King Diamond & Mercyful fate
Loňským rokem (1998) náš mistr nad mistry King Diamond potěšil hned dvakrát. Nejprve se svojí novinkou Voodoo a poté spolu s Mercyful Fate, kdy vydali album Dead Again. Počítám-li dobře, jedná se již o dvacátou regulérní dlouhohrající fošnu. Devět alb od King Diamond, devět od Mercyful Fate. Jedno vzpomínkové od obou formací a jedno Tribute album věnované tvorbě Mercyful Fate. To jěšte nepočítám všechny singly a všelijaké pirátské nahrávky. To vše za 16 let své kariéry. To už je celkem slušná porce. Věnujme té záhadné, milované a proklínané postavě pár řádek. Dejme příležitost všem, aby se dočetli pár věcí o zpěvákovi, jehož se nikomu nepodaří překonat. Zpěvák, jehož vysoká fistule nahání strach. Postava s nejosobitějším projevem v Heavy metalovém průmyslu. Démon, jenž si pro vlastní hrůzostrašné texty píše i hudbu a pak vše dokonale zapěje. Pojďme pár slovy poodhalit roušku tajemství toho šíleného génia, jenž za celou svojí kariéru neřekl zdaleka vše a jenž má ješťe hodně co mluvit do dnešního metalového dění. Pohodlně se usadtě, ujistěte se, že okna jsou dobře uzavřena a na stěnu před sebou si pro jistotu pověste kříž. Show začíná a následující řádky mohou být silně nebezpečné. Tak tedy, peklo se otvírá...
Kodaň. Den jako každý jiný. Lidé se spokojeně procházeli po městě, sluníčko hrálo a všichni se těšili na blízké dovolené. Děti si bezstarostně hrály na písku, jelikož vysvědčení je už téměř hřálo v kapse. Ulicemi projel autobus, který vezl lidi z práce, do práce, na nákupy či jen tak. Na křižovatce dal přednost sanitnímu vozu. Asi pospíchal s pacientem do nemocnice. Do stejné nemocnice, kde se doktor skláněl nad jednou ženou. "Už to bude, zatlačte ještě, již vidím hlavičku." Paní Peterssonové setřela pot z čela sestra. Netrvalo dlouho a za chvíli se porodním sálem rozlehlo plesknutí a dětský pláč. "No vidíte, máte krásného a zdravého kluka. Jak se bude jmenovat?" "Kim", hlesla matka. "A bude to zpěvák s pokladem v hrdle!"dodal Bůh, jenž vše sledoval ze své věčné Země. "Ano, ale zpívat bude podle mých not!" Satan se na svém trůnu rozchechtal. V tu chvíli nikdo z obyčejných smrtelníků netušil, co se dnešního dne událo. Píše se rok 1956, 14. Červen.
Kim Bendix Petersson alias Kim Bengston, jak zní jeho další mutace jeho jména, poté co se postavil na nohy, nazul kopačky a rozhodl se, že bude se svými deseti kamarády v týmu střílet souperům branky. Své vášni nadobro propadl o čemž svědčí jeho pravidelné navštěvování fotbalových tréninků. Na fotbalovém trávníku našel spoustu kamarádů a od toho jsou kamarádi, aby s nimi trávil volný čas. Na hřišti i mimo něj. Právě díky kamarádovy se dostal v roce 1968 k albu Led Zeppelin. Okouzlen tou hudbou zakoupil kytaru a před zrcadlem cvičil hru Jimmyho Page. Od té doby Kimův svět nebyl jen fotbal. Teď se v Kimově srdci našlo místo i pro rock. Jak těžké je být rockerem a fotbalistou navzájem, o tom by mohl Kim vyprávět. Fotbal nebo hudební kariéra? Často se ptal sám sebe, až zasáhla boží ruka. V sedmnácti letech se dostává do kapely jménem Brainstorm. (nezaměňovat se současnou Heavy metalovou kapelou z Německa) Zde působil jako kytarista. Ačkoli tato kapela byla první v jeho kariéře, přestože byl mladým zajícem a i když hráli pouze převzaté kousky, byla účast Kima v této kapele celkem důležitá. On i jeho spoluhráči věřili tomu, že úspěch jim přinesou originální jména. Proč se Kim rozhodl pro King Diamond není celkem jasné. Ať se věci mají jakkoliv, dnes ho nikdo jinak neosloví včetně jeho matky. Možná že i v občanském průkazu má dnes tuto přezdívku. Jelikož sestavu Brainstorm tvořili vesměs studenti, stalo