Proč si od chovatele neodvést plnou náruč štěňat
Z vlastní zkušenosti vám mohu říct, že mnoho lidí a kynologů, kteří na internetových fórech radí, abyste si druhého pejska pořídili s delším odstupem, mají pravdu. Když si domů přinesete štěňátko, musíte fungovat na 100%. Když si domů přinesete štěňátka dvě, musíte fungovat na 400%.
Zkutečně to není nic jednoduchého. Krmení a česání je skutečně to nejmenší a pokud to s výchovou pejsků myslíte vážně, brzy poznáte, že budoucí rok pro vás bude obrovský zápřah. A nejen to - pejsky se vám možná ani za ten rok nepodaří vychovat tak dobře, jak byste si představovali.
Má to ale i své plusy - díky tomu, že jsem každé ráno v 5 měla všude po pokoji obrovské množství loužiček a hromádek, naučila jsem se vztávat už ve 3 a oba psy vyvenčit. Sledovala jsem každý jejich krok a po jídle, spánku či hře jsme honem utíkali ven, protože jinak následovala pohroma. Díky tomuhle hopskání ven a zase domů se obě štaňata naučila chodit čůrat ven už ve 4 měsících bez toho, abych se je bála nechat na chvilinku samotné doma. Považuji to za svůj malý osobní úspěch. :)
Co se týče učení povelů, učili se vždycky společně. Mex byl vždycky pomalejší a tak odkoukával od hbitější Sis, co má vlastně dělat. Šlo by to ale mnohem rychleji, kdyby povely dokonale zvládal alespoň jeden z nich a "předcvičoval".
Abyste měli spokojený život se dvěma psy, měli by zvládat přivolání. Život na vodítku není med pro žádného psa a aby byli vaši miláčci spokojení stejně jako vy, měli byste na toto pamatovat. Mnohem jednodušeji se pracuje, když jeden pes už přivolání umí a je na něj spoleh, než když se vám rozkutálí do všech stran nemotorná štěňata a vy se je snažíte něco naučit.
Abych to zhrnula, celý předchozí rok (a hlavně první dva měsíce) se skládaly z těžké dřiny. Mnohdy jsem měla na oba strašný vztek, ale hlavně se nesmíte nechat unést a když chytnete na psa nervy, raději se otočte a jděte od něj pryč, než abyste udělali něco, čeho pak budete litovat. První dva měsíce jsem v podstatě nevytáhla paty z domu - všechno se točilo kolem psů. Pak už to bylo lepší ale i tak jsem měla možnost někam si zajít mnohem více omezenou, než normálně.
Mohu vám jen doporučit, pořídit si nejdřív pejska jednoho, a až bude velký a v klidu, pořídit si k němu parťáka. Se dvěma štěňaty je to vážně hrůza a děs a jsem ráda, že už je to za námi - nadruhou stranu nelituji toho, oby dva strašně miluji a ačkoliv bych to už NIKDY neudělala, jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Inu, každá zkušenost se v životě hodí. :)
Komentáře
Přehled komentářů
dobrý den :) líbí se mi váš článek (na další se teprve chystám :) ) a ráda bych od Vás radu- jak naučit shi-tzu povel "ke mně"? Takhle- on ho zvládá, ale nějak mu to nejde v rušným prostředí a hlavně, když je někde kolem pes. Nechci ho na vodítku, ale pořád mu nevěřím, mám ho teprve dva měsíce, ale má rok a půl. Díky za odpověď :)
výchova
(Alena, 2. 8. 2014 20:32)