Tady Cherrýk! Povím vám o tom, jak morčátka správně bydlí.

To, že lidé bydlí v bytě, domku nebo činžáku a morčátka v kleci, plastboxu nebo terárku je známá věc. Když jsem ještě neměl žádného morčecí společníka a byl docela sám, bydlel jsem v kleci u Lucky v pokojíčku. Bydlet v kleci bylo fajn. To máte totiž o všem přehled. Měl jsem ji postavenou na docela vysoké polici, odkud jsem sledoval, co se u nás děje. My morčátka milujeme, když o všem víme. Jsme totiž takové malé chlupaté drbny a jakmile se někde něco šustne, hned začneme pokvikovat na svého spolusouseda, většinou taky morčáka a řešíme, proč ta židle spadla, jakto že se to nahoře rozsvítilo a kdy už konečně dostaneme něco do misky.  Když je nás v jednom obydlí víc, potřebujeme větší prostor, to je jasné. Já měl klec 75x45 cm. Není to velká klec, ale pro jedno morče vystačí. Čertík s Denčíkem spolu bydleli ve větší kleci  (80x50 cm). Větší prostory nám morčátkům velmi prospívají. Pohyb nám svědčí, nejsme pak líní ani žádní cvalíci. Takže až budete při koupi klece zvažovat velikost, kupte co možná největší, vyplatí se do ní investovat.
Klec má ale jednu velikou nevýhodu - vypadávání podestýlky. A to obzvlášť, když pořádáme v klecích maratony a sprinty. Páníčci musí dokola buďto zametat a nebo vysávat. Z koberců jde navíc podestýlka (hlavně ta hoblinová) dost špatně ven. Pamatuju se, jak se Lucka tenkrát navztekala, když musela den co den vytahovat vysavač a luxovat a luxovat. Nic zábavného, řekl bych. Nu ale co, to je problém páníčků, nám morčátkům se klece moc líbí.
Mřížky klece mají výhodu - v létě nám díky nim (narozdíl od plastboxů) není vedro, protože větrají. Ale také je můžeme okousávat. A koušeme je rádi. Hlavně v noci. A proto panička doporučuje nedávat klec do pokoje, kde spíte. Já hlodal každou noc, to byla švanda  Lucka se vůbec nevyspala. Chovatelé, kteří s tím mají zkušenosti, vědí, co to je za rambajz.
Když nám místo klece pořídíte plastbox, usnadníte tím velkou spoutu nepříjemností uvedených výše v textu. Jelikož je celý příbytek z plastového dna a plastových stěn, podestýlka nemá šanci vylétnout. Také nemáme v noci co okousávat...  Ale plastbox má samozřejmě také nějaké ty nevýhody a ta jedna je pro nás, morčátka, velikou zátěží: v létě nám tam je opravdu velké vedro, jelikož není dostatečně větratelný. O plastboxu vám ale nic víc prozradit nemůžu (i když bych velmi rád), protože jsem v něm zatím doposud nikdy nebydlel. Také pro nás můžete pořídit terárium (akvárium). V tom jsem také ještě nikdy nebydlel, byl jsem tam ale jednou na návštěvě za svým starým dobrým přítelem Charliem (křeček). Terárka mají podobné výhody a nevýhody jako plastboxy, akorát že jsou spodek a stěny vyrobené ze skla, nikoli z plastu.
 

Jelikož se Lucka po nšjaké době rozhodla pořídit mi společnici, musela také vymyslet, jak to bude s naším bydlením. Spolu jsme bydlet nemohli, to bychom se pořád množili a to Lucka rozhodně nechce. Na dvě klece u nás nebylo místo a také mě už chtěli za každou cenu vyšoupnout z pokoje, protože se tam nevyspali, jelikož jsem pořád kousal mříže klece 
Muselo se vymyslet místo čisté, kam se na mě ani na Charlottku, mou společnici, nedostane pejsek Gillinka a kde se bude stále něco dít. Morčátka milují být středem dění v domácnosti. Mělo to být také dostupné pro snadné čištění ubikace. Takovým místem se nakonec stala kuchyň. Bydlel jsem tam s Charlottkou v morčatárně.
Morčatárna je vlastně takové obydlí ze skříně. Vypadá to trochu jako dřevěný paneláček. Pro chovatele více morčátek je to ideální řešení. Nezabere moc prostoru a dá se tam chovat spoustu morčat. Pro Lucku i její rodinu (a zejména tatínka, který celou morčatárnu postavil) to byl boj, ale nakonec jsme ho všichni společně vyhráli a nakonec nám tu opravdu pravá morčatárna stála -  a byla moc fajn. Pořád jsem z ní vykukoval a sledoval, jestli se mi nese něco k jídlu. Chatt na mě zase z horního patra ráda pokvikávala. U morčatárny musíte vyřešit následující problém - dno. Dřevo totiž rychle nasákne močí a to byste pak měli z nového příbytku brzy jen pročůraný špalek. Lucky tatínek to vyřešil následovně - vymyslel vyjímatelné plechy. Panička si velmi pochvaluje, jak lehké a praktické je pak morčatárnu čistit. Jednoduše vyjme plechy, vysype je do pytle, naplní čerstvým stelivem a zase je vloží zpět do příbytku. Kromě plechů můžete samozřejmě vymyslet i jiné dno. Používá se linoleum, plastové boxy a panička má vyzkoušený dokonce i voděodolný ubrus, ale ten Charlottka brzy prokousala.

