2011 Šumava - Modrava
Co tři až čtyři roky odkládáme děti a vyrážíme sami na dva dny pochodit Šumavu. Vždycky ráno tam a večer zpět. Na Šumavu, to co se hor týče, máme nejblíže a je to krásný relax.
Ráno musím ještě na hodinu do práce a potom ještě musíme Ofíka předat našim. Emča, ta je už s babi týden na zahradě. Místo naší přestávky proto nevolíme nijak zvlášť daleko. Modrava, ta je tak akorát. Parkujeme na centrálním parkovišti za potokem a po zaplacení parkovného (50,- Kč/den) následujeme zelenou značku. Parkování i parkovné je vyřešeno solidně, ale pokud nemáte mince tak máte smůlu. Vedle ve stánku je nemají rovněž, tudíž se musí přes půl obce do informačního centra.
Přesně jak popisuje průvodce, začíná se prudkým stoupáním. Okolo nás rostou maliny a borůvky a občas brusinky, tak se nám šlape příjemně. Krátkým stoupáním se dostáváme na cestu, která nás vede lesem. Čas od času potkáváme těžaře dřeva. To je v současné době téma plnící stránky novin i vysílací čas rádia a televize. Náhle před sebou vidíme zpevněný dřevěný chodník, to začíná Cikánská slať. To už se nějakou chvíli pohybujeme nad 1000 m . Je nádherné letní počasí, sluníčko se po nás převaluje a jeho hřejivé paprsky narušuje občasný větřík. Cestu nám zpříjemňují i vyskytující se sladké lesní jahůdky. Už chybí jen medvědice (ostružiny). Občas potkáváme i nějakého člověka. Před námi se otevírá pohled na špičatý vrchol Luzného (1373 m n. m.) i s jeho kamenným mořem. Dosahujeme Březníku (1133 m n. m.). Na něm je zrekonstruovaná budova bývalé hájovny. Jinak se z bývalé dřevařské osady Březník nedochovalo nic. V objektu je bufet, ale návštěva se snad ani nevyplatí. Já jsem si vystál asi půlhodinovou frontu jen kvůli pohledu, protože polévka došla. Bohužel jsem si nevšiml návštěvnického centra za rohem. Protože i poněvadž polévka došla tak jsem objednal jen dvě piva. Bohužel se ani ochotou nedá nahradit chybějící cit pro kšeft. Místo leží při soutoku Luzenského a Březnického potoka a vzniká zde Modravský potok, který nás provází až k autu. Druhá polovina trasy je úplně jiná. Vede lesem a hlavně po asfaltu. Podél potoka roste spousta zvláštních kytek. Jedná se o hořec panonský, to ale zjišťuji až doma z atlasu. Čím víc se blížíme k Modravě, tím víc potkáváme policejní dodávky a dokonce i stojící hlídku. Kousek od nás, na Ztraceném je místo, kde se spolu dohadují zástupci parku a aktivisté přivazující se ke stromům. Auto nám na parkovišti stojí a tak se vydáváme k domovu. Dostali jsme ale chuť na kávu a proto ještě stavíme u Klostermannovy chaty, kde se občerstvujeme a hlavně se z terasy kocháme.
Přes Filipovu Huť i obě Kvildy jedeme do Hartmanic. Při přípravě výletu jsem objevil přítomnost zámku v Dolejším Krušci. Máme celkem honičku jej nalézt, proto nejdříve jedeme do Dolejšího Těšova. Tady je taky zámek. Samozřejmě se nejedná o žádné zpřístupněné, opravené památky ala Hluboká. Většinou jsou to účelově využité stavby, které na první pohled ani jako bývalá šlechtická sídla nevypadají. Je to tvrz přestavěná na zámek, společně s hospodářskými budovami postavěná do tvaru písmene" U". Naprosto anonymní vzhled. Dolejší Krušec poté taky nacházíme. Projet musíme cestou necestou. Když jsem sjížděl po těch kamenech dolů, docela jsem uvažoval, jak se pojede nahoru. I tento objekt vznikl přestavbou renesanční tvrze. Ovšem zámek již na první pohled trochu připomíná. Z cesty je patrná chátrající kaple. Bohužel čas je proti nám a tak odbočuji už jen k zámku Loučová. Nevelká růžová stavba stojí v areálu zemědělského statku. V obci byl dříve jeden z nejstarších šumavských pivovarů. Posledním místem je zámek Kněžice v Petrovicích u Sušice. Jedná se o dvoupatrovou secesní budovu, která slouží jako hotel. Rovněž tento zámek byl vybudován přestavbou tvrze. Sem nás zavedl nápad zkusit, jestli nebudou mít volno v jedné restauraci, která měla reklamu v televizi. Neměli. Na večeři jsme se tedy stavěli až u našich doma. Otík, ten už dávno spal.
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – zelená edice
Šumava - Pláně, svazek č. 20, vydáno 1999
Šumava - Prachaticko a Vimpersko, svazek č. 19, vydáno 1999
KČT, turistické mapy 1: 50 000
Šumava Trojmezí, č. 66, vydáno 1998
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář