21. Armagedon
ARMAGEDON
Šestá rána končí Armagedonem – závěrečnou bitvou.
„Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha… Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.“ (Zj 16, 14.16).
Deset králů
Kteří ‚králové‘ byli shromážděni k boji (dle Zj 16,14)?
Jde o 10 králů z knihy Zjevení: „Deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou. Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů…“ (Zj 17,12-14) Tito králové jsou zmíněni i v knize Daniel: „Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů… A deset rohů - z toho království povstane deset králů…“ (Da 7,7.24). Tito králové a s nimi další vojska zvrhlých lidí se budou bít mezi sebou.
„Zbraně, které měly pobít Boží lid, budou použity k zničení jejich nepřátel.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 410)
Zřejmě namítnete, že přeci známe výklad Danielova snu o zlaté soše. Těch ‚deset králů‘ popisuje deset kmenů (Vizigóti, Ostrogóti, Vandalové, Herulové,…), na které se rozdělila Evropa po rozpadu Římské říše!
V této interpretaci je však jeden problém - Po ukončení vlády deseti králů, následuje příchod Ježíše. Přesněji řečeno – budou zahubeni příchodem Ježíše, který nastolí nebeské království. Tak je to napsáno v Bibli: ‚A deset rohů – z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále. Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času, avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou, a bude úplně vyhlazen a zahuben. Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího.‘ (Da 7,24-27)“
Zdá se, že deset králů bude skutečně vládnout deseti královstvím na konci dějin země, tedy před příchodem Ježíše.
Je tu ještě jedna věc, která v původním výkladu o rozpadu Římské říše na deset kmenů nesedí.
Od doby, kdy vládly zmíněné kmeny, uplynulo spoustu času. Nenastalo po nich Ježíšovo nebeské království. Vytvořily se další územní celky, státy a unie. Nemůžeme tedy říci, že proroctví o deseti králích (rozích) spadá do doby po rozpadu Římské říše. O deseti králích je v knize Zjevení řečeno: ‚Deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou. Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmě. Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů.‘ (Zj 17,12-14)
Deset králů (rohů) má bojovat společně se šelmou (osmým králem) na konci dějin proti Božímu lidu. Přemůže je sám Beránek při závěrečné bitvě u Harmagedonu.
Též v církevním výkladu nemáme vysvětlení, co znamená, že ‚v jedinou hodinu‘ (Zj 17,12) přijmou moc společně se šelmou. Musí jít o velmi krátké období, na které v historii neexistuje opodstatnění.
Osmý král
Nějaký jiný král měl povstat a sesadit 3 krále z oněch deseti: „A deset rohů – z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále.“ (Da 7,24). To znamená, že poté bude vládnout sedm králů + ten jeden, který sesadil tři. Dohromady bude osm králů. Opět to Daniel opakuje ve verších 20 a 21: „…o deseti rozích, které mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní. Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je.“ (Da 7,20.21)
O osmém králi je psáno též v knize Zjevení: ‚A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a přece jeden z těch sedmi; jde však do záhuby.‘ (Zj 17,11) Ten má kralovat až na úplném koci historie.
Povšimněme si těchto veršů: „Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách… Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila.“ (Zj 13,1.3)
Pokud dravou šelmou bylo v minulosti papežství, dostalo těžkou ránu. Přestalo mít takovou moc, jako mělo kdysi, když pronásledovalo věřící a upalovalo kacíře. Ta „rána se zahojila“ znamená, že „šelma“ opět nabude moci, jakou měla předtím. Až satan napodobí příchod Ježíše, celý svět půjde za ním. Opět bude bojovat proti lidu Božímu. „Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby.“ (Da 12,1), doba pronásledování, strachu a hrůzy. „Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon.“ (Da 7,25)
Jak dlouho bude trvat tato „doba soužení“?
„Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času.“ (Da 7,25) Bude to „do času a časů a poloviny času“, tedy 1260 dní.
