1.)
Mravenečník velký
Mravenečník velký (zvaný též jako mravenečník tříprstý nebo hřivnatý; lat. Myrmecophaga tridactyla) je největší druh mravenečníka a jediný zástupce rodu Myrmecophaga. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.
Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 29 až 65 kg a ocas obvykle měří 64 až 90 cm.
Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Nedospělí jedinci mají chlupy měkčí než dospěláci a spolu s dospíváním jim tuhnou. Většinou bývají zbarveni šedě nebo hnědě, charakteristickým znakem je černá protáhlá skvrna, bílý ramenní pruh, masivní kočetiny s třemi ostrými drápy, trubkovitý čenich a malý obličej s drobnýma očima a ušima.
Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a 12,5 mm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku.
Pásovec štětinatý
Pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) je druh savce z řádu chudozubých žijící v Jižní Americe.
Pásovec štětinatý dorůstá délky až 40 cm a má tělo pokryté krunýřem z kostěných destiček. Krunýř se skládá z osmnácti pásů spojených navzájem měkkou kůží.
Pokud ho někdo napadne, stáhne končetiny a okraje krunýře dosednou na zem.
Lemur kata
Lemur kata (lat. Lemur catta) patří do řádu primátů, podřádu poloopice, konkrétně do čeledi denní lemuři (Lemuridae). Stejně jako ostatní lemuři, je lemur kata endemitem ostrova Madagaskar. Je nejrozšířenějším druhem na tomto ostrově. Lemur kata patří mezi nejoblíbenější a nejvíce chované lemury v zajetí (v zoologických zahradách). Patří, stejně jako ostatní lemuři, mezi ohrožené druhy.
Lemuři se objevili na zemi asi před 58 miliony let. Název dostali podle římských lemuros, duchů zemřelých, kteří se za nocí ozývali pekelným křikem a nářky. Ve skutečnosti jde o mírumilovné býložravce. Některé druhy lemurů se živí i hmyzem.
Mezi typické znaky lemura katy patří dlouhý pruhovaný ocas, který pomáhá udržovat rovnováhu při skocích a slouží mu také k dorozumívání ve vysoké trávě. Má šedá až růžovohnědá záda, tmavošedou hlavu, bílé tváře s tmavými skvrnami a černý čumák. Štíhlé tělo je velké asi jako kočičí.
Lemur kata žije v početných tlupách (kolem 30 členů), kde hlavní slovo má nejzkušenější samice. V tlupě se vše točí kolem mláďat. Malí lemuři mohou sát mléko od kterékoliv matky, ty zas pomáhají ostatním s hlídáním. Ochotně se ujímají i osiřelých mláďat. Samci nejsou v tlupě trpěni, po pubertě jsou vyhnáni z tlupy. Samice je schopná oplodnění pouze 3 dny v roce. Samci o samice bojují. Souboje samců probíhají tak, že lemuři si naparfémují konec ocasu podpažními žlázami a pak jím švihají soupeřovi kolem čumáku. Samice po 136 denní březosti rodí jedno mládě. To se ihned po narození zavěsí za srst matky na břiše. Takto se mládě nosí zhruba 2 týdny, poté se usadí na matčině hřbetě. Mládě je kojeno po dobu 5 měsíců, zcela samostatné je až ve věku 6 měsíců.
Lemuři mívají problémy s termoregulací, což je nutí ke zvláštnímu chování: po ránu sedávají otočení k rannímu slunci s rozpaženýma rukama a snaží se ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky. Lemurové žijí převážně v korunách stromů, živí se ovocem a drobným hmyzem.
Díky izolaci na ostrově přežili lemuři dodnes. Kolonizací ostrova se lemuři bohužel dostali do Červené knihy ohrožených druhů (IUCN). Patří mezi druhy nejvíce ohrožené vyhubením.
Vlk
Vlk je český název pro některé druhy rodu Canis. Nejznámější je vlk obecný.