Soužití
Když nepočítám rybičky a maxišneka, tak u nás žijí 3 živočišné druhy. Člověk jako pán tvorstva a ten, co to všechno dává dohromady, pes jako přítel člověka a kočka jako nevím co. Na chytání myší ji doma nemáme, myši tu jsou jen když je venkovní kočičky donesou živé do kotelny a ony pod dveřmi vlezou do bytu. Dlouho nevydrží, protože chuť na ně mají nejen domácí čičiny, ale i psi, hlavně Rendy. Ta jich také většinu zlikviduje. Možná máme kočky na mazlení, ale mazlí se jen když samy chtějí. Na okrasu? Mainská mývalí 6 kilová kočka s rysími štětičkami na uších sedící na skříni vypadá opravdu impozantně.
Někteří pejskaři, které znám, nemají moc rádi kočky. Nevím proč. Já mám kočky ráda moc. Nedokážu přesně definovat proč, tak nějak to soužití se psy doplňují o samostatnost, nezávislost a takovou jinou krásu a eleganci - takovou kočičí .
Soužití obou těchto druhů probíhá u nás naprosto bez problémů. Zvířata se respektují, v některých případech se nebojím napsat, že přímo kamarádí.
Rendy nesnese v blízkosti štěňat ani ostatní psy ani kočky. Druh nerozlišuje. Zajímavé je jak se na nová štěňátka dívají kočky. Sledovala jsem to několikrát už v minulých letech. Když se drobečci narodí, jsou jen o něco málo větší než myši. Vím, co kočka dokáže dělat s myší a tak jsem vždycky měla strach nechat při venčení Rendy kočky v místnosti se štěňaty. Představovala jsem si jak je chytí, tlapkou se je snaží přimět k pohybu, pak je vyhazují do výšky a znovu chytají. Fuj, horor. Jenže ono tomu tak není. Kočka v nepřítomnosti psa se jen velmi opatrně přibližuje ke štěňátkům, krk si může vytahat jak ho natahuje jako žirafa, aby se na ně podívala. Když se přiblíží natolik blízko, aby si k nim přičichla, tak se lekne a utíká pryč. Kočky nejsou blbé a poznají, že to jsou šelmí mláďata a ne žádné myši a že matka těch šelmiček by se mohla vrátit a mohla by být zlá. O tom se taky přesvědčila naše Můrka, která to nevydržela a šla se dívat, když byla Rendy poblíž. Ta se po ní ohnala tak, že Můrka chudinka ještě chvíli kulhala.
Včera jsem fotila štěňátka a aby se mi fotilo lépe, vyndala jsem si je z porodnice. Rendy se chovala naprosto nepochopitelně a pro mě nelogicky. Dál si chránila prázdnou porodnici a štěňata nechala mě a kočkám napospas. I kočka byla nějaká odvážnější a na štěňátko, které nebylo v porodnici si dokonce dovolila šáhnout a dokonce otvírala tlamičku. Nevím jestli je chtěla kousnout nebo popadnout a odnést si je. To už jsem raději nechtěla zjišťovat a kočku jsem odnesla. Ani štěňátka nejsou blbá. Když na ně kočka šahala, tak kvičela, když na ně šahám já, tak nekvičí.
Na tom druhém snímku, mám pocit jako by se na štěňátka kočka dívala vyloženě lačně. Raději budu dál kočky vyhazovat z místnosti, když budu Rendy venčit.