Mrkni se na Mrazíka v ruštině!
30. 11. 2010
Ruština je dnes už téměř jedním ze zapomenutých jazyků, tedy alespoň co se České republiky týče. Ještě před dvaceti lety byste v Čechách nepotkali člověka, který by ruský jazyk neovládal, povinně se učil na všech školách a vlastně zastupoval dnešní všudypřítomnou angličtinu. Kam ale dnes ruština zmizela? A má vůbec cenu se pouštět do jejího studia, nebo je výhodnější se věnovat západním jazykům, které jsou dnes více populární a částečně i používanější? Takovéto otázky jsem si pokládala i já, když se naší školou rozlehla zpráva o tom, že se rozbíhá výuka ruštiny.
Nadšeně se nás přihlásilo hned několik, protože ruština pro nás zněla velice atraktivně a navíc jsme příšerně toužili po tom, abychom znali azbuku. Předem musím konstatovat, že i když se to na první poslech zdá, není ruština češtině příliš podobná. Alespoň ve výslovnosti rozhodně ne. Několik hodin jsme strávili pilováním přízvuku a zoufalou snahou vyslovovat krkem. Velkou výhodou ruštiny ovšem bylo, že rodiče se nadšeně sami nabízeli, že nás východní řeč budou doučovat a přislíbili důkladné pilování i těch sebemenších detailů, což se občas rozrostlo až do celovečerních sezení s učebnicí azbuky. Z počátku mě rodinná výuka ruštiny celkem bavila, ale už při několikátém kurzu jsem se ráda vrátila k samotné školní výuce bez rodičovské asistence.
Co se užitečnosti týče, ruština rozhodně za západními jazyky nijak nezaostává. Stačí vzít v úvahu jen fakt, že na západě se hravě anglicky domluvíte téměř kdekoli, ale na východě už by mohla komunikace dělat menší problémy. Navíc ruština je natolik rozšířená, že její znalost se rozhodně neztratí. Stačí zmínit několik příkladů, kde ji stoprocentně využijete. Ať v létě vyrazíte do Tuniska, nebo slunného Egypta, většinu klientely místních hotelů budou tvořit právě Rusové. Já, jako vzorné dítě, které k moři rádo doprovází své rodičovstvo, ale zároveň se tam občas příšerně nudí, bych ruštinu využívala na každém kroku. Jak jinak se zeptat vysokého urostlého mladíka kolik je hodin, a jestli se odněkud neznáme? V případě Egypta a Tunisu – jedině rusky!
Také samotné Rusko je nedoceněnou turistickou lokalitou. Je pravda, že nepatří mezi klasické cíle letních dovolenkářů, ale rozhodně má co nabídnout. Rusové jsou známí zejména svou pohostinností a tím, že si opravdu užívají i tu sebemenší oslavu. Také jsou velice hrdí na svůj národ a na to, kolik alkoholu dokážou vypít. Když se nad tím hloub zamyslíme, možná zjistíme, že naše národy jsou si celkem podobné. Tak proč se nezačít učit ruštinu?