Sloughi 11.-12.část
- 11 - "SLUGA" - ARABSKÝ LOVECKÝ PES - "CHRT"
od Ermine Moreau-Sipiere Publikováno r.1989 v Sighthound Revue
Vznešenost a hrdost charakterizují slugu, známou od počátků civilizace. Důkaz pocházející z Egypta z r.1500 před Kristem ukazuje hladké lovecké psy se svislýma ušima. Ti byli předchůdci slug.
Po tisíciletí používaly nomádské arabské kmeny slugy k lovu gazel a zajíců. Sluga je k lovu dodnes používána na středním Východě a v Maghrebu. Byla jediným psem, ke kterému se chovali jako k jednomu z členů rodiny a dovolili jí spát s nimi ve stanech. Podobně byla jediným psem, který byl chován a šlechtěn se stejnou péčí jako arabské koně. Chovatelé slug, v souladu s drsným okolím, chovali psy, kteří nejlépe vyhovovali těmto požadavkům. Výsledná sluga vynikala krásou, přátelským chováním a jemností, byla velmi odolná a mimořádně rychlá.
Původ slug je možné vystopovat k prvním kmenům nomádů Etiopie, Nubie a Egypta. Během středověku pronikli do severozápadní Afriky Arabové a přivedli s sebou tyto psy.
V roce 1908 bylo v Egyptě nalezeno několik mumií a několik S tisíc let starých kreseb v Tasili. Při studiu těchto historických památek zjistíme, že sluga je stejná dnes jako v době králů a šlechty oněch dnů. Avšak původ slugy, ztracený v záhadách středověku a "pohřbený v písku času" nikdy nebude plně objasněn.
Podobně jako ostatní plemena chrtů, sluga byla po dlouhý čas ceněna pro svou obratnost při lovu a její báječný charakter. Arabové věří, že sluga je "čistá". Beduínský kočovník obdivoval tohoto psa a dovolil mu v případě nutnosti sdílet jeho vlastní pokrývku, aby svou slugu zahřál. Štěňata pijící mléko byla často kojena beduínskými ženami. Lov byl veden s velkou zálibou a sluga byla na lov brána po boku beduínského arabského koně. Když byla zpozorována gazela, pes byl vypuštěn a ze hřbetu koně skočil, aby uchvátil kořist. Oblíbená hra slugy je "chytni", což je rituální znázornění lovu. Jeden ze psů hraje "zajíce" a provokuje další k pronásledování. Když je chycen, klesne k zemi a vzdá se. Hra končí, když už další pes nepřevezme úlohu zajíce. Je fascinující pozorovat čilost, s jakou tito psi radikálně mění směr při enormní rychlosti.
Sluga byla pro Araby součástí rodiny. Sluga miluje společnost lidí. Zatímco je velmi oddaná a loajální ke své rodině, je rezervovaná k cizím osobám. Je jako Beduín: "divoký a jemný, vznešený a tvrdý" a mimořádně citlivý. Zdá se netečný, zatímco je zvědavý a nedůvěřivý k tomu, co se okolo něho děje. Reaguje velmi citlivě na hněv. Je věrná a je velmi dobrým hlídačem. Je kompromisem mezi klidem a trpělivostí na jedné straně a prudkou energií na straně druhé. Vychází velmi dobře s dětmi a ostatními psy. Je oddaná a loajální ke členům rodiny.
Je to malý zázrak, že milovníci slug a milovníci arabských koní nacházejí společnou zálibu. Někteří chovatelé, jako my, chovají obě plemena, podobně jako Arabové. Obě zvířata jsou zachované pozůstatky tvrdé a hrdé éry okouzlení a záhad.
Krása slug je strnulá a střídmá. Její estetická hodnota tkví v kráse dokonalé stavby a vznešeném a elegantním pohybu. Jsou to lovečtí psi a závodní psi.
Sluga má výšku v kohoutku 61 až 72 cm (24 - 20 inches). Fena je poněkud menší než pes. Pro psa: 66 až 72 cm (26 20 inches), pro fenu: 61 až 68 cm (24 - 27 inches).
Slugy mohou mít všechny odstíny žlutohnědé a béžové s nebo bez černé masky, dále černě strakaté, okrově strakaté, žlutohnědě strakaté nebo černé lemování s žlutohnědou nebo pískovou. Sluga nikdy nemá tělové barvy (kabátky se skvrnami nebo trikolórou). Její srst je dokonalým příkladem přírodního působení. Žlutohnědá (písková) je kamuflážní barva typická pro gazely, fenky a další pouštní živočichy. Skvrnitá srst je barvou pohoří. Barvy slug jsou přirozenou kamufláží pro lov ve své rodné zemi. V oblasti sousedící se Saharou jsou psi menší a kompaktnější stavby, zatímco psi horských oblastí jsou větší a mocnější.
