Škola: Základní škola Drtinovo nám. 121
Školní rok: 2023/ 2024
Školní preventivní tým:
●metodik prevence: Mgr. Gabriela Melicharová
●výchovný poradce: Mgr. Jitka Horká
●ředitel školy: Mgr. Jiří Hejk
●všichni pedagogičtí pracovníci jsou též zapojeni a seznámeni s preventivním
programem
Školní prostředí: Školní prostředí je pro žáky velmi důležité. Pedagogové tedy
zajišťují příznivé klima školy svým aktivním přístupem k žákům. Žáci se na něm
podílí. Dodržují předepsaná pravidla, školní řád, zdobí chodby, třídy a dbají na to,
aby se nepoškozoval majetek školy.
Cíl: Cílem je vytváření negativních postojů k sociálně patologickým jevům: šikana,
kouření, záškoláctví, alkohol, drogy, vandalismus, krádeže, rasismus, xenofobie,
agresivita, vzdor k autoritě...) Prostřednictvím besed s odborníky, exkurzemi,
školních výletů, lyžařského kurzu, nabídek na konstruktivní trávení volného času,
ale především osobním působením všech pedagogů se snažíme o tvorbu
osobních a sociálních dovedností žáků.
Krátkodobé cíle: - zavedení třídních pravidel
- preventivní programy (besedy,...)
- pravidelné třídnické hodiny (práce v komunitním kruhu)
Dlouhodobé cíle: - zdokonalovat spolupráci rodičů a školy
- mapování situace v jednotlivých třídách (třídní učitel, výchovný poradce,
metodici)
- spolupráce mezi učiteli a žáky
- další vzdělávání učitelů v metodice prevence a patologických jevech
- dlouhodobá spolupráce s odborníky

Přehled preventivních programů a volnočasových aktivit
- besedy
- zájmové kroužky při škole
- příprava na gymnázium, olympiády, pomoc slabším žákům- reedukace
- besedy v Městské knihovně s knihovnicí

- návštěva Městského divadla
- lekce v plaveckém bazénu
- lyžařský kurz, bruslení
- dopravní hřiště
- sportovní soutěže (miniházená, běh do zámeckých schodů...)
- recitační soutěž
- pěvecká soutěž
- podpora aktivit dětí a mládeže (Déčko- kroužek ve škole Popelky, ZUŠ, Skaut,..)
- spolupráce se školní družinou
Metody práce: Aktivní sociální učení, výklad (informace), samostatné práce
(výtvarné práce, koláže, slohové práce na dané téma, referáty, informace z tisku),
projekty, přednášky, besedy s učitelem, pozvanými odborníky, diskuse,
vyjadřování a obhajování vlastního názoru, hry na sebepoznání, situační hry, hraní
rolí, sociální hry, trénování odmítání nabídky drog, párová a skupinová práce ve
třídě, nácvik verbální a neverbální komunikace, spolupráce s rodiči, spolupráce na
úrovni SRPŠ
Metodické, učební materiály a další vzdělávání: Metodik prevence se účastní
seminářů a přednášek zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů. Vždy
s důležitými informacemi seznámí ostatní pedagogické pracovníky.

Program proti šikanování včetně krizového
plánu

Úvod
Tento program vychází z metodického pokynu č. j. 24 246/2008-6 a metodického
doporučení k primární prevenci č. j. 21291/2010-28. Škola jej
zpracovává jako nedílnou součást preventivního programu.
Charakteristika šikany
Šikana je opakované týrání, zotročování, ponižování nebo omezování jedince
nebo skupiny jiným jedincem nebo skupinou prostřednictvím agrese či
manipulace.
Šikanu vymezují tyto rysy:
a) záměrnost jednání
b) nepoměr sil mezi agresorem a obětí (fyzická síla, početní převaha agresorů,
psychická převaha nad méně odolným jedincem)

c) samoúčelnost agrese (šikanujícímu nejde primárně o dosažení konkrétního
cíle, sama agrese je původním a hlavním cílem šikany, protože je
nejmarkantnějším stvrzením převahy útočníka, proto mu poskytuje nezastupitelné
uspokojení)
d) její opakování
Přímé a nepřímé znaky šikanování
-citováno podle Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k
prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č.j: 28
275/2000-22)
Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:
• Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá
kamarády.
• Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
• Při přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
• Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
• Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
• Stává se uzavřeným.
• Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
• Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
• Zašpiněný nebo poškozený oděv.
• Stále postrádá nějaké své věci.
• Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné
výmluvy.
• Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
• Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
• Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě
vysvětlit. POZN: (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově
zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!) Rodiče
žáků by si měli všímat především těchto možných příznaků šikanování:
• Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
• Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
• Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
• Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá
odchod z domova, případně je na něm možno i pozorovat strach.
• Ztráta chuti k jídlu.
• Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty,
prosí dovoz či odvoz autem.

• Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na
svačinu).
• Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“
• Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.
• Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad.
• Zmínky o možné sebevraždě.
• Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
• Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně
říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.
• Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí.
• Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná
projevuje i zlobu vůči rodičům.
• Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se
zůstat doma.
• Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s
teploměrem apod.).
• Dítě se vyhýbá docházce do školy.
• Dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku.

Přímé znaky šikanování mohou být např.:
• Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky,
ponižování, hrubé žerty na jeho účet.
• Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až
nenávistným, nebo pohrdavým tónem.
• Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj
platil.
• Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené
panovačným tónem.
• Skutečnost, že se jim podřizuje.
• Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na
nich.
• Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je
nápadné, že je oběť neoplácí.
• Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.
Preventivní strategie
1) metodik prevence seznámí na počátku roku všechny pedagogické a
nepedagogické pracovníky školy s tímto programem

2) pedagogičtí pracovníci seznámí s tímto programem žáky a jejich zákonné
zástupce
3) pedagogičtí pracovníci se snaží navodit úzkou spolupráci s žáky i rodiči a jasně
vymezit možnosti oznamovat i zárodky šikanování
4) všichni pracovníci školy budují pozitivní atmosféru ve škole - vzájemně se
slušně zdravíme, umíme poprosit, poděkovat, nemluvíme, když mluví někdo jiný,
dodržujeme Kodex slušného chování
5) tvoříme spolupracující prostředí mezi pedagogy a žáky - budujeme respektující
vztah, nasloucháme žákům, důvěřujeme jim, nezesměšňujeme je před třídou, více
chválíme, než trestáme
6) jednotný přístup všech pedagogů (nepomlouváme ve třídě svého kolegu,
dodržujeme dohodnutá pravidla, nepřehlížíme, co nemá být přehlíženo)
7) při dozoru důsledně zaměřujeme svou pozornost na riziková místa ve škole
(toalety, šatna, schodiště, chodby)
8) pedagogičtí pracovníci se více orientují na žáky slabé, handicapované se
sociálními nevýhodami, osobními zvláštnostmi, outsidery ve třídě s cílem zlepšit
jejich pozici ve třídě
9) nabízíme možnosti mimoškolních aktivit
10) častěji zařazujeme do výuky metody práce podporující spolupráci mezi dětmi
(skupinové práce, projekty)
11) spolupracujeme s externími pracovníky, kteří působí v oblasti primární
prevence