Strašen strašil ve Strašnicích?
Zhruba před měsícem, jsem na internetu narazil na zajímavý článek Dana Poláčka a Pavla Švece: Tenkrát ve Strašnicích. Neznámé snímky osady, kterou proměnila v město tramvaj (Aktuálně.cz, 18. 8. 2023, 15:12). Součástí tohoto článku je 52 fotografií, které zachycují vývoj této městské části hlavního města Prahy. Fotografie samy o sobě bývají důležitým dokladem, a to i v tom případě, že bychom k nim neměli žádné další informace. Autoři nám přesto pár údajů z minulosti Strašnic nabídli.
Vzhledem k tomu, že na katastrálním území Strašnic bydlím již 36 let, dotyčný článek mě zaujal. I pro mne byl obohacením mých dosavadních znalostí. Jediné, s čím nemohu souhlasit, je tvrzení autorů o tom, že tramvaj proměnila tuto obec v město. To je hodně velká „nadsázka“, pánové! Ale budiž! Vyvracet vám to nebudu. Napojení této části Prahy na tramvajovou síť hlavního města jistě přispělo k celkovému vzestupu Strašnic, ale znáte to: Vývoj nezastavíš ani párem volů!
A teď několik údajů z historie Strašnic. První zmínka o této obci pochází z let 1185 a 1222, kdy patřila k majetku Vyšehradské kapituly. Dlouhá staletí to byla vesnice s plnostmi, hospodářskými dvory i se dvěma tvrzemi. „Velká historie“ se této obce dotkla až v souvislosti se Sedmiletou válkou mezi Habsburskou monarchií a Pruskem: dne 6. 5. 1757 došlo u nedalekých Šterbohol k bitvě, v jejímž důsledku byly Strašnice zpustošeny. Trvalo dalšího půl století, než se tady opět začali usazovat lidé. Obnovená vesnice se pak proslavila pěstováním zelí. Ještě na konci 19. století zde žilo pouhých 650 obyvatel. ‒ Prudký vzestup přišel až s novým stoletím: v r. 1912 měly Strašnice již 4000 obyvatel; v polovině 30. let 20. století jejich počet vzrostl na 20 000 osob. Dnes zde žije dvojnásobek tohoto počtu. Teprve na počátku 20. let 20. století byly Strašnice spojeny s ostatními částmi hlavního města prostřednictvím oné zmíněné tramvaje. V té době tady žili hlavně příslušníci středních vrstev: tomu odpovídala i výstavba rodinných vil. ‒ Budovaly se ovšem i jiné typy bytových domů. S výstavbou kolonií se začalo již na počátku 20. let (Masarykova kolonie, Zborov). Celá tato aktivita vyvrcholila po r. 1948 vybudováním kolonie nízkopodlažních domů na Solidaritě – spolu s kulturním domem Barikádníků, známou „Barčou“. Odtud vedla přímá cesta k výstavbě panelových domů i celých sídlišť, např. v oblasti Rybníčků nebo Skalky.
À propos: právě názvy zdejších ulic dokládají to, co se nedozvídáme z písemných pramenů. Rovinatá část Strašnic byla zřejmě v minulosti poseta rybníky a podmáčený terén byl porostlý křovinami. Když budete v nočním tichu pozorně poslouchat, občas k vám odkudsi dolehne kvákání žab. Je to zvuk, který se nedá přeslechnout. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti – a nejsem sám.
Jak známo, pomístní jména bývají důležitým dokladem o životě v dané oblasti v uplynulých staletích. Dnešní podoba terénu nic nevypovídá o situaci v minulosti: Praha (hlavně její centrum) prošla mnoha terénními úpravami: několikametrové navážky byly vybudovány proto, aby se zabránilo následkům povodní. Stavební činnost zcela proměnila i podobu Strašnic: zůstala jen ta pomístní jména, která prozrazuji, jak to tady kdysi, v dávných dobách, vypadalo.
S tím vším souvisí i jedna zajímavá poznámka autorů zmíněného článku. Týká se etymologického výkladu místního jména: Strašnice. Autoři uvádějí, že podle názoru jazykovědců bylo toto jméno odvozeno od místního mytického feudála – Strašena. Poetičtější představa pak odkazuje k bludičkám, které tu prý v dávných časech strašily pocestné. Podle jiné interpretace je název obce odvozen od „strážnice“.
Co k tomu dodat? Toponomastika, která se zabývá studiem místních a pomístních jmen, je jistě zajímavá jazykovědná disciplína. Leč – ne vždy nám dá uspokojivou odpověď. Odvození jména „Strašnice“ od oné „strážnice“ se zdá být výkladem nejrealističtějším. V neschůdném terénu to bez těchto opěrných bodů zkrátka nešlo. Zvláště ne v neklidných dobách, kdy se po Čechách pohybovaly tlupy loupežníků či oddíly vojáků.
Ze všeho nejkomičtější je ona představa Strašena, který strašil pocestné. Ostatně – onen „Strašen“ je pouhá „lingvistická konstrukce“, pokus o „vědecký“ výklad něčeho, o čem ve skutečnosti nic nevíme. V Čechách spíše narazíme na „strašpytla“ než na „Strašena“, nebo na „strašáka“ do zelí, které se tady v minulosti pěstovalo.
Co se týká onoho „Strašena“ ve Strašnicích, já vím o jiném „strašákovi“, který zase straší lidi ze Strakovy akademie. A aby na to nebyl sám a nemusel se v tak velké budově bát, vypomáhá mu v tom strašení celé panoptikum podobných strašidel a strašidýlek.
Milé děti, pohádky je konec. Dobrou noc!
24. 9. 2023
‒ RJ ‒