Přestože miluje běh, sluga miluje i komfort! Sluga je čistotná, tichá, loajální, mimořádně oddaná, odvážná a dokonale dekorativní. Její pohyb je vznešený.
V roce 1930, kdy francouzský vojenský štáb dovezl několik slug z Alžírska a Maroka do Francie, si neuvědomil, že toto plemeno bylo do Francie dovezeno již před několika staletími. Totiž během XII.století byly slugy do Evropy přivezeny králem Ludvíkem IX. (Saint Louis). Francie a Holandsko byly prvními importéry tohoto plemene.
Současné chovatelské programy věnují zvláštní pozornost zachování speciálních kvalit tohoto plemene. Neznáme žádné typické choroby chovu. Slugy se mohou snadno dožít věku 14 let za předpokladu, že jsou dobře krmeny a milovány. "Denní procházky a styk s ostatními psy pomohou udržet starší slugy v dobrém fyzickém stavu a pružné." Slugy jsou v Evropě dobře zmapovány. Velký počet záznamů lze nalézt na prestižních přehlídkách. Slugy slavily úspěch i v řadě loveckých závodů.
F.C.I. cituje Maroko jako rodnou zemi slug. Standard je držen v Rabatu, Maroko.
Ve Spojených státech silně vzrůstá zájem a seriosní chovatelé importovali do Států velmi dobré samce a samice. Někteří chovatelé saluk v USA a Anglii tvrdili, že slugy jsou jen hladce osrstěné saluky. Avšak existuje řada odlišností, které popírají toto tvrzení. Ti, kteří se věnují slugám ví, že tito hlasití oponenti pravděpodobně nikdy nevlastnili a nežili se slugou. Pro ty, kteří mají nebo se mohli blíže setkat se slugami a salukami snadno poznají, že sluga je zvláštní plemeno. Existuje mnoho rozdílů v temperamentu obou plemen, v poslušnosti, přizpůsobení okolí, barvách (např. saluka není nikdy skvrnitá apod.). Ve stejném vrhu slugy můžeme nalézt velmi rozdílné zbarvení: pískové, béžové, černě skvrnité, červeně skvrnité, šedě skvrnité, černé se žlutohnědou ...). To není literární představa, to je vědecký fakt. To dokládá existenci rozdílů v genech. Jak bylo řečeno, standard pro slugu je uchováván v Maroku, její rodné zemi. Standard pro saluku je držen v Anglii.
Pro americké chovatele může být překvapující číst evropskou literaturu, která mluví o "sighthound dogs" a nazývá je "greyhound". Slovo greyhound je v Evropě používáno pro psy známými svou rychlostí. Každé z následujících plemen je odlišné s odlišným standardem a je současně zařazeno F.C.I. a mnoha národními kluby do dvou kategorií sighthound a greyhound: skupinu závodních a loveckých psů se štíhlými těly.
Příklady:
Sluga je arabský chrt The Slughi (Windhound) is the Arabian sighthound
Saluka je perský chrt The Saluki is the Persian sighthound
Azavak je chrt Tuaregů The Azawakh is the Touareg (Malí & Niger) sighthound
Greyhound je anglicky chrt The Greyhound is the English sighthound
Afghán je afghánský chrt The Afghan is the Afghanistan sighthound
Vipet je další anglický chrt The Whippet is another English sighthound
Deerhound je skotský chrt The Deerhound is the Scottish sighthound
Galgo je španělský chrt The Galgo is the Spanish sighthound
Barzoj je ruský chrt The Barzoi is the Russian sighthound
Italský chrtík je italský chrt The Windspiel is the Italian sighthound
Orloff je kyperský" chrt The Orloff is the Circassian sighthound
Irský vlkodav je irský chrt The Irish Wolfhound is the Irish sighthound
Ramour je indický chrt The Ramour is the Indian sighthound
Chart polski je polský chrt The Chart is the Polish sighthound
Sluga je stejná jako byla po staletí. Majitelé slug mají dnes velkou odpovědnost za zachování historické kvality slug a jejich osobnost. K tomu využívají velmi pečlivý a řízený chov a program umísťování štěňat. Sluga je drahocenné zvíře. Kvalita na rozdíl od kvantity by měla hrát rozhodující roli v každém z našich chovatelských programů.
- 12 - MÍR NEBO PŘÁTELSTVÍ ?
Příběh o slugách, kočkách, slepicích a králících od Karin Schirmer, Německo
Před nějakým časem mne přišel navštívit přítel. Slyšela jsem ho křičet na mé slugy a když jsem vyběhla do zahrady, viděla jsem je, jak se snaží zmocnit klubka kožešin, které nesl můj přítel v náručí. Byla to nemocná kočička. Ihned jsem kotě od přítele přebrala. V té chvíli se mé slugy přestaly snažit chytit kotě, i když je stále zajímalo. Když jsme vstoupili do domu, dala jsem kotě na podlahu. Slugy ho pozorovaly s velkým zájmem, ale nevrhly se na ně se snahou ho zabít.
Když jsem se vracela ze závodů za návnadou, zachytila jsem autem kočku. Zastavila jsem a vzala ji do vozu. Nejprve byly mé slugy velmi vzrušené. Když jsem jim řekla "ne", vrátily se ke svému spánku na svých místech. Když jsme přijeli na mou zahradu, má rudá kočka Fred nás přišla uvítat jako obvykle. Zraněnou kočku jsem nesla v náručí a pustila slugy do zahrady. Tam byla i sousedova kočka, kterou jsem zprvu neviděla. Slugy ji okamžitě chytily a kdybych ji včas nezachránila, byly by ji zabily.
Chování mých slug k naší kočce jsem považovala za podivné. Žraly, spaly i hrály si společně a každá kočka, kterou jsem přinesla do našeho domu, byla pro ně "tabu". Nikdy je nenapadaly, ale také jim nedovolily se přiblížit k jejich misce se žrádlem. Ostatní kočky pronásledovaly a byly by je zabily.
Jednou se mi stalo, že můj soused mne požádal, abych zaplatila slepici, kterou mé slugy zabily. Zprvu jsem tomu nechtěla věřit, protože naše slepice volně běhaly po zahradě a žádná z mých slug se jich ani nedotkla, s výjimkou, že si s ní někdy hrála. Proč tedy by měly zabíjet sousedovu slepici?
O něco později jsem neúmyslně nechala otevřená vrátka. Jedna z mých slepic utekla a má sluga ji chytila venku. V té chvíli jsem byla zmatena. Byla to stejná slepice, kterou sluga v zahradě ignorovala po mnoho měsíců. Co náhle změnilo její chování? Byly mé slugy nepředvídatelné? Mohla bych podstoupit riziko je nechat s malými dětmi? Mohla by se ta věc opakovat? Prostě se mi nepodařilo nalézt nějakou shodu v jejich chování.
Vysvětlení jsem nalezla v knize nositele Nobelovy ceny Konráda Lorenze, světoznámého odborníka na psychologii zvířat. Ten vysvětluje uvedené chování jako starý instinkt "mír v domě". V divoké přírodě můžete vidět kachnu jak vede kachňata do bezprostřední blízkosti liščího doupěte, aniž by podstupovala jakékoliv riziko. Také holubi mají svá hnízda v sousedství jejich úhlavního nepřítele, sokola.
V domě je pes, podobně jako každý lovecký pes, daleko mírumilovnější vůči svým "loveckým cílům". Toleruje tak zvířata, která by jinak zabil mimo dům.
Díky tomuto instinktu je možné chovat různá zvířata společně v jednom domě. Ovšem neměli bychom slepě věřit tomuto instinktu, protože společenský vztah mezi slugou a námi je důležitým faktorem. Znám rodiny, kde je sluga jasně pánem. Zdá se nějak snadné pro slugu mít vedoucí postavení. Většinu času si to neuvědomujete, protože se staráte o tolik různých druhů zvířat a sluga nemá tendenci být agresivní. Avšak nějak se jí daří nalézt jemnou cestu vás přesvědčit udělat to, co ona chce. Jestliže se sluga stane "šéfem" vaší rodiny, nemusí to vždy dobře dopadnout. Když domů přinesu nové zvíře (např. fretku, kočku, ptáka nebo lišku), nejprve dovolím sluze, aby se s ním seznamovala po několik minut pod mým dohledem. V závislosti na dřívější zkušenosti slugy a postoji druhého zvířete může dojít k některým silným obavám. Všimla jsem si, že první kontakty jsou pro slugu stresové. Vzpomínám si na svou první slugu, kterou jsem přivedla do svého domu už jako dospělou. Předtím žila ve větší skupině, převážně venku. Byla známá jako zlý zabiják koček. Když jsem musela vzít domů kotě, velmi jsem se toho bála. Při prvním setkání jsem musela slugu držet za krk, protože byla mimořádně napjatá, dokonce se vzrušením celá chvěla. Na žádný pád bych nepodstoupila risk jí důvěřovat pouze na základě instinktu "mír v domě".