se to, co se dalo očekávat. Skupina se rozpadla a King mohl být rád, že zvládl alespoň dvouletý chemický kurs. Po anabázi v Brainstorm se připojil k Black Rose. Mělo to ovšem jeden háček. V inzerátu bylo uvedeno, že dotyčná skupina hledá zpěváka. King předtím nikdy nezpíval a zpěv mu byl odporný, přesto věřil, že se k nim vnutí coby zpívající kytarista. Jaké štestí, že tehdy nebyl natolik zručným kytarovým virtuosem, kdo ví, jak by vše nakonec dopadlo. King tak či tak o svém kytarovém umění príliš nepřesvědčil a proto se musel dál držet mikrofonu. Tehdy poprvé na jevišti představil svůj Make-Up, jenž měl tehdy značně naivní podobu a do současných Kingových masek měl značně daleko. Jelikož už tehdy hráli před několika sty diváky, nahráli demo, které ovšem King do dnešní doby nevydal z ruky. Už tehdy King objevil v sobě schopnost hrát divadlo a při koncertech popravoval loutky naplněné vepřovou krví. No. A ještě jedna věc, která byla pro Kinga ohromně důležitá. Při koncertě Black Rose ho pochválil jeden fanoušek radící mu, aby více používal svůj falzet. King se netají tím, že to pro něj byla poklona a od té doby více trénoval svojí fistuli. V tu dobu byl o Kingovy schopnosti zájem. Stalo se, že si ho vyhlédli kytaristé skupiny Brats, kteří měli za sebou již albový debut a oslovili Kinga s nabídkou, zda-li by s nimi nechtěl spolupracovat, jelikož jejich současný zpěvák nebyl na odpovídající úrovni. Jména oněch kytaristu? Michael Denner a Hank Shermann. King souhlasil a do skupiny si přinesl i svojí hudební orientaci. Brats přitvrdili a několik skladeb zvěčnili na demu (Love Criminals, Some day, Death Kiss, Combat zone). Nový, tvrdý materiál se ale nelíbil gramofirme, která požadovala komerčnější hudbu a zpěv výhradně v mateřštině, tedy Dánštině. King a Hank nesouhlasí a odcházejí ze skupiny. Michael zatím založil skupinu Danger Zone (baskytaru zde obstarával Timi Graber alias Hansen) a jelikož stará láska nerezaví, vzpomněl si v roce 1981 na své kamarády a požádal je o spolupráci při natáčení dema. Všichni si kápli do not a spolupráce neskončila pouze při natáčení zmíněné demokazety a naopak pokračovala dál. Všichni byli spokojeni až na Kinga, jelikož ten s nechutí zpíval "vyměklý" skladby z pera Michaela Dennera. I přesto jejich spolupráce byla velice plodná a poté co neschopného bubeníka nahradil na inzerát sehnaný Kim Ruzz nastal ten pravý boom. Tím se datuje vznik převeliké skupiny Mercyful Fate. Skupiny, jenž byla teprve v začátcích a jenž ovlivnila takové množství kapel metalové filozofie. Hank se stal skladatelem a King výhradním textařem. Na tento post ho posunula Satanova hnáta. Kapela nahrála první demosnímek se skladbami Black, Masses, Hard Rocker, Runnig Free, You Asked For It a Walking Back To Hell, jenž předčilo demo druhé s titulem Burning The Cross. Na tomto demu kromě titulní písně můžeme nalézt i Return of the Vampire, Curse of the Pharaohs, A Corpse Without Soul (to ještě zdaleka nemohli tušit, že tuto skladbu si za 17 let do svého repertoáru zařadí i slavná Metallica) a A Night of Full Moon. Kinga už tehdy lákaly legendy a tajemno, nezřídka kdy prokládané okultní a satanistickou tématikou, ale skutečný zvrat přinesla až příhoda jenž ovlivnila hned některé hudebníky Mercyful Fate. Snad sám Satan chtěl Kingovi vysvětlit, že Satanismus neznamená žraní malých detí a chlastání jejich krve a proto nechal samovolně ve vzduchu viset několik sklenic. Společně s Kingem na tu scénu zíral i Kim Ruzz a Kingův brácha Stig. To Kinga natolik ovlivnilo, že začal brát okultistiku natolik vážně, že si sehnal Satanskou bibli od bratrance Lucifera Szandora La Veye.
