Schuru esch Schams
SCHURU-ESCH-SCHAMS
Na celém světě je jen málo chovatelů SLOUGHI, kteří již léta odchovávají pravidelně štěňata a není nám znám nikdo druhý, který dosáhl za 18 let 40 vrhů. Odvádí tu svoji práci chovatel, který spolu se svojí manželkou dal chov psa do středobodu svého života. Ten, který neúnavně zkoumá, ten, který v rámci svých možností znovu a znovu dodává novou krev svému chovu, ten, který zdolává náhlé zvraty k horšímu a poučuje se z nich, ale také ten, který získal v chovu Sloughi víc úspěchů než kdokoli jiný. "Windhundfreund" navštívil chovnou stanici Sloughi SCHURU-ESCH-SCHAMS pana Eckhardta a paní Ingeborg Schritt.
VELKÉ PŘIVÍTÁNÍ V LOVECKÉM DOMĚ
Cesta od Wiesbadenského hlavního nádraží nás vedla krajinou, krásné lesy okolo malých usedlostí a stále do kopce. Velké přivítání pro novináře. Uvítali mě tu jako starého známého ve jménu velké rodiny SCHURU-ESCH-SCHAMS, Badawi, 6-letý pes (mnohonásobný šampion) a Latafa (14 měsíční fenka), oba před dvěma týdny světoví vítězi v K<j)benhavenu. Paní Schrittová pečetila přivítání jahodovým koláčem a kávou. Lovecký dům (u průsmyku) je obklopen 20 000 m2 kvetoucích luk a smíšeným lesem, je to oplocený velký ideální výběh pro psy. Dva velké kotce jsou určené pro feny-matky a jejich potomstvo. Při mé návštěvě zde byly umístěny M- a N- vrhy od Dafíny (po Urit Min-al-Bait Said) a Bariky (po Ifad Schuru-esch-Schams). 12 a 14 týdnů staré, živé, neodbytné a nemotorné psí děti mě obklopily a předbíhaly se projevit mi sympatie. Jen obě psí matky stály trochu bokem a bezradně se dívaly.
Byl jsem jako host již v mnoha loveckých chatách a vzpomínám na všechny ty lovecké trofeje: Vycpané hlavy divočáků, jelenů, parohy všech druhů a velikostí a zaprášené tetřevy. Zde z toho ale nic není. V "psím pokoji", ve velké světlé místnosti obložené dlaždicemi s pěti nebo šesti pohodlně vybavenými boxy a dvěma velkými gauči se přece trofeje našly, ale ne lovecké: Pohár vedle poháru v jedné vitríně, která dominuje celé stěně, čestné ceny krásných a rychlých psů z chovu pana Schritta.
LÁSKA NA PRVNÍ POHLED
Ani Ingeborg a Eckhard Schritt nevyrostli se psy. Všechno to začalo asi před 20 lety. Schrittovi hledali a našli dům, v kterém žila fena Muna - první fena Sloughi zapsaná v poválečném Německu do registru, importovaná z Maroka. Pro Schrittovy to byla láska na první pohled. Když ale majitel domu prohlásil, že se teď musí s fenou rozloučit, dali Schrittovi podmínku: Koupě domu bude i se psem nebo vůbec ne. Tak přišli nejen k domu, ale i k prvnímu psu. Muna se tak stala zakladatelkou chovu SCHURU-ESCH-SCHAMS (což v překladu znamená východ slunce). 23.12.1971 se stala Muna matkou prvního vrhu sloughi v poválečném Německu. Otcem byl pes odchovaný švýcarským milovníkem sloughi Jutzem Berak Ouled Nailes, SHSB 167 944, po rodičích importovaných z Maghrebu, které pan Paul Hasamann a já jsme doporučili k zápisu do plemenné knihy.
ZÁKLADNA - CO MOŽNÁ NEJŠIRŠÍ
V budoucích letech byly sloughi do Německa pravidelně importovány. Země původu byly Maroko, Tunisko, Holandsko (kde už před první světovou válkou měli mít 200 sloughi), Francie a Švýcarska. Schrittovi bezpodmínečně odmítli blízkou příbuzenskou plemenitbu a zkusili postavit chov na co nejširší základně. V posledních letech začaly žádoucí vlastnosti upevňovat liniovou plemenitbou. Stále znovu do dnešních dnů se vpouští do chovu nová krev. Podnikají se daleké cesty především do Severní Afriky, ale též do Francie, Holandska a Švýcarska, stále se hledají psi s vhodným geno i fenotypem pro chov. Velký cíl byl sledován bez kompromisu a dnes se dá prohlásit za dosažený: Sloughi se nejenom zachránil jako typická původní rasa chrtů, ale po všech ztrátách mezi a v době dvou světových válek, vyšel upevněný a může se klidně dívat do budoucnosti.
JE AZAWAKH SLOUGHI?
Na výstavě v Bad Hamburgu 1977 jsem způsobil trochu neklidu v kruhu, když jsem vedle sloughi azawakhy oddělil - svévolně a bez požehnání "vrchnosti". V tom čase nebyl ještě azawakh uznán za samostatné plemeno, ale byl přidělený k sloughi. Při všem nadšení pro azawakha, jsem jako rozhodčí musel přiznat, že neodpovídá standartu sloughi a tak se vlastně stal "špatným sloughi". Eckerhard Schritt byl první, který mě v tomto přesvědčení podporoval. Moje jednání vedlo k tomu, že se tímto problémem musela zaobírat standardní komise FCI. Při jednom rozhovoru v Olten s tehdejším prezidentem panem Dr.H.Rábrem se mi ho podařilo přesvědčit, že si azawakh (aspoň tak jako Galgo-Espaňol) zaslouží dostat vlastní standart a být uznán jako samostatné plemeno chrtů. V Německu se naštěstí (v protikladu se Švýcarskem) dával pozor na to, by se tyto dvě plemena nemíchala. Od roku 1981 je situace jasná: od té doby máme i oficiálně dvě rasy, sloughi a azawakh.
CHOV - JE TO OBCHOD?
Jsem dost nediskrétní na to, abych zavedl řeč na finanční stránku chovu. Pan Schritt neváhá a přichází s holými střízlivými čísly. Normální stav u SCHURU-ESCH-SCHAMS je asi 18 psů (při mé návštěvě díky dvěma vrhům 30 !). To stojí ročně malý majetek. Prodej mladých psů (Schrittovi je většinou dávají pryč ve věku 4 měsíců) nepřinese zpět ani polovinu nákladů. Takové krásné hobby je pozoruhodně ztrátový obchod (jako většina koníčků). Ročně přichází u Schrittů 2 vrhy. Při údržbě více jak 10 chovných psů se odchová jen tolik kolik je objednávek.
RODINNÝ PODNIK
Každý pomáhá každému. Ingeborg a Eckerhard Schritt mají 3 děti. Nejen jejich 15-letá Melánie, její 12-letý bratr Daniel a jejich menší sestřička Romina jsou již zblázněni do psů, ale přiloží i ruku k dílu, když je to potřeba. A je tu ještě babička, která též pomáhá. Je to skutečný rodinný podnik v loveckém domě a jeho okolí. Vznikl tu během let velký archiv s tisíci diapozitivy, fotografiemi, videozáznamy a nekonečným množstvím poznámek, dokladů a kopií plemenných knih, který před lety šťastně přežil i požár.
A KROMĚ TOHO
Eckerhard Schritt je předsedou územního spolku Hesenska v DWZRV a věnuje i tak málo volného času co má organizaci a přípravám výstav chrtů a různým akcím. Získal k tomu mezinárodní vážnost a uznání jako iniciátor a organizátor sloughi-simposií a rallies, chovatelských seminářů DWZRV a ještě je s manželkou autorem knihy o chrtech, která je již rozprodána.
PĚT HODIN PŘEJDE BLESKURYCHLE
Když jsem opouštěl lovecký dům u průsmyku uběhlo již 5 hodin, co to znamená "uběhlo"? Proběhly bleskurychle. Loučil jsem se s dobrým pocitem: Chov sloughi má zde nahoře nadšeného podporovatele, který o této rase ví víc než kdokoli jiný a je ochotný k nejedné oběti. Zůstala i vzpomínka na Latafu, okouzlující mladou fenu, která bude kráčet v budoucích letech od úspěchu k úspěchu.
Frank R. Zwahlen časopis DER WINDHUNDFREUND prosinec 1989. Přeložila paní Monika Struhárová, SK, do češtiny převedla Jana Tomešková. Pro zajímavost poznamenávám, že v článku zmiňovaná fena Muna, světle písková bez masky, měla být původně zapsána do registru jako galgo a právě pan Zwahlen upozornil, že se jedná o nepříliš pěknou, nicméně typickou sloughi a doporučil její zápis mezi sloughi (čerpáno z jiných písemných podkladů).