Svobodné noviny na internetu

Dovolím si předpokládat, že většině čtenářů není neznámé poutní místo Svatá Hora u původního horního města Příbrami. I když na druhé straně věhlas, který jsme zde mohli prožívat v dřívějších dobách, kdy sem přicházela procesí nejen z okolí, ale i z dalekých krajů, již zdaleka není takový. Přesto toto posvátné místo zůstává snad jako nejznámější poutní místo v Čechách vůbec. Proto je zde nadále samozřejmá péče o poutníky, pro které je připraven stálý program pravidelných bohoslužeb i nabídka dalších duchovních nebo kulturních akcí. Kromě toho v exercičním domě probíhají celoročně duchovní cvičení, při kterých se klade za cíl prohloubit duchovní život křesťana.

Duchovní správa Svaté Hory je od roku 1861 svěřena Kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele, jejíž členové jsou známi spíše jako redemptoristé. V Čechách působí od roku 1855, věnují se především správě farností a péči o poutní místa, konají exercicie a misie. Kongregaci založil roku 1732 sv. Alfons Maria z Liguori, dnes má přes pět tisíc řeholníků.

Objekty Sv. Hory jsou viditelné z dalekého okolí a vytváří nezaměnitelné panorama. Nejstarší písemný doklad pochází z roku 1216, kdy v době panování Karla IV. dal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit uprostřed místního panství na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek, ten se stal jádrem dnešního Zámečku - Ernestina. V Příbrami stával gotický kostel sv. Jakuba, k němu nechal postavit ještě kostel sv. Jana, předměstský špitál a město obehnal dřevěnou palisádou. S jeho jménem je pak spjata pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie (údajně vlastnoručně vyřezanou) a svatohorské kaple.

Husitství ukončilo vládu pražských arcibiskupů nad městem i okolním panstvím a Příbram se stala královským majetkem. Byla pak často zastavována. Po mnoha stížnostech se dočkala povýšení na královské horní město. Stalo se tak privilegiem císaře Rudolfa II. v roce 1597, které zároveň reagovalo na hospodářský rozvoj, spočívající v těžbě stříbra. V době husitských válek byla soška pravděpodobně ukryta v těchto dolech, krátce v kostele sv. Jakuba a posléze v dnes již neexistujícím špitálním kostele.

Čeští horníci ji v polovině 16. století přenesli na Svatou Horu.

Mohli bychom přidat mnoho dalších zajímavostí z tohoto překrásného místa, při jehož vstupu na prostranství před rozsáhlým komplexem stojí i posvátný Dub sv. Václava. Možná, že jsem měl velké štěstí, že naše rodina žila v nedalekém okolí a Svatou Horu jsme mohli často přicházet. Nikdy jsem na toto místo nezapomněl a přijel jsem i v okamžiku, kdy jsem se připravoval na nástup do nemocničního ošetření.

Komplex Svaté Hory jsem našel obehnaný plotem ze všech stran a dozvěděl se, že projde velkou stavební opravou. Věřím, že po dokončení se zaskví v ještě větším lesku. Nicméně, i tak jsme měli možnost absolvovat mši svatou v kapli exercičního domu a vyprosit si požehnání od Matky Boží pro další dny svého žití. Stejně tak pokleknout v tichu pod klenbou stromů na přilehlém pahorku s Golgotou. Bohu díky.

František Růžička, České Budějovice

Svatá Hora v lešení

Podpora financování z EU

Oltář v kapli, vlevo P. M. Svatohorská