Králové od východu
Všimla jsem si, že v šesté ráně jsou zmíněny dva druhy králů. Jedni jsou králové, tj. kněžími samotného Boha (144 000), kteří přicházejí od východu slunce dle Zj 16,12: „byla připravena cesta králům od východu slunce“. Druzí králové, zmiňovaní ve Zj 16,14.16, jsou zlí králové, přesněji 10 králů stojících na straně satana: „Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha… Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.“
Králové ve Zj 16,12 jsou skutečně kněží, vyvolení spasení náležející k 144 000 a sloužící Bohu nejblíže. V původním řeckém překladu tohoto verše je napsáno, že ‚králové‘ jsou doslova ti, kteří přicházejí od východu slunce. Od východu má přijít Ježíš: „Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.“ (Mt 24,28)
„Kýrovo odklonění koryta řeky Eufratu připravilo cestu králům od východu, aby mohli vstoupit do hlavního města babylonské říše a převzít nad ním vládu. Toto historické osvobození Izraele bylo předpovědí příchodu většího Kýra – Mesiáše, ‚Pomazaného‘, který přijde s ‚miliony‘ andělů, aby zachránil všechny, kteří mu patří… Nebeští ‚králové od východu‘ jsou nekonečně mocnější, než byl Kýros. Zjvení 16 staví ‚krále od východu‘ (v. 12) do jasného kontrastu s ‚králi celého světa‘, kteří jsou shromážděni u Harmagedonu (verše 13-16). To nám ukazuje na skutečnost, že ‚králové od východu‘ nejsou součástí politických mocností tohoto světa. Jsou to nebeští osvoboditelé: Král vesmíru doprovázený Ježíšem a Božími anděly. Andělé nejsou králi ve smyslu pozemského politického chápání.“ (Světlo pro poslední dny, Hans K. LaRondelle, str. 121-122, nakl. Maranatha, 2011)
Ve Zj 16,14 („…vyšli ke králům celého světa“) tedy jde o krále celého známého světa‘. Tohoto pozemského světa a ne nebeského. Ve verši 16 jsou shromažďováni ‚králové světa‘ (z verše 14) k boji.
Harmagedon pojednává o závěrečné bitvě historie země, kdy bude zničen velký Babylón. „Běda, běda, ty veliký Babylóne, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud! A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží… Tak rázem bude svržen Babylón, to veliké město, a nebude po něm ani památky.“ (Zj 18,10.11.21)
Podrobněji je bitva u Harmagedonu popsána v 18. kapitole knihy Zjevení.
2. zemětřesení, 2. vzkříšení
Co se stane, až skončí bitva u Harmagedonu a zazní mocné ‚Stalo se‘ (Zj 16,17)?
To je jednoduché. Budeme čekat na brzký a viditelný příchod Ježíše. Boží hněv bude dovršen, dějiny lidu ukončeny… V sedmé ráně ve verši následujícím po ‚Stalo se‘ ve Zj 16,18 je znovu popisováno zemětřesení: „A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení, a nastalo hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak silné bylo to zemětřesení.“
Z předchozího studia o prvním vzkříšení si určitě vzpomenete na to, že po zemětřesení následovalo vzkříšení. I po tomto zemětřesení bude následovat vzkříšení, a to vzkříšení dalších věřících – tzv. velkého zástupu „Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou… Jeden z těch starců na mne promluvil: ‚Kdo jsou a odkud přišli ti v bílém rouchu?‘ Řekl jsem: ‚Pane můj, ty to víš!‘ A on mi řekl: ‚To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránkově‘.“ (Zj 7,9.13.14)
Ti věřící, kteří budou patřit do „velkého zástupu“ (Zj 7,9) projdou velkým soužením = 7 posledními ranami (hrůzy sedmi nádob ze Zjevení, 16. Kapitoly). Jedná se o lidi, kteří nepatřili k 144 000, ale stáli na Boží straně. Ano, všichni věřící, kteří byli Božími věrnými služebníky a již zesnuli, budou vzkříšeni při Ježíšově příchodu.
E. G. Whiteová k tomu píše: „Zatímco se země bude otřásat, blesky šlehat oblohou a dunět hrom, hlas Božího Syna zavolá mrtvé věřící. Boží Syn pohlédne na hroby spravedlivých, pozvedne ruce k nebi a zvolá: ‚Probuďte se, probuďte se, probuďte se vy, kdo spíte v prachu a vstaňte!‘ Mrtví na celé zeměkouli uslyší jeho hlas a ožijí. Celá země zaduní krokem neobyčejně velkého zástupu ze všech národů, ras, kmenů a jazyků. Vyjdou z vězení smrti oděni nesmrtelnou slávou a zvolají: ’Kde je smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?‘ (1 K 15,55)“
Žijící věřící budou při Ježíšově příchodu proměněni: „až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.“ (1 K 15,52)
V Bibli se dále píše: „A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě… Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu.“ (Zj 19,11.14)
„Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let.“ (Zj 20,4)
(více o 2. příchodu Ježíše – viz kap. Příchod Ježíše)