Kabáti
3. 3. 2006
HISTORIE:
1984 až 1988
- Kabát působí jako trio ve složení Krulich, Špalek, Hurvajs
1989
– kytarista Tomáš Krulich si odskočil do skupiny Motorband, která krátce na to natáčí album v Německu
- vydání singlu Spadla klec/Koleda, koleda, který reprezentuje thrashmetalové období skupiny
- zpěvák Josef Vojtek nastupuje po návratu z vojny do skupiny jako stálý člen
- Jako poslední se do kapely přidal Ota Váňa, který je nejmladším členem.
1990
– natočení skladby Má jí motorovou pro sampler Ultrametal znamená zlom ve vývoji skupiny. Polopornografický a zároveň velmi vtipný text písně předznamenává osobitý humor skupiny, který se vedle v Čechách nevídaného hráčského nasazení stane její hlavní devizou.
- při nahrávání se mihnul ještě jeden člen Kabátu, kterého v dřívější ani pozdější sestavě nenajdete. Kytarista rakouského původu René Horňák se ovšem při práci posilňoval alkoholem tak vydatně, že byly jeho výkony nezaznamenatelné.
1991
– vydání prvního alba Má jí motorovou. Unikátní „jezeďáckou“ image komentuje Milan Špalek slovy: „Byli jsme kluci z Teplic, chodili jsme do hospod v okolních vesnicích, a tak jsme měli blíž k traktorům než k mercedesům.“
1992
– vydání live alba Živě!, kde najdeme jinde neuveřejněnou písničku Onanie, kterou otextovala manželka Pepy Vojtka Jindřiška údajně při tom, když navlékala korále
- Kabát je nominován na Gramy 1991 jako Objev roku
1993
– vydání alba Děvky ty to znaj s dnes už legendárním hitem Žízeň. Spolupráce s kreslířem Petrem Urbanem, tvůrcem postavy Rudy Pivrnce.
1994
– vydání alba Colorado obsahujícího stejnojmennou pecku, která je první z řady kabátovských parodií country a zároveň dodnes možná největším hitem skupiny
- první beznadějně vyprodaná Lucerna v historii skupiny
- Kabát je nominován na Gramy 1993 v kategorii Skupina roku a zároveň na Zvláštní cenu Gramy
1995
– vydání alba Země plná trpaslíků
1996
– proslulý videoklip na písničku Láďa, který jako první vzniká na základě scénáře skupiny a v její režii
- naši hokejoví šampioni si v šatně zpívají Vašku, ty jsi príma chlap a posléze spolu s Kabátem i na singlu Mistři světa
- Vojtek přijímá nabídku Daniela Landy na účinkování v jeho hře se zpěvy Krysař
1997
– vydání alba Čert na koze jel
1999
– vydání alba MegaHu. MegaHu je bezdomovec z Košťan u Teplic. Je mu 75 let a má údajně penis gigantických rozměrů…
2000
– vydání alba Go satane go. Billboardy propagující desku vyprudili nejmenovaného občana Prahy 5 k podání oficiální stížnosti k Radě pro reklamu, požadující jejich odstranění, neboť mj.: „…jsou urážkou všech křesťanů, židovských obcí a muslimů žijících v ČR.“
- Vojtek v hlavní roli muzikálu Hamlet
2001
– hity z alba Go satane go Na sever a Bára bodují v klipových a dokonce i rozhlasových hitparádách, kde do té doby Kabát míval utrum
- turné Go satane go/Gambrinus Tour 2001 je označováno jako turné roku a stává se dosud nejúspěšnější šňůrou v historii skupiny. Kabáti poprvé spokojeni se zvukem a jevištní výpravou.
- k deseti letům od vydání první desky Kabátu vychází bestofka Suma sumárum.
2002
– vychází stominutový obrazový „doplněk“ albového bestselleru Suma sumárum - Best of video. K výběru klipových bestlegrácek je jako bonus připojen obrazově hodně působivý, hodinový sestřih nejlepších momentů z loňské „satanské“ koncertní show.
Koncertní turné Suma sumárum 2002 je zatím největším koncertním show skupiny v její historii a také je to zatím turné nejúspěšnější.
2003
– skupina Kabát a její bestofka Suma sumárum je oceněna „Gramy“ za nejprodávanější album roku. Od své vydavatelské firmy EMI Music dostává skupina za prodej alba Suma sumárum 5ti Platinovou desku a zároveň přebírá též 3 platinu za Best of video.
