Jdi na obsah Jdi na menu
 


vrba slezská

5. 12. 2012

Salix silesiaca Willd. - vrba slezská

-salix_silesiaca-porost.jpg

Keř nebo menší stromek dorůstající výšky 2 – 4 m s kmenem až 25 cm v průměru. Borka je hladká, šedá, na starých stromech v plátcích odlupčivá. Kůra starších větví je charakteristicky rozpraskaná, připomínající lísku. Pupeny jsou lysé, listy eliptické až podlouhle obvejčité s čepelí 5 – 8 cm dlouhou, na líci olysalou, na rubu s roztroušenými, dopředu směřujícími chlupy. Je často svraskalá, na okraji hrubě pilovitá, zvlněná. Listy jsou v době rašení výrazně načervenalé! Palisty jsou ledvinité, pilovité, vytrvalé. Jehnědy jsou válcovité, samčí květy se 2 tyčinkami, samičí se stopkatým lysým semeníkem. Kvete krátce před rašením listů.

-salix_silesiaca-ker.jpg

Pozor na záměny: Zřejmě nejpodobnějším druhem je běžná vrba jíva (Salix caprea), od které se liší načervenalými listy při rašení, lysými semeníky a daleko řidším oděním rubu listů. Záměna může nastat i s vrbou ušatou (Salix aurita), od které se odlišuje také načervenalými listy při rašení, lysými semeníky a navíc nepřítomností lišt pod borkou. S oběma zde zmíněnými druhy se ovšem často kříží a oba dva kříženci (Salix x subcaprea a Salix x subaurita) bývají v horách dosti častí. Listy při rašení mají slabě načervenalé a mají slabě chlupatý rub listů resp. slabě chlupaté semeníky.

 -salix_silesiaca-list.jpg -salix_silesiaca-list1.jpg

Biotopem vrby slezské jsou strže horských potoků, chladné rokle a soutěsky, kary, lavinové dráhy, vysokobylinné nivy a okraje cest na silikátových i bazických podkladech na čerstvě vlhkých půdách. Je diagnostickým druhem společenstev svazů Salicion silesiacae a Pinion mughi.

             -salix_silesiaca.jpg -salix_silesiaca1.jpg

Celkové rozšíření zahrnuje horské polohy střední a jihovýchodní Evropy, Sudety, Karpaty a pohoří Balkánského poloostrova. V ČR roste v oreofytiku (vzácně sestupuje do mezofytika) v sudetských pohořích od Ještědského hřbetu (údajně nejzápadnější výskyt) přes Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Hrubý Jeseník po Beskydy. Izolovaný výskyt je udáván z několika lokalit v nejvyšších polohách Žďárských vrchů. V novém Červeném seznamu je uvedena v kategorii C4a – druh vyžadující pozornost.

Fotografováno: 3.6. 2011, Moravskoslezské Beskydy – mezi Bílým Křížem a osadou Gruň

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář