysazeny správným směrem, ve správné hloubce, nemají vzduchové mezery pod bází a mají dost vlhkosti, lze po cca 1 měsíci sledovat úspěšnost 90-95%. Dosázení lze provést buď řízky v následujícím roce anebo výsadbou kořenáčů v průběhu téhož roku. Kořenáče lze sázet až do podzimu, jelikož již mají vlastní kořenový systém.
NÁSLEDNÁ ÚDRŽBA PO VÝSADBĚ
Plevel můžeme omezit klasickým okopáváním či diskováním, přičemž navíc provzdušníme půdu. Následně plevel posekáme nebo mulčujeme. Úspěšnost v první fázi růstu z řízků je jejich největším konkurentem plevel a tráva. Je důležité přesně vědět umístění vysazených rostlin, aby nedošlo k jejich poškození. V prvním roce se tato údržba provede minimálně 2x. V následujícím roce většinou stačí plochu ošetřit podobným způsobem pouze jednou. Plochu mezi řádky lze projíždět i rotavátorem nebo mělce zorat. Ve druhém roce je však třeba mít větší odstup od topolů, aby nedošlo k poškození jejich kořenového systému. Posekanou či mulčovanou hmotu z plevelů a trávy ponecháme v řádcích. Snížíme tak odpar vody z půdy.
Chemická likvidace se nedoporučuje. Japonské topoly jsou velmi citlivé na tyto prostředky. lze tak činit pouze s nejvyšší opatrností, za úplného bezvětří a s okamžitým omytím postříkaných listů. Plevel nebo tráva v řádcích mezi jednotlivými rostlinami jsou do určité míry prospěšné. V tomto porostu se déle drží ranní rosa a vlhké příznivé mikroklima snižuje vysychání řízků. Třetím rokem ve většině případů tato údržba odpadá. Stín v porostu a opad listí zlikviduje nebo značně omezí růst plevelů. Pokud chceme docílit, co nejdelšího kmene bez větví lze od 3. roku odvětvovat spodní část stromu.
JAPONSKÉ TOPOLY A EXTRÉMNÍ SITUACE
V průběhu růstu plantáže mohou nastat situace, které nelze nijak ovlivnit. Japonské topoly jsou velmi odolné a dokážou odolat téměř všemu. V případě dlouhotrvajících dešťů může dojít k zatopení plantáže. Delší zatopení vodou topolům nevadí, proto se mohou vysazovat do suchých poldrů. V opačném případě dlouhotrvajícího sucha může dojít k opadání listů. Růst stromu se téměř zastaví. Po prvních deštích však topoly obráží a ve svém růstu pokračují.
SKLIZEŇ PLANTÁŽE
Uskutečňujeme ji ve 3. až 4. roce pokud se jedná o výrobu štěpky a v 5. a 6. roce výroby na dřevo. Nejvhodnější doba sklizně je na podzim po opadu listí, později při zmrzlé půdě bez většího množství sněhu. Kmeny se řežou 20 cm nad zemi. Je třeba dát pozor, aby se pařezy v průběhu těžby nepoškodily dopravní technikou. Ke kácení není potřeba žádné povolení. Ořezané větve lze zpracovat dvěma způsoby: na mokrou a suchou štěpku.
Při sklizni v zimním období je vlhkost dřevní hmoty kolem 50%. Pro klasické spalování je třeba nechat dřevo vyschnout ideálně na cca 20%. Rozštípaná polena vyschnou přirozeným způsobem ve venkovním prostředí a jsou použitelná již v následující topné sezóně.
ROK PO SKLIZNI
Po první sklizni pařez obrůstá obvykle 3 výhony. Po dalších sklizních jejich počet narůstá. Pro efektivní růst je třeba ponechat pouze nejsilnější výhon a ostatní odstranit. Toto se provádí v zimních měsících v době vegetačního klidu. Zakracuje se kvalitními zahradnickými nůžkami nebo kleštěmi těsně u kmene.