Svobodné noviny na internetu

Multimedi – František Růžička

2. 4. 2015

Co je tohle zase za vymyšlený název? Jo, vážení, doba se mění. Vzpomínám si, jak svého času moje babička nemohla pochopit, když jsem řekl, že jdu na brigádu do ČSAD. No prosím, to už také zaniklo, tak jaké pak divení. O co tedy vlastně jde? Je to úplně jednoduché.

Je úterý 10. března L. P. 2015 a jihočeská metropole České Budějovice slaví své 750. narozeniny. Právě z tehdejšího data (r. 1265) je totiž zachována písemná zmínka (byť pouze v přepisu), kdy zvíkovský purkrabí Hirzo vystavil řádu dominikánů listinu potřebnou pro stavbu kláštera. A tím se dostáváme k významnému kroku krále Přemysla Otakara II., když na soutoku jihočeských řek Vltavy a Malše započal historii tohoto města.

K připomínce tohoto výročí je připravena řada nejrůznějších akcí, které budou probíhat v průběhu celého roku. Stylově se začalo v obřadní síni radnice v 10. hodin dopoledne čtením památného dokumentu. Památná slova v řeči české i latinské četli studenti dějepisného semináře z Gymnázia Jírovcova. Odpoledne byla představena pamětní mince a ve výstavní síni zahájena vernisáž pohřebních korunovačních klenotů. Do kroniky města byl učiněn slavnostní zápis, který podepsal primátor města Ing. J. Svoboda a ředitel SOA Mgr. D. Kovář. Přesně 750 žen obdrželo od zástupců města a dopravního podniku v ulicích města jako pozornost květinu. A místní MHD jezdila zdarma. Činili se i městští strážníci a dopraváci státní policie, do města proudily davy zvědavců, motorová vozidla musela být odstavena na vyhrazených plochách mimo centrum města. Od půlnoci již bylo náměstí zcela uzavřené.

Královské klenoty (pohřební insignie), o kterých již byl dřívější článek, byly přivezeny v klimatizované bedně (odděleně) a za bedlivého dohledu policejní ochranky. Insignie se zapůjčují jen zcela mimořádně, základní hodnota podle odborníka Pražského hradu je především historická, samotná hodnota kovu není tak vysoká.

Zajímavé bylo připomenutí oslav před padesáti roky, kdy se slavilo s vojevůdcem a předkomunistickým lapkou Janem Žižkou. V průvodu šly tehdy kostýmované skupiny podle historických dob, na čele Přemyslovci a dále jako nositelé revolučních tradic husité. Průvod šel od radnice kolem muzea (nám. 1. máje), přes Sady a Husovu třídu na výstaviště. Počasí prý bylo příjemné (bylo 11.–12. září) a do kroku hrála kapela. Oslavy tehdy vyvrcholily o víkendu lidovou veselicí.

Jako správný Jihočech jsem nemohl o nic přijít, a tak jsem na centrální rynk vyrazil již v pozdním odpoledni předchozího dne. Práce bylo jako při dohánění pětiletého plánu. Náměstí zaplní tisíce lidí, vše musí být připraveno, technika naladěná, světlomety přesně nařízené. O definitivní podobě zítřejší slavnosti totiž padlo rozhodnutí až koncem ledna. Kdo o tom něco ví, je mu znáno, že na radnici došlo ke střídání stráží a ta předchozí selanka už neměla příliš zájmu vše nutné doladit. Takže – nové košťátko – ukaž, co umíš. Jenže času bylo proklatě málo. Nicméně, dopředu prozradím, že to klaplo na výbornou. Já si však stačil náležité obhlédnout dějiště budoucí bitvy o přízeň českobudějovického nespokojence, vyhlédnout si nejlepší stanoviště a raději běžet na horký grog. Taková byla zima. Snad se svatý Petr zítra smiluje, i když ČRo nevěští nic dobrého.