Říká se, že správný chovatel by měl neustále svým morčátkům bydlení vylepšovat. Ani mi jsme nezůstali pouze u této jediné morčatárny. O rok později jsme se nastěhovali do mnohem hezčí a prostornější, opatřené vyjímatelnými boxy a plexisklem.
 

Dno naší ubikace můžete vystlat hned několika vrstvami různých podestýlek. Lucka používá Cat's Best a hobliny. Cat's Best je fakt best! Panička si ho nemůže vynachválit. Jsou to takové granulky, slisované peletky, které se dají na dno klece a senzačně pohlcují pachy. Počůraná část podestýlky se změní v prášek, který se dá snadno odstranit a doplnit novou částí podestýlky. Navrch Cat's Bestu používá Lucka hobliny. A nejen ona, i Denča to tak děláJe to oblíbená podestýlka u spousty chovatelů - jednak je levná a jednak ji máme rádi i my, morčátka. Obzvlášť ti dlouhosrstí, jako třebas já. Rádi si ji totiž namotáme do srsti a páníčci nás pak musí vyčesávat, chtějí-li, abychom měli bezvadnou srst na výstavy. Já teda na žádný výstavy nechodím, ale beztak mě Lucka ráda pročeše a vyklepe mi z kožíšku kupu hoblin, hlavně, když se semnou chce pomazlit. Hobliny můžete sehnat od truhláře, koupit ve zverimexu nebo třeba pokácet nějaký ten strom u vás na zahradě Lucka má zásoby hoblin nejméně na dva roky dopředu  Tatínek jí vozí pytle podestýlky ze stavby. Jsou to čerstvé voňavé hobliny z pravého dřeva.
 Hobliny se prodávají i voňavé. Moje panička pár zkusila, teda nic moc, řeknu vám. Jí to voní ale nám morčátkům teda vůbec ne. Stejně tak může vonit i Cat's Best, tak radši kupujte ten Universal. U těch voňavých podestýlek byl navíc na dně prach, který pro zvířata není vůbec vhodný.
Kromě hoblin chovatelé často podestýlají slámou. Sláma je prima, dá se do ní zahrabat, okusovat, ale zase když si do ní načůráme, pak už nám tolik nejede. Sláma také pach pohlcuje hůře než hobliny. Ale zase asi záleží na kvalitě.
Potom ještě existuje kukuřičná drť, tu panička používala pouze na křečka Charlieho. Existuje jemná, polohrubá a hrubá. Jemná je pro hlodavce, polohrubá spíše pro kočky, králíky a hrubá pro štěňata. Dobře saje pachy a celkově je to dobrá podestýlka, ale panička ji na mě ani Charlottku nepoužívá. Potom ještě existuje nějaká bavlna, s tím ale nemám zkušenosti vůbec žádné.

Kromě podestýlky musíte zvážit i pořízení misek. Hodně morčomilů vleze do prvního zveráče, který uvidí, hrábne po jedné či dvou miskách, zaplatí, dá do ní nějaké krmení aby se neřeklo, hodí ji do klece a myslí si, že je vystaráno. Kdepak! Miska se musí vybírat opravdu velmi pečlivě. Tak třeba pro mě je to jedna z nejdůležitějších věcí, které v morčatárně mám. Jelikož se do misky dává potrava, které musí být hodně , která musí být čerstvá a voňavá; musí být i miska, která krmivo drží, pořádná. Lucka má zkušenosti už s lecčím - plastové misky, keramické misky, ocelové misky, malé, velké, .. nejvíce se jí ovšem osvědčila nerezová miska, kterou lze zavěsit na mřížky klece. Já ji měl zavěsenou ve dvou dírách v morčatárně. Potom mi ji tam Lucka spíš jen dávala a když jsem papání snědl, zase ji vyndala. Potrava v takové misce je čistá a stále čerstvá, jelikož do ní můžete přidat trochu vody, která ovoci či zelenince zaručí šťavnatou chuť na několik hodin. Ale ona nám taková potrava stejně v misce nevydrží ani 5 vteřin  Jelikož ji hned spucujeme. Můžete samozřejmě ale koupit i takovou misku, která se položí na dno klece. Vybírejte raději keramickou, je těžší než plastová a většinou se nám ji nepodaří převrhnout, ale existují i výjimky a tou jsem právě i já Pozor ale, abychom plast neohlodávali, to pro nás není vůbec zdravé!

Misky, které sedí na dnu také často posouváme po ubikaci (pokud ovšem není nějaká mega těžká, s kterou by se nedalo ani pohnout). Já měl dvě misky - jednu na ovoce a zeleninu a druhou na krmnou směs. V podstatě ale postačí jednomu morčátku jen jedna, protože ta na ovoce a zeleninu je vždy stále prázdná (i když tam krmení pravidelně doplňujete) 

Do naší ubikace nezbytně patří i jesličky na seno. Je to vlastně takový kovový držák, podobně jako nerezová miska, který se zavěsí na mříže klece. Do jesliček se dá spoustu voňavého čerstvého sena, které zůstane díky jesličkám čisté. My morčátka jsme totiž docela velcí čuníci, kteří všechno hned zašpiní. Jesličky na seno ale prokážou velkou službu. Navíc nás fakt baví vybírat stéblo po stéblu a přežvikovat ho. V druhé morčátárně jsme měli já i Charlottka své velké jesličky na seno.
Existuje také koule na seno a salát, která plní stejnou funkci jako jesličky. Je i zábavným doplňkem, jelikož se hejbe a otáčí a my musíme vydat trochu námahy, abychom se pro oblíbenou pochoutku dostali. Koule na seno má snad jednu jedinou nevýhodu, a to je ta, že je poměrně malá a po odpoledni seno už zmizí, takže se musí asi tak 4x denně doplňovat. S Charlottkou nás moc bavilo si s koulí hrát a pamatuji si, že i Roger s Isaačkem a Greyem moc rádi papali z koule čerstvou travičku.

Teď vám povím ještě něco o napáječkách. Je to nezbytná součást našeho bydlení, poněvadž čerstvou vodu musíme mít pořád. Napáječka na vodu by měla mít kuličkový ventil. Já i Chatt máme každý svou, velkou, plastovou s kuličkou. Do napáječek se ale často usazují řasy a jsou zašpiněné, proto nezapomeňte pořídit i nějaký kartáč, kterým řasy a špínu vyplavíte ven. Lucka používá štětku. Nezapomínejte čistit pravidelně i trubičku, tam se také usazuje mnoho špíny. Tyčinka do uší (uchadla) vám usnadní práci   Kromě napáječek můžete používat i misku na vodu, ale tu skoro nikdo nedoporučuje, protože ji snadno převrhneme, znečistíme vodu a pak už ji nebumbáme. Páníčci by museli vodu v misce měnit několikrát denně, kdežto v napáječce stačí tak jednou za dva dny, proto misku na vodu zásadně nedoporučujeme.
Mezi chovateli se traduje, že morčátka toho mnoho nevypijí. Není to pravda. Já i Charlottka pijeme neustále i přes to, že dostáváme mnoho ovoce a zeleniny, v které je obsažena voda. Najdou se morčátka, která pijí méně a která více, ale rozhodně není nic neobvyklého, když morčata pijí hodně.  Záleží samozřejmě na spoustě vnějších podmínkách - je-li léto či zima, teplota v místnosti, kde bydlíme, teplota v ubikaci, jsme nebo nejsme-li fit, potřeba na naše tělíčko, pohyb atd. Některá morčata odmalička pijí málo, to je v pořádku. Pouze, pokud bychom byli zvyklí vypít mnoho vody a následně pít méně, než obvykle, může to být známka nemoci. Je potřeba tedy sledovat, kolik toho vypijeme, protože každé morčátko má množství příjmu tekutin odlišné.

Poslední věc v naší ubikaci je domeček. Můžeme na něj vylézt (když má plochou stříšku) a rádi odtamtud sledujeme, co se kolem nás děje. Na druhou stranu ale většina z nás v něm tráví mnoho času a hlavně ze začátku, pokud byste se rozhodli domeček dát bázlivému morčátku, mohlo by se stát, že se vám vaše morče neochočí, protože bude pořád zalezlé ve své skrýši. Takže domeček bych volil v případě, že morčátko má ke svému okolí důvěru.

 Tak, teď už byste měli vědět snad opravdu vše o bydlení morčátek. Tak ho nezapomeňte zařídit čisté, velké a se vším, co máme rádi.  

Tabulkové shrnutí článku: