Burunduk páskovaný (Tamias sibiricus)

Burunduk páskovaný (Tamias sibiricus) "Čipmánek"

Pinky - naše veverka zemní

Burunduk páskovaný (Tamias sibiricus) alias "Čipmánek"

Burunduk páskovaný se jako domácí zvíře stává stále oblíbenější. Kvůli své čilé povaze, očím jako knoflíky a roztomilému vzhledu, přitahuje stále více lidí. Chov těchto zvířátek je však náročnější než jak to zpočátku vypadá.

V zajetí se burunduk páskovaný dožije zhruba sedmi let. Pro děti je tento hlodavec ovšem nevhodný, protože se jedná o zvíře, které je pouze k pozorování a které má svou vlastní hlavu.

Přirozené životní prostředí:
V přírodě se burunduk páskovaný vyskytuje v Číně, severním Japonsku, Mongolsku a na Sibiři. Žije převážně v křovinatých jehličnatých a smíšených lesích, kde obývá zemní obydlí. Toto obydlí má několik komůrek: komůrku na spaní, komůrku na trusy a komůrku na zásoby. Burunduk má své teritorium, které si před ostatními burunduky brání. Jen po krátkou dobu v období páření jiné burunduky ve svém revíru toleruje.

Největší část dne tráví hledáním potravy, do jídelníčku patří především regionální bobule a semínka jako například bukvice, žaludy, limbové oříšky, semínka javoru, oříšky, mladé výhonky, obilí a ovoce. Bílkoviny živočišného původu přijímá v podobě hmyzu. Deňka sibiřská, jak se burunduk páskovaný také nazývá, umí velmi dobře šplhat. K tomu používá své polštářky na packách a drápy, ocas slouží jako podpěra. Krátce po zimním spánku nastává doba páření při které samička signalizuje samci ochotu k páření písklavými zvuky. Samcům se zvětší varlata. Po březosti 29 až 31 dnů se narodí průměrně 3 až 8 mláďat. Přibližně po osmi týdnech, záleží na počtu mláďat, jsou mláďata samostatná. Mezi přirozené nepřátele burunduků patří draví ptáci, kuna, liška, divoká kočka a rys.