Biologie člověka, stavba a funkce orgánových soustav
13. 12. 2010
Stavba a funkce lidského organismu
Každý člověk je jedinečnou, neopakovatelnou bytostí. Jedinečnost člověka je výsledkem dědičných předpokladů a vlivu prostředí v němž žije.
Člověk dědí ½ genů od otce a ½ od matky, některé geny se projevují automaticky, ale jiné geny se mohou projevit ob generaci. Přenos dědičných vloh se řídí zákonitostmi, které platí v celé živé soustavě.
Známe vlohy dominantní (převaující) a recesivní (nevýrazné)
Vlivy prostředí mohou způsobit mutaci, která se projeví poškozením org. (radioaktivní a toxické látky)
LIDSKÝ ORGANISMUS OTEVŘENÝ SYSTÉM
Základ lidského organismu jsou buňky,v jejich bezprostředním okolí je tkáňový mok. Z něj si buňky berou látky potřebné pro život a odevzdávají do něj zplodiny výměny látkové
a energetické.
a energetické.
Krev - zprostředkovává styk mezi vnitřním prostředím organismu a okolními soustavami.
Složení: (v 1 mm3) červené krvinky (5mil.), krevní destičky (300tis.), bílé krvinky (5-8tis.), krevní plazma 54%
Oběhová soustava - rozvod krve po těle.
Srdce je sval, základ oběhu; za jednu minutu se smrští 70x a přečerpá 5l krve (při námaze 30 až 40l Důležitá je dostatečná zásobovanost kyslíkem a živinami.
infarkt - ucpání cév, které vyživují srdce
skleroza- ztráta pružnosti cév
Dýchací soustava - zajišťuje přívod vzduchu do plic a odvod vzduchu s oxidem uhličitým do prostředí. Nečistoty, které se dostávají do organismu 602Text 2001nepříznivě působí na všechny orgány.
Rozeznáváme:
zevní dýchání – výměna plynů mezi plícemi a zevním prostředím
vnitřní dýchání- výměna plynů mezi krví a tkáněmi
Trávicí soustava- zajišťuje přívod vody, živin, min. látek a vitamínů do org. S potravou a vodou se do org. mohou dostat škodlivé látky (sloučeniny – dusíku, těžké kovy- Pb,Cd,Ni, karciogenní l., hromadí se v játrech.
Vylučování škodlivých látek zajišťují:
Ledviny- pročišťuje se zde krev
Kůže – udržování tělesné teploty, ochrana org., vylučování odpadních látek
Hormony jsou vylučovány žlázami s vnitřním vylučováním přímo do krve, působí v malých koncentracích ( význam – rozmnožování, růst, regulace látkové přeměny – metabolismus)
Nervová soustava řídí součinnost všech orgánů, jejím prostřednictvím se přizpůsobujeme zevním podmínkám.
Činnost vnitřních orgánů řídí vegetatívní centra nervové soustavy, které nemůžeme ovlivnit vůlí ( bolesti břicha)
Vědomé chování člověka umožňuje vyšší nervová činnost – myšlení, řeč,učení ( mozek využíváme je z 10%)