šťovík koňský
Rumex hydrolapathum Huds. - šťovík koňský
Statná, 1–2,5 m vysoká, vytrvalá bylina se silnou, větvenou a rýhovanou lodyhou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, podlouhlé až kopinaté, až 1 m dlouhé a 20 cm široké. Jsou ploché, na okraji nevýrazně zvlněné. Lodyžní pak kopinaté, dlouze zašpičatělé, na bázi široce klínovité až zašpičatělé. Postranní žilky odstávají od hlavní v úhlu téměř 90°. Květenství je rozložité, často i v horní polovině s ojedinělými listeny. Stopky před opadem plodu jsou nanejvýš 2x delší než krovky, na bázi krovek nápadně ztlustlé. Krovky jsou trojúhelníkovité až široce trojúhelníkovité, krátce a tupě zašpičatělé, celokrajné nebo na bázi sotva znatelně zubaté, všechny s mozolky. Mozolky jsou vřetenovité, zašpičatělé, zabírající ½–⅔ délky krovky. Kvete v červenci a srpnu, plodem je 3,5–4 mm dlouhá, hnědá nažka.
Jeho biotopem jsou břehy řek a rybníků, mrtvá říční ramena, tůně a další obdobná stanoviště, zpravidla s vyšším obsahem vápníku. Z pohledu fytocenologického se uplatňuje v několika typech vegetace, ale v žádné fytocenologické jednotce není diagnostickým druhem. Roste např. ve vegetaci vysokých ostřic svazu Magno-Caricion elatae nebo ve vegetaci bažinných bylin na nezpevněných substrátech sv. Carici-Rumicion hydrolapathi.
Evropský druh s absencí výskytu na Balkáně, na východ zasahující téměř na Ural je u nás vázaný na teplejší polohy především v úvalech větších řek. V Čechách jde především o Polabí, dolní Jizeru, Loučnou, Ohři a Bílinu. Další lokality jsou víceméně izolované (např. Českolipsko, Křivoklátsko). Na Moravě je rozšířen téměř výhradně v Moravských úvalech (Horno a Dolnomoravském) a Dyjskosvrateckém úvalu. Jinde jen ojediněle. Nepatří k nijak běžným druhům, ale ani extra vzácným a proto není uveden v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR.
Na Prostějovsku nám není dnes žádná lokalita známa. Je možné, že se v teplejších partiích regionu, především na Hané někde vyskytuje. Nejpravděpodobněji ho lze očekávat v dolních částech povodí Blaty a Valové.
Fotografováno: 23.4. 2009, Pardubické Polabí – Sezemice, u rybníku Labská a 20.7. 2009, Českomoravská vrchovina – Telčsko, PP Černíč