- vydání alba Dole v dole, které se stalo 4 platinové.
- Kabát vyráží na Turné 2003, které se úplně vyprodalo(celkem 16 koncertů, z toho 3 na Slovensku).
2004
- Kabát získal Anděla 2003 a to rovnou ve čtyřech kategoriích.
- na jaře absolvuje turné Dole v dole (11 open-air koncertů po fotbalových stadionech, které navštívilo asi 180 000 lidí)
- v listopadu vydává 2DVD 2003-2004 a v Českém slavíku obhajuje loňské prvenství.
2005
- získává v Desce roku 2004 za Nejprodávanější hudební video DVD a VHS Anděla, s počtem 18 541 prodaných nosičů 2DVD 2003-2004.
- absolvuje Pink Panhter fest (8 open-air koncertů spolu s dalšími 5 skupinami).
- získává 2. místo v kategorii skupin v Českém slavíku.
Prodej dosud vydaných alb v ČR (únor 2004)
Má jí motorovou (1991) - 69.000 ks
Živě (1992) - 31.000 ks
Děvky ty to znaj (1993) - 85.000 ks
Colorado (1994) - 96.000 ks
Země plná trpaslíků (1995) - 82.000 ks
Čert na koze jel (1997) - 72.000 ks
MegaHu (1999) - 50.000 ks
Go satane go (2000) - 48.000 ks
Suma Sumárum (2001) - 128.000 ks
Dole v dole (2003) - 84.000 ks
DVD Suma Sumárum (videoklipy + koncert GSG) - 13.500 ks
2DVD 2003-2004 (část koncertu z Turné 2003 + Dokument + koncert z Dole v dole tour) - 18.541 ks
Celkem: 763.541 ks nosičů a nosiček
Už se stmívalo a na řadu přicházel poslední koncert letošního turné skupiny Kabát. Konec Dole v dole Tour naplánovala kapela Kabát na 12.11. do pražské T-Mobile arény, kde proběhl i křest nového alba, kterého se od 14. 10. prodalo neuvěřitelných 70 000 kousků.
Zahajovací hodina koncertu byla stanovena na sedmou večer, ale jak je již tradicí na českých koncertech, začalo se o půl hodiny později. Již při pohledu z tramvaje okolo šesté hodiny večerní v neinformovaném pozorovateli zatrnulo. Davy stojících lidí byly rozesety od Stromovky až k Holešovickému nádraží. Zdálo se tedy, že ještě neotevřeli. Chyba lávky! Ve vnitř bylo již mnohem více lidí než venku a dostat se blíž než na západní tribunu nešlo. Hala byla zaplněna opravdu do posledního místečka včetně ochozů těsně pod střechou. Vzducholoď s reklamou na Radio Beat a Kabát pomalu proplouvala vroucí atmosférou nedočkavého tisícihlavého davu.
Najednou se v sále setmělo a za pár chvil se na jevišti objevila první předkapela, Škwor. Kapela zaznamenávající poslední dobou obrovský úspěch dostalo publikum do správného varu. Hity Policajt a Vyhlašuju boj si dokonale získala publikum, které vyzpívalo poslední skladbu, nyní hranou v rádiích a TV - Mý slzy neuvidíš, od začátku až dokonce. Po závěrečném úderu bubeníka se z reproduktorů spustila známá píseň: „A teď jdeme do finále…“ při které se hudebníci klaněli seč jim síly stačily.
Po kratičké pauze, kdy se člověk nedostal ani na záchod a zpět se opět setmělo a na scénu vstoupila Doga. Tito nadějní muzikanti vsadili na první dojem. A uspěly. Bubeník vstoupil jako první jen v červených trenýrkách a botách a za ním přišel zbytek kapely. Jejich frontman byl oděn taktéž do trenýrek, leč jeho byly delší a pobity blýskavými flitry. Další dva kytaristé byli zdánlivě normální. Onen flitrovaný po každé, když měl v průběhu hry trochu času, obkroužil po pódiu kolečko neandrtálským krokem nadrženého lovce. I tato kapela zaznamenala úspěch a doprovod obecenstva nejen písní Holka samosexuál.