Rok 1982 poprvé přivedl Mercyful Fate do opravdového studia, kde byl jejich materiál poprvé regulérně zvěčněn na gramofonovou desku. Malá firmička Ebony z Britských ostrovů byla natolik okouzlena druhým demem, že nabídla Mercyful Fate spolupráci na kompilaci Metalic Storm. Mercyful Fate přispěli svojí trochou do mlýna dvěmi skladbami Walking Back To Hell a Black Funeral i když na konečném produktu se objevila pouze druhá jmenovaná skladba. V té době byl již vykrystalizován sound Mercyful Fate. Kingův neobyčejně vysoký vokál a tempa samotných skladeb jimž dominovalo časté střídání pomalých pasáží s rychlejšími nášupy, do té doby nikým nepraktikované. Netrvalo dlouho a skupina nahrála pro Rave-On records mini LP bez názvu se skladbami Devil Eyes, Nuns Have No Fun, Boomed By The Living Death a A Corpse Without Soul. Nahrávání těchto skladeb trvalo pouhé dva dny a třetí den se vše muselo smíchat dohromady. To se odrazilo i v kvalitě zmíněného materiálu. Celkový zvuk byl mizerný a někde je i slyšet Kingův falešný zpěv. Vše je ale za několik let opraveno a na CD verzi je již vše v pořádku. V době nahrávání si skupina odskočila na koncertík v nedalekém Eidhovenu, který později přerostl v mega festival Dynamo Open Air. Přes mizernou zvukovou kvalitu alba je o skupinu zájem a je pozvána do Anglie, kde pro BBC Radio 1 nahrává skladby Curse Of The Pharaohs, Evil a Satan´s fall. Všechny byly odvysílány. To již píše rok 1983. Skupina koncertuje v Holandsku i v Německu a po jednom koncertním vystoupení podepíše smlouvu s Roadrunner Records k nahrání debutového alba. To neslo název Melissa a vyšlo 26. Listopadu. Album bylo pojmenováno po lebce, kterou King kdysi dostal od jednoho profesora. Lebku o několik let později zcizil člen Fan Clubu. Údajně Melissa byla ve středověku čarodějnicí. Kapela nijak nepozměnila styl a na albu se nachází syrový Hard Rock míchaný Heavy prvky v drsném soundu. A k tomu Kingův vysoký vokál. Kapele se dostává ještě většího věhlasu a hodně koncertuje a to s takovými soubory jako Uriah Heep či Motorhead. Roku 1984 skupina nahrává druhé LP Don´t Break The Oath na kterém se objevují i nejstarší skladby Mercyful Fate. Důvod je jasný a je jím příliš velká koncertní činnost. Není čas na komponování nových skladeb a proto skupina sáhla do šuplíku pro starší kousky. Na tomto albu King zcela bez servítků povolil uzdě při psaní svých okultních textů a jeho satanistická orientace byla zaznamenána snad v každém slově. Nejvýrazněji ve skladbě The Oath, při jejímž poslechu každý křesťan raději vezme do zaječích. Hudebně udělala skupina krok dopředu. Materiál je celkově více melodičtější a to i díky klávesám, jenž Mercyful Fate poprvé použily. Skupina opět postoupila výše a vyráží poprvé za oceán, aby v USA koncertovala s takovými esy jakými byly Twisted Sister a Metallica, pozdeji Exciter a Motorhead. (Mimochodem, King s Lemmym jsou vynikající kámoši) Mercyful Fate při svojí první štaci v USA koncertují hned dva měsíce. Kuriózní příhoda se udála v St. Luise při letu letadlem, kdy vše nasvědčovalo, že letadlo spadne k zemi. Byla bouřka a blesky lítaly kolem letadla. Jen díky bravuře pilota letadlo bezpečně přistálo. King věřil v zásah z neznámých míst a basák Timi Hansen od té chvíle nemohl letadlo ani vidět.
Na přelomu let 84-85 došlo v táboře Mercyful Fate k prvnímu vážnému rozporu. Hank přinesl nové skladby, které se nikomu nelíbily a jenž se ani v nejmenším nepodobaly dosavadní tvorbě Mercyful Fate. Hank se však choval ke svým kolegům, především na turné, sobecky a jelikož King neuznával kompromisy a nepřistoupil na Hankovo trvání, požadující poloviční zastoupení na desce, opouští King skupinu. Po koncertě v Kodani v dubnu 85 zvedá sluchátko a oznamuje všem členům své rozhodnutí. Hank požaduje ponechání jména Mercyful Fate pro své potřeby s čímž King kategoricky nesouhlasí. Hank si alespoň vymodlil pro svojí novou skupinu název Fate. Materiál Fate se nese na vodách komerčního rocku. Skupina vydává postupně několik alb a Hank sám se odporoučí ze skupiny po druhém albu. Z původních členů Mercyful Fate byl v Hankově projektu jen on sám. Zato na druhé straně se děli věci. King oslovil všechny zbývající členy Mercyful Fate a nabídl jim místo ve svém projektu, který již nesl delší dobu v hlave. Michael i Timi souhlasili. I Kim Ruzz nebyl proti, ale místo aby se věnoval jen svým škopkům, chtěl mluvit do politiky sdružení King Diamond, pro což neměl King pochopení. Tím skončila hudební kariéra Kima, jenž raději roznášel poštu a přiživoval se hraním v barech. Kimovo místo obsadil mladík Mickey Dee (ex-Geisha) a Hanka nahradil Mickeyův kámoš Andy La Rocque (ex EF Band) Ani samotný King ještě netušil jakou legii kolem sebe postavil. Roku 1985 stačili nahrát singl No Presents For Christmas, kde titulní skladba nutí po textové stránce k úsměvu. Hlavní roli si zde zahráli Tom & Jerry, jenž se posilují sklenicí sherry. Hudebně byla skladba vzdálena tvorbě Mercyful Fate, zatímco B skladba Charon byla jako z její vytrýny. V roce 1986 přišlo album Fatal Portrait. Album bylo ideální pro zachování fanoušků Mercyful Fate i pro získání fanoušků nových. King upouští od svých satanisticky laděných textů a poprvé zkouší práci s koncepčním zpracováním textu. První polovina alba vypravuje o Nešťastné Molly, jejíž příběh se King dočítá v nalezené knize. Čte o žárlivé matce, jenž nechala svojí dceru uzamčenou v podkroví než tam zahynula. Poté se rozhodla namalovat její obraz, doufaje, že Molly získá nesmrtelnost. Obraz promluví a žaluje svojí matku, která v šoku umírá. Po hudební stránce je tento příběh prvním velkým eposem v Kingově kariéře. Poprvé je zde slyšet Andyho kvalita a King při komponování celého alba dovolil jen Michaelovi, aby mu vypomohl ve třech skladbách. Poprvé se zde můžeme setkat s klávesami Roberta Falcaa, jenž dodávají celému albu strašidelnou atmosféru. Jen si zkuste album pustit v lese o půlnoci.V roce 1987 vydává King s nezměněnou sestavou své nejdůležitější album Abigail. S hudbou v jedné skladbě vypomohl Andy a rovněž v jedné Michael. Příběh nás zavede na konec minulého století, kdy mladí manželé jedou na sídlo, jenž zdědili po předcích. Cestou je zastaví sedm jezdců, kteří je varují před zlem a radí jim, aby se vrátili dokud je čas. Mladý pán Jonathan se jim vysměje a pokračuje se svojí paní Miriam k sídlu. Jedné noci se mu zjeví duch jeho předka, který mu vypráví svůj osud. Jeho choť čekala nemanželské dítě, proto jí zabil na schodech do sklepa. Při pádu vyšlo z jeho choti ven nenarozené dítě, jenž pojmenoval Abigail a pohřbil v rodinné kryptě. Duch Abigail se dostal do těla Miriam. Jediný způsob jak zastavit příchod zla, je zabít Miriam. Další den Jonathan poznal, že Miriam je těhotná a že narůstá z hodiny na hodinu. Vzpomněl si, že jezdci měli pravdu. Přivádí Miriam ke schodišti, kde jí chce strčit dolů. Miriam ho předběhne a Jonathan nachází při pádu smrt. Následně Miriam při porodu umírá. Když do sídla dorazilo sedm jezdců viděli Abigail, jak se živí svojí matkou. Poté Abigail definitivně pohřbí. Album podporuje singl The Family Ghost, na nějž byl zhotoven i videoklip. Hudebně se materiál nese na úrovni předchozího LP. Melodické rychlé linky prokládané Andyho sóly se střídají s pomalejšími, tvrdšími kousky. Po natočení alba se ze skupiny odporoučí Michael a jeho místo obsadí Michael Moon. Album zaznamenává vynikající úspěch a firma Roadruner proto vydává vzpomínkové album The Beginning od Mercyful Fate, kde jsou k poslechu jejich skladby z mini LP a dále skladby nahrané pro BBC Radio 1 plus Black Masses v řádné zvukové kvalitě. Na jedné straně radost pro fanoušky Mercyful Fate, na druhé jejich neštěstí, jelikož od Kinga odchází poslední její clen, basák Timi, jenž se chce věnovat své rodině a svému právě narozenému synovi. Nahrazuje ho chlapík Hal Patino. Skupina koncertuje přičemž zde někde se objevily potíže s kytaristou Moonem a proto byl brzy nahrazen Petem Blakkem. V roce 1988, kdy vychází jasně nejúspěšnější album Them skupina definitivně opouští od tvorby Mercyful Fate. Sestava jenž natočila následující dvě alba byla nejsilnější sestavou formace King Diamond. Andy dostal možnost spolupracovat na třech skladbách. Them je vyprávěním o Kingově babičce, jenž popíjí v noci se svými neviditelnými hosty čaj smíchaný s krví. Do této hry je zatažen i King a nic ho nezajímá, že krev je z jeho matky, která teď chřadne a potřebuje doktora, kterého King na žádost své sestry nechce zavolat. Ta proto vtrhne na dýchánek a rozbíjí čarovnou konvici, čímž je duchy odsouzena na smrt. King se vypotácí z domu a zjišťuje, že zde není pod mocí duchů. Vrací se zpět a láká svojí babičku na procházku. V lese jí probodne hrdlo a přiznává se policii, která jeho báchorkám nevěří a posílá ho do blázince, kde stráví dlouhých 18 let. Při návratu domu zvedne telefon, kde mu jeho mrtvá babička oznamuje, že King určitě prahne po šálku čaje. Deska byla podpořena na MTV klipem Welcome home. V absolutním pořadí se album dostane až na osmaosmdesátou příčku prodejnosti v USA, Mohu směle prohlásit, že tato deska patří do TOP 10 všech metalových nahrávek světa. Při koncertech kapely v USA, dojde ke konfliktům mezi Kingem a Mickeyem. Mickeymu přestane vyhovovat dění uvnitř kapely a je přesvědčen z kapely odejít. Kingovi se v USA natolik zalíbilo, že zde zůstal a našel si zde nový domov. To komplikuje situaci, jelikož nedochází k častým zkouškám a výměna materiálu vázne ve vzdálenosti USA - Švédsko. Další faktor znemožňující nahrávání dalšího alba je shánění nového bubeníka. Roadrunner využívají nečinnosti souboru a vydávají kompilaci The Dark Sides, kde jsou ke slyšení všechny singly King Diamond plus bonusy. K nahrávání dalšího alba Conspiracy je přizván technik od Whitesnake Chris Whytemeir, který však není schopen udržet Mickeyho vysoký standard a proto kapela doslova uprošuje Deeho, aby je nenechal ve štychu. Mickey album nabubnuje jako najatý bubeník a dává Kingovi navždy vale. Od té doby jeden na druhého hází samou špínu. Mickey pokračuje u Dokken a posléze u Motorhead, kde je dodnes. Album Conspiracy je pokračováním alba Them. King sedává u hrobu své sestry a touží se s ní spatřit. Duchové mu slíbí, že se může s Missy setkat jen v případe, že budou mít moc nad domem. King souhlasí. Jednou se Missy zjeví Kingovi a varuje ho z věcí příštích. King žádá, aby mu řekla víc. Missy mizí a slibuje, že mu pošle sen. V něm se Kingovi zdá, že se jeho matka provdává za doktora, který Kinga poslal do blázince. Jednoho dne matka skutečně přichází v doprovodu doktora. Do domu pustí jen matku a říká jí, že dům je zase pod vládou duchů a doktor sem nemůže. Matka si myslí, že King je šílený a usmrtí ho jedem z injekční stříkačky. Jelikož King má smlouvu s duchy, jeho duše žije. Vidí, jak matka s doktorem běží za místním knězem, kterého přesvědčí, že King je ďábel sám a je potřeba ho upálit. Vloží ho do rakve jeho sestry a rakev zapalují. King slibuje matce pomstu. Album podporoval klip Sleepless Nights. Andy tentokráte dostal více prostoru a jeho práce na albu jsou půl napůl společné s Kingem. Pro následné turné bylo důležité najít vhodného bicmena a tím pravým se nakonec ukázal Snowy Shaw. Album opět slavilo úspěch a z koncertu se stávalo divadlo. King si opravdu dával záležet na koncertním zpracování. Během jeho představení mohli diváci sledovat rozpůlení Kingovy matky a následně pozorovat obě chodící polovice, nebo upálení Kinