ostřice tlapkatá
Carex rhizina Blytt ex Lindblom – ostřice tlapkatá (o. oddenkatá)
[syn. Carex pediformis C. A. Meyer subsp. rhizodes (Blytt) Lindb. fil.]
Ostřice tvořící díky plazivým oddenkům rozsáhlé drnovité porosty nebo volné trsy. Lodyha je přímá nebo vystoupavá vyrůstající ze středu výhonu. Je bezlistá s výjimkou dvou listů na bázi. Dorůstá do výšky 15–50 cm a pod květenstvím je drsná. Listy jsou do 4 cm široké, tmavozelené, zcela přezimující, zpravidla kratší než lodyha (vzácněji o něco delší), k zemi ohnuté, ploše žlábkovité, drsné. Dolní listové pochvy jsou červenohnědé až hnědé, někdy s fialovým nádechem, nejstarší jsou síťovitě rozpadavé. Květenství je různoklasé, samčí klásek je jeden, 5–12 mm dlouhý, přisedlý nebo krátce stopkatý. Samičí klásky jsou 2–3, úzce podlouhlé, 15–30 mm dlouhé, přičemž horní klásek přesahuje klásek samčí a nejdolnější je někdy na lodyze značně oddálen na 2–5 cm dlouhé stopce. Plevy samičích klásků jsou vejčité až kopinaté, červenohnědé, lesklé, široce bělomázdřitě lemované, zdéli mošničky. Mošnička je obvejčitá, tupě trojhranná, 3,5–4 mm dlouhá, v horní polovině pýřitá, pozvolna zúžená v krátký, do 0,3 mm dlouhý kuželovitý, téměř bezzubý zobánek. Kvete v dubnu až květnu.
Taxonomická poznámka: V dřívějším pojetí se na našem území rozlišovaly dva poddruhy, popisovaný taxon jako subsp. rhizodes a subsp. macroura. V novém pojetí jsou oba taxony považovány za samostatné druhy. Velmi podobná Carex macroura Meinsh. se liší v podstatě jen několika znaky v květenství: samčí klásek dlouhý 15–25 mm, dlouze stopkatý a nápadně vyvýšený nad samičí klásky; horní samičí klásek nepřesahuje klásek samčí; mošničky jsou menší, dlouhé 3–3,5 mm. Roste ale zřejmě jen velmi vzácně v borovém lese na vápnitém pískovci na Mimoňsku.
Záměny: Druh je poměrně charakteristický svým typickým růstem (drnovité porosty), dále jsou typické tmavozelené přezimující listy a fialově zbarvené dolní listové pochvy.
Roste ve světlých dubohabřinách, na skalnatých stanovištích v průlomových říčních údolích, na suťových stanovištích na kyselých až neutrálních půdách od pahorkatin do podhůří. V Čechách je poměrně vzácná, známá z několika lokalit v severní a střední části (Poohří, Střední Povltaví - Lužnice), na Moravě je častější především na střední (Moravský kras, okolí Brna) a jihozápadní Moravě (údolí Oslavy, Jihlavy, Rokytné), dále pak izolovaně v Podyjí, okolí Javoříčka a v údolí Březné na Šumpersku. Patří k zákonem chráněným, ohroženým druhům naší květeny (C3, §3).
Jak je to z výskytem na Prostějovsku? Známo je několik málo lokalit z VÚ Březina (např. údolí Malé Hané, Hanácká louka) a v roce 2009 byla objevena lokalita v PP Taramka u Hvozdu na Kladecku (námi doposud nezrevidována). Existuje údaj o výskytu tohoto druhu od Náměště na Hané nad údolím říčky Šumice (Deyl 1968), druh je uveden také v plánu péče o PR Terezské údolí. Tak se zde tedy pravděpodobně vyskytuje dosud.
Fotografováno: 22.5. 2010, Drahanská vrchovina – VÚ Březina, údolí Malé Hané a 26.9. 2012, Moravské Podhůří Vysočiny – Ketkovice, PR Údolí Oslavy a Chvojnice