Vše proběhlo neuvěřitelně rychle a najednou se opět rozsvítilo. Za pár chvil to přijde… Fanynky umdlévaly a oddaní fanoušci pokřikovali Kabát, Kabát… Během přestávky proběhla zkouška světlometů, která připomínala scénu ze Setkání třetího druhu, kdy se pozemští vědci snaží s mimozemšťany dorozumět pomocí kláves a světelné tabule. Nedočkavost byla hmatatelnou. Vzrušení stoupalo lineárně spolu s teplotou v sále. Znovu se zhaslo. Ozval se ohlušující pískot a řev všech v sále. Pódium se odělo do kouřového hávu a zprava přijelo jakési žluté světlo. Ozvala se úvodní stopa z Dole v dole. Lomoz důlního výtahu. A když už se zdálo, že nic nebude, když už napětí začínalo být k nevydržení, Ota Váňa spolu s Tomášem Krulichem a Milanem Špalkem hrábl do strun, Radek Hurvajz Hurčík poprvé udeřil do žlutých sonorů a Josef Vojtek pronesl: „ Připravit, pozor jedem! Doutnáky zapálit! Prosíme zacpat uši! A teď už jenom…raz, dva, tři…“ a začal koncert písní Dole v dole. Celá hala byla na nohou. Refrén zpíval každý. Následovalo V pekle sudy válej.
Písní bylo mnoho, nepamatuji se přesně kolik, nebo jaké hrány byly a jaké ne. Jednou si také zazpíval Milan, a to Baladu o špinavejch fuseklích. Repertoár byl vybrán ze všech alb až na první dvě. Vybrané skladby nebyly na koncertech často hrány, a tak měly zaručený úspěch. Překvapením bylo, když Tomáš Krulich začal hrát píseň Wonder. Ozvučení bylo dokonalé. Bylo slyšet naprosto vše a přesně tak, jak slyšet být mělo. Zpěv byl čistý a výkony muzikantů profesionální. O osvětlení nemluvě. Světelné efekty byly doplňovány projekcemi na tři plátna z projektorů zavěšených pod stropem pódia.
Jak je dobrým zvykem Josefa Vojtka, tak mezi každou skladbou pronesl nějakou uvádějící poznámku a jednou dokonce věnování zesnulým muzikantům Tesaříkovi a Kybicovi. Jim byla věnována píseň Šaman, při které přecházel mráz po zádech. Před Všechno bude jako dřív přišel Josef k Hurvajzovi a řekl: „Tady Hurčík si vydupal, že si uvede jednu písničku. Tak mu říkám, tak si jednu vyber a on si vybral tu, kterou uslyšíte za chvíli. Tak si jí uveď!“ Na to Hurvajz do mikrofonu vzkřikl: „Já si jí uvedu!!“ několikrát to opakoval a potom zařval: „Raz, dva, tři, čtyři…“ a už to jelo.
I na přídavky došlo. Když pojednou Josef Vojtek prohlásil, že už je konec, že už půjdeme domů, nikdo mu nevěřil, protože ještě nebyla Žízeň. A tak se po pár chvílích pískání a tleskání a volání „Kabát, Kabát“ vrátili na jeviště i s pozvaným hudebníkem, který pokřtil desku Dole v dole stylovým Gambrinusem. Odehráli dalších asi pět písní a poté se opět rozloučili.
Něco, ale nesedělo! Nebyla Žízeň!! Všichni začali křičet „Kabát!Kabát!“ nebo „Žízeň!Žízeň!“. Fanynky ječeli, fanoušci vřískali a načervenalé pódium a zhasnutá světla v hale dávala naději na další produkci. Atmosféra se začala podobat vyvolávání duchů. Ale namísto mrtvých se za chvíli znovu dostavila kapela a dala k dobru další nadílku decibelů do našich uší. I dostalo se i na Láďu, ve kterém měl Hurvajz perfektní sólo umocněné nápisem SOLO a šipkou směrem k němu na promítacím plátně.
A najednou se zdálo, že už je konec, a že už bylo všechno řečeno, když vyšel Josef Vojtek na můstek za bicími a uvedl Žízeň! V sále se strhl neuvěřitelný rachot. Všichni zpívali. Hala se otřásala v základech. Pódium zářilo svými světly kamsi do tmy. Jedna kytara, druhá, třetí, buben a zpěv. První sloka a přišel refrén, který zpívala zatím jen kapela. Po druhé sloce a druhém refrénu bylo překrásné kytarové sólo a po něm opět refrén. Ovšem už s publikem. Každý si z plných plic a s radostí zazpíval: „Žízeň! Ajajajajaj! Žízeň! Ajajajajaj!“ a ještě jednou kapela a potom byl už konec.