Protože jsem neměla možnost trvale oddělit slugu od mých koček, musela se naučit s nimi žít v míru. Každodenně, po několik minut jsem je proto nechala ve styku. Po deseti dnech jsem musela začít chránit slugu před divoce dorážejícími koťaty! Bylo možné je nechat samotné s jistotou, že jim sluga neublíží nebo je nezabije.
P ŘÁTE LST V Í
Měla jsem jedno rudé kotě, se kterým sluga navázala zvláštní vztah. Dovolila mu s ní spát a dokonce žrát ze stejné misky. Když jsem to zjistila, rozhodla jsem se držet doma koťata. Později, když jsem šla na procházku po vesnici s mými slugami, nás tato rudá kočka (Fred) doprovázela.
Sousedův pes přes ulici vždy zuřivě štěkal přes plot na mé slugy, které byly na vodítku a na tento štěkot nijak nereagovaly. Avšak z ničeho nic se Fred začal šplhat na plot, visel na něm z vnější strany, strkal pracku skrz dráty a
fackoval psa! Nemohla jsem věřit svým očím. Musela jsem uvázat slugy, přejít ulici a odtrhnout Freda, protože se nechtěl od psa hnout... Majitel štěkajícího psa byl velmi rozhněvaný a napadl Freda, že má vzteklinu, protože se podle něho nechoval jako normální kočka. Ale mýlil se. Viděla jsem kočky napadající psy, když se přiblížili k jejich potomkům. Ale proč to Fred udělal? Konrad Lorenz provedl rozlišení vztahů mezi zvířaty. Nazývá "mírem v domě" sdílení společného domova.
Ale existuje i další forma společného života zvířat: "přátelství". Vzájemná obrana před nebezpečím je jasným znakem přátelství. Po této události jsem si začala jejich vztahu všímat důkladněji. Viděla jsem, že Fred také spoléhá na slugy. Protože se často stěhujeme, Fred musel často bojovat o své území. Nechal se pronásledovat ostatními kočkami až do okamžiku, kdy se přiblížil slugám. Ty se pak o ostatní kočky postaraly a zahnaly je. Později jsem si také všimla, že Fred rozlišuje mezi psy, protože nechrání všechny. Leže s polozavřenýma očima, Fred nevěnuje pozornost tomu, když náš německý ovčák má "hádku" s jiným psem. I když vaše sluga má mírumilovný a přátelský vztah ke kočkám ve vašem domě, neznamená to, že bude mít stejný vztah ke kočkám v domě vašeho přítele. Můj přítel měl fenu dobrmana, která žila ve shodě se 4 kočkami. Když ji však přivedl do mého domu, při první příležitosti by mého Freda zabila
Viděla jsem, že jsou v konfliktní situaci. Na jedné straně již ulovily spoustu králíků, znaly jejich pach a chuť. Na druhé straně byl králík v domě a jejich pán nechtěl, aby ho zabily. Má starší sluga se od králíka odvrátila... nechtěla se dostat do konfliktu. Ve skutečnosti se snažila zapomenout na skutečnost, že s námi králík žije. Má mladší sluga si to tolik nepřipouštěla, protože byla cvičena již od raného věku přijímat jiná zvířata v domově. Pro ni bylo zcela v pořádku sdílet kanape s ostatními zvířaty - i když to je králík!
Jestliže se sluga setká s ostatními zvířaty ve svém dětství, naučí se s nimi žít ve shodě. V pozdějších letech je pak bude tolerovat daleko snadněji. Protože musím velmi často chovat velmi různá zvířata, snažím se mé slugy s nimi kontaktovat již ve velmi raném věku. Obvykle po prvním nebo druhém setkání je mohu nechat spolu bez problémů.
VELKÉ POKUŠENÍ
Když jsem hovořila se svými přáteli o tomto článku, řekli mi, že není nic překvapivého na tom, že pes toleruje kočku v domě. Je to možné vidět na každé farmě. Aby se potvrdilo, že něco jako "mír v domě" existuje, bylo by nutné vidět, co sluga udělá, když do domu přinesu králíka. Již dříve totiž viděli mou slugu venku lovit!
Takže na druhý den přinesli "Otta", velkého výstavního králíka. Přiznám se, že jsem si nebyla jistá, jak bude má sluga reagovat. Nejdříve jsem dovolila sluze pozorovat králíka v kleci. Zdálo se, že se o sebe téměř nezajímají, ale vše se náhle změnilo, když jsem vytáhla Otta z klece. Trvalo to asi týden, než jsem mohla nechat Otta a slugy v domě beznebezpečí pro králíka, avšak stále pod mým dohledem. Byla to pro slugy velmi kruté doba.
|
|
Tento materiál o slugách poskytla k uveřejněni Lucie Srpová; překlad Jiří Hetflejš