Reportáž z Toulcova dvora
Den Země
na Toulcově dvoře
21.4.2007
V tomto roce jsem měla možnost poprvé oslavit Den Země, který si
dnes připomíná mnoho lidí na celém světě. Dnes je tomu už po osmatřicáté
v historii, kdy Země poprvé oslavila svůj svátek. Mezinárodní Den Země je
každoročně připomínán již od roku 1970, kdy 22.dubna demonstrovaly tisíce
amerických studentů a někteří politici proti znečišťování životního prostředí a
jejich rozsáhlá kampaň pod názvem Den Země ( Earth Day : www.earthday.net ) požadovala především
zvýšení energetické účinnosti a hledání obnovitelných zdrojů energií, recyklaci
odpadů a odstranění chemikálií škodících ozónové vrstvě. Tehdy se této akce
zúčastnilo na 20 milionů občanů USA, kteří netušili, že vlastně dávají
vzniknout nové tradici. Cílem bylo upozornit na stále rostoucí a doposud
převážně negativní vliv člověka na modrou planetu, ale hlavně podpořit veřejný
i politický zájem a prosadit otázku ochrany životního prostředí. Oslavy Dne
Země se od té doby rozšířili do více než 180 zemí po celém světě, kde si je
připomíná přes 200 miliónů lidí. V roce 1990 se poprvé k této akci
připojila i v Česká Republika (tehdy ještě Československá).
V letošním roce opět proběhlo několik tradičních akcí (ekojarmarků,
soutěží, jarních úklidů atd.) na různých místech v ČR a jednu z nich
jsem se vám rozhodla blíže přiblížit.
Jedním z míst letošních oslav v ČR, bylo i
„Středisko ekologické výchovy na Toulcově dvoře“v Praze - Hostivaři, které mimo
jiné slaví tuto tradici již od roku svého vzniku. Oslavy v tomto roce
připadly na sobotu 21.dubna a započaly přesně v 10:00hod. dopoledne, na
již zmíněném stanovišti. Pokud jste stejně jako já dali přednost městské
hromadné dopravě, na místo konání jste lehko dorazili autobusem
č.
177 od stanic metra Opatov (C), Chodov (C) a Skalka (A) do stejnojmenné
zastávky „Toulcův dvůr.“
Z této zastávky jsem zamířila přímo ke vstupní
bráně. Tam už mě přivítala sličná asistentka na oné akci. Ačkoli bylo vstupné
dobrovolné, přispěla jsem menší částkou a obdržela slosovatelný kupon do
tomboly, která stála za to!Obdržela jsem tričko a fotbalový míč, ale
k mání byla i řada dalších cen.
Letošní oslavy na Toulcově dvoře byly pojaty, ve
formě her a aktivit pro děti, ale také jako veletrh organizací, které měly co
do činění s ekologií, ochranou životního prostředí i zdravým životním
stylem. Kromě mnoha občanských sdružení a iniciativ se
opět prezentovalo i Ministerstvo životního prostředí,
nebo Pražské služby, jak jsem se dočetla na stránkách samotného Toulcova dvora:
www.toulcuvdvur.cz
Kolem poledne zde v rámci oslav
započal i hudební festival, na který přijelo naší planetě zahrát několik kapel.
Jednotlivými interprety byly kapely:
Svou cestou,
Cava, Hluboké nedorozumění, My3.avi a skupina Načas.
Nechybělo ani bohaté občerstvení, které tuto akci činilo ještě
více dokonalou pro příjemné a nevšední strávení hezkého víkendového dne. Navíc
podnětů pro zábavu v celém areálu Toulcova dvora bylo tolik, že rozhodně
zaujaly, jak velké, tak i malé příchozí. Dle mého něco ideálního pro rodiny
s dětmi!
Tak i já se, po poslechnutí první kapely vydala se svým malým bráškou
na stezku, na jejichž jednotlivých stanovištích bylo úkolem, doplnit citát
novověkého filozofa Francise Bacona. Úkolem dětí, zde bylo navštívit všechny
čtyři dílničky, které se zabývaly alternativními způsoby využití energie –
sluneční, větrné a vodní. Na každé z nich si mohli pod dohledem dospělých
ručně vyrobit upomínkovou věcičku jako sluníčko, větrník, kytičku, obrázek a
nebo vyzkoušet zajímavý pokus. Na každém z těchto stanovišť dostali jedno
nebo dvě písmenka a mohli tak doplnit první část onoho citátu. V malém
lesíku zase odpovídaly na deset otázek typu a,b,c a po správném zakroužkování
písmenek, dostaly i druhý díl citátu. Jakmile měly svůj úkol splněný, běžely si
do bývalé konírny pro zaslouženou odměnu. Hlavním účelem celé akce bylo nejen
děti, ale i dospělé seznámit s problematikou naší planety a poučit je, jak
se k ní mají co možná nejlépe chovat. Díky hrám a aktivitám dětí jsme
přišli i na tajemný citát nesoucí se v duchu oslav letošního Dne Země:
„Než budeš přírodě poroučet, musíš se ji nejdříve naučit poslouchat!“
[ Francis Bacon ]
Kromě toho se všichni návštěvníci mohli
podívat do dolní části Toulcova dvora, kde probíhaly nejen soutěže dětí. I mě
se poprvé naskytla příležitost, prohlédnou si celý areál se vším všudy.
(Předtím jsem znala pouze samotný dvůr a místnost, kde se konají koncerty.)
Mohli jste si prohlédnout tamní zvěřinec, poslechnout si honosné údery bubnů a
spolu s ostatními příznivci si zahrát na indiány u ohně pod vedením
vrchního šamana viz.na fotce nebo si vyzkoušet zajímavý druh sportu, jehož účelem bylo
ukořistit alespoň jeden z bonbonů v nedaleké hromádce. Tento úkol nebyl zdaleka tak lehký, jak se na první pohled
zdálo, protože člověk měl kolem pasu obepnuté lano, které bylo uvázáno u stromu
a natáhlo se pouze při rozběhu. Ovšem stejná síla vložená do natažení lana, vás
vlivem zpětné reakce zase odmrštila pěkně dozadu, a tak i pro pány vážících
90kg, to nebyla žádná sranda a naopak jim to dalo pořádně zabrat. Dětem proto
pomáhaly slečny, připravené vždy zasáhnout. Já jsem si třeba dokonce poslechla
přednášku o ptácích a viděla i jejich odchyt, kvůli kroužkování. Můj bráška si
vyzkoušel i vypuštění už okroužkovaného ptáčka, které dopadlo velmi vtipně.
Nevím co se tehdy přihlížejícím ptáčníkům honilo v hlavě, ale z jejich
výrazu na tváři, to bylo zřejmé. Od té doby tuto skutečnost, všude vyprávím
jako vtip, jak byl ptáček vypouštěn jako papírová vlaštovka, hodem střemhlav a
kdyby se nevzpamatoval a neroztáhl křidýlka, zapíchl by se zobáčkem přímo do
země. Dále jste si mohli poslechnou přednášku o včelách a jejich chutném
produktu – medu nebo si v samé dolní části objektu prohlédnou mokřady,
poučit se o jejich ochraně a pod lupou zkoumat larvy chráněných vážek.
Počasí tomuto dni opravdu přálo a na
prosluněném nebi jste jen těžko nalezli nějaký ten mráček. Než jsme se zase
dostali nahoru na poslech posledních dvou skupin, celá akce i den rychle
utekly. Nemilosrdný čas najednou ukazoval malou ručičku na šestce a velkou na
dvanáctce, a tak minimálně k mému neštěstí, o šesté hodině večerní utichl
i poslední zvuk vyluzovaný hudebními nástroji mladých umělců, kteří se spolu
s námi nebáli oslavit opravdu nezapomenutelný Den Země na Toucově dvoře.