A také se smiloval. Kapka vody nespadla, vítr nic nezboural. Na náměstí byla totiž instalována dvě pódia, velkoplošná obrazovka, konstrukce kolem celé kašny Samsona, stojany pro osvětlovací a přenosovou techniku, spojovací rampa od kašny k radnici. Představení Magické Budějovice bylo náležitě zabezpečeno. Již několik hodin před zahájením velkolepé MULTIMEDIÁLNÍ SHOW se náměstí postupně zaplňovalo až téměř k úplnému zaplnění. A to ještě na zimním stadionu probíhal důležitý zápas Motoru nejen o prestiž v semifinálové sérii s Třebíčí, ale možná i o to, jak bude vypadat následující sezona. Nemohu se vyhnout tradiční zmetkovitosti redaktorů bývalé soudružky Jihočeské pravdy (dnes Českobudějovický deník) se zprávou, že hokejisté vyjeli na led v 17.30 hod. proti Třinci. Přítomný hejtman Jihočeska z toho musel mít přenáramnou radost.

Jako první hvězda pro večerní show byla oslovena zpěvačka Marta Kubišová, ale ta již měla na tento termín jiný program, takže agentura oslovila Lucii Bílou, pro kterou muselo být připraveno speciálně vytápěné pódium, aby nebyl ohrožen její zdravotní stav před plánovaným turné. A můžeme začít, i když se nám z té nervozity i radniční hodiny zastavily dříve, než mohly odklinkat sedmnáctou. Náležitě toho využila předkapela HE band, při které se mnozí starší občané ještě z náměstí vytratili, aby se znovu vrátili až na vystoupení Lucie Bílé, která rozhodně nezklamala a „odmakala“ si poctivě celou hodinku. Moderátory večera byli Roman Anděl a Iveta Lutovská, které jako modelingové hvězdě do moderátorského normálu ještě dost chybělo. Celou show zajišťovala agentura Art 24 promotions, kterou již dobře známe ze show „Vltava“. I tentokráte perfektně, takže bylo neustále co sledovat.

Prostor náměstí byl vyznačen laserovými paprsky do tvaru srdce, v jehož nitru přítomní zapnuli své mobily a obrátili je k nebi. Zde je z dronu snímala kamera a obraz přenášela na velkoplošnou obrazovku. Velkolepá podívaná. V prostoru Samsonovy kašny začalo srdce tepat (tanečnice) a jeho krev byla vlita do osvětlené radnice. Od tohoto okamžiku byla budova radnice ozářena vizuálními světelnými variantami a měnícími se obrazci. Z vrchu radnice promluvily i rudě ozářené sochy – Spravedlnost, Statečnost, Opatrnost a Mírnost – a ve zvukovém doprovodu též jihočeské řeky Vltavy a Malše (škoda jen značného přehlušení hudbou). Ze stručné historie zaznělo, že i Jan Žižka se raději nepokusil město obsadit; původně mělo 4 tisíce obyvatel, vzrůstalo těžbou stříbra, varem piva, splavněním Vltavy. Prošla jím gotika, renesance, baroko i budovatelská moderna. Roku 1641 utrpělo rozsáhlým požárem. Samsonova kašna patří mezi největší v Evropě, mnohé stavby jsou unikátními skvosty. Začala zde jezdit koněspřežka do Lince jako vůbec první na evropské pevnině… Jak praví propagační materiál – Město v nejlepších letech (1265 – 2015).

Generálním partnerem byla firma Bosch, hlavním Skupina ČEZ ETE, podílelo se dalších 10 partnerů a 5 mediálních partnerů. Lucii Bílé poděkoval a předal kytici nový primátor Ing. Jiří Svoboda, který současně popřál celému městu a jeho obyvatelům. Z velkoplošné obrazovky popřála řada známých osobností – ministr kultury D. Herman, hokejisté J. Pouzar a R. Turek, rektor Jihočeské univerzity, herci K. Roden, J. Mádl, zpěvačka M. Kubišová a rozverná Bára Hrzánová. Přímo ze stadionu pak hejtman Jiří Zimola, kterému v novém dresu Motoru chyběla široká vysportovaná ramena. Co naděláte, politik.

Pohodový večer doplnilo akrobatické vystoupení ve výšce na konstrukci kolem kašny, světelná show, zamířená také na tradiční jihočeskou dominantu, Černou věž, na které se rozezvučely všechny zvony; ukončení obstaral velkolepý ohňostroj. Tak prý nashledanou za dalších 750, jak nadhodila prostořeká Lucie. Prý také slaví narozeniny, jen o těch 700 méně.

O tom dalším zase až příště.

František Růžička, České Budějovice