Třezalka tečkovaná
TŘEZALKA TEČKOVANÁ
Lubovnik bodkovaný
Hypericum perforatum
Rozšíření
U nás se vyskytuje od nížin do podhorských oblastí velmi bohatě. Avšak ve vyšších nadmořských výškách se nachází spíše už jen vzácně. Třezalka tečkovaná upřednostňuje sušší louky, výslunné stráně. Můžeme ji vidět také podél cest, v lesních lemech a světlých listnatých lesích, dále je typickým obyvatelem pastvin. Třezalka tečkovaná celkově roste v celé Evropě.
Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati (rozdrásat, rozpíchat), což se vztahuje k listům rostliny, které díky přítomnosti tečkovitých siličných nádržek vypadají jako propíchané.
Za další zajímavost lze považovat červené barvivo hypericin, kterému se také říká krev svatého Jana, protože podle legendy zuřivá Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v zuřivosti propíchala jazyk světcův, že neutajil její špatné skutky. A nakonec z krve, která stekla na zem, vyrostla rostlina (třezalka tečkovaná). Má připomínat ukrutný čin ? listy podobné propíchanému jazyku.
Antidepresivně působící složky patří do 3–4 hlavních skupin: naftodiantrony (hypericin a pseudohypericin), floroglucinoly (hyperforin a adhyperforin), flavonoidy (hyperosid, quercetin) a biflavony (biapigenin, amentoflavon).
Extrakt třezalky tečkované je prokazatelně účinným antidepresivem u lehčích a středně těžkých depresivních poruch. Oproti syntetickým preparátům se při léčbě třezalkou vyskytlo významně méně nežádoucích účinků, nebyla pozorována přílišná sedace, kardiotoxicita, zvýšení tělesné hmotnosti či narušení kognitivních funkcí. Do nedávna se předpokládalo, že extrakt třezalky působí antidepresivně proto, že inhibuje aktivitu monoaminoxidázy (MAO). Další studie však prokázaly, že inhibice MAO není dostatečná pro klinické antidepresivní působení. Nejpravděpodobnějším vysvětlením antidepresivního působení extraktu třezalky je tedy inhibice zpětného vychytávání serotoninu, dopaminu, noradrenalinu a GABA a o něco méně L-glutamátu ze synaptických štěrbin mezi neurony v CNS. V CNS dochází ke kumulaci složek extraktu, které po vysazení léku se jen pomalu – v průběhu několika týdnů – uvolňují z CNS.
Třezalka má antioxidační účinky a snižuje tvorbu volných kyslíkových radikálů. U zvířat také zlepšovala kognitivní funkce, a to na úrovni piracetamu.
Třezalka a z ní zvláště hypericin působí fotoaktivně, tj. po expozici kůže slunečnímu a UV-A záření fotosenzitizací dochází rychle k erytému až exantému a edémům. Jde o tzv. hypericizmus, pozorovaný u volně se pasoucího hovězího dobytka po požití velkého množství třezalky s možným letálním zakončením. Výskyt fotosenzitivity při léčbě třezalkou je však vzácný, projeví se snad u 1 z 300 000 léčených, zvláště u lidí se světlou pletí.