Ještě jednou poděkovali publiku a potom odešli. Už naposled. V sále se rozsvítilo a tisícihlavý řvoucí drak se dal na pochod k východu. Líný kouř se pomalu rozplýval v záplavě světla a stoupal ke stropu. Ze všech východů, a že jich není málo, chodil člověk za člověkem, radost za radostí, smích za smíchem. Bylo po koncertu, ale to nebyl důvod, aby si lidé nemohli zazpívat, a tak celou cestu na metro, tramvaj, autobus či k autu se nočními Holešovicemi nesl popěvek „Žízeň! Ajajajajaj!“ Policisté řídící dopravu, nevěděli kde jim hlava stojí. Mezi auty a tramvajemi probíhali malí i velcí, hubení i tlustí.
Za pár hodin již nebylo po nich ani slechu, ani vidu a jen měsíc na obloze si ještě pobrukoval v rytmu big bítu.
V současné době jedou Kabáti své turné k novinkovému albu Dole v dole , ale samozřejmě nezapomněli na nestorko Suma sumárum, které má skvělou prodejnost ještě dnes! Já ho navštívil v Brně, a tady je pár řádků jak to probíhalo…
Lístky na tuto kapelu byly už měsíc před koncertem vyprodány, a na stání se nakonec neprodávaly…. Je to dobře, protože už tak tam bylo cca 12000 diváků, a to je nápor až až … Nějakej chytrák tam vymylel skvělou zábavu… začal si tam házet s nafouklým kondomem, což několik lidí samozřejmě zopakovalo, takže k začátku koncertu tam lítalo asi deset takovejch „balonků“ Jako hosté / předskokani vystoupila nejdříve skupina Škwor, zajímavá partička, s pěknejma rockovejma písničkami, který se stylu kabátů podobaj… No, podobaj :-) Zahrály pár písniček ze svýho alba, a odkráčeli z podia pryč…. Což byla škoda, protože hráli skvěle… Ale zaplatil sem si Kabáty ne Škwory :-) Po nich vystoupila už ne tak výrazná skupina Doga… Bubeníci obou těchto skupin byly polonazí, a samotní zpěváci a kytaristé měli zajímavé převleky…
No, tyhle dvě skupiny odzpívaly, a na řadě byly Kabáti. Na začátku všechnu aparaturu oddělali, takže si sem Kabáti za pomoci asistentů museli dovézt Hurvajsovi bicí… Nutno dodat, že bubeník (Hurvínek) má asi největší bubny v ČR takže to byl nářez… Účelem bylo, zahalit podium kouřem, a dovézt sem zmiňované „bubínky“ na alegorickém voze… Kouř se však nevyvedl, takže to vypadalo, no tak všelijak :-)
Pak přiběhla na podium samotná kapela… První píseň zahrály Dole v dole, za doprovodu tří obrazových projektorů…… Efekty skvělý, ale pouštěli to až moc nahlas :-) hráli postupně tyhle písně: Dole v dole(novinka…), Pohoda (osvědčená klasika :-)), Stará Lou, Mám obě ruce levý (ale nemá :-)) Jabadabadu (Oblíbená píseň Kabátů…) Bruce Willise (Ten za nás všechno udělá :-)) Šamana (Skvělý promítaný obrázky :o) Balada o špinavejch fuseklích, Steveho Wondera, V Pekle sudy válej, Bum bum tequilla, Tak teda pojď, Frau Vogerlauch, Kanibal Hanibal, Go ježíšku Go (satane :-)) Víte jak to bolí, a v přídavcích ještě Láďu a žízeń u kterých všichni vyřvávali, Colorado, u kterého si Tomáš zahrál skvělý solo… A další… Všechny si nepamatuju…
Asi nejlepší na celém koncertě bylo, skvěle propracované a promyšlené vystupování Pepy Vojtka, A jeho žluté kalhoty :-), Tomášovi sóla (standartně s cígem v puse – Jak to ten chlap dělá?). Pepa Vojtek samozřejmě pořád nadával Tomášovi ( v dobrém) jak porád chlastá a kouří, za trest musel vždycky zahrát nějaký sólíčko, skvělý byli taky taneční choreografie… Jen na baladu o špinavejch fuseklích Vojtek někam zmizl… Jinak tam pořád chodil… Snad jednou se zastavil, a to při křtu jejich desky… Pak požádal nějakého zpěváka at to politý CDo šampáněm hodí do davu… hodil to těsně pod podium, ale to neva, rozhazovalo se toho víc… Mě málem na hlavě přistál kelímek od piva:-) Jinak rockovej zážitek jako hrom… Příště jedu zas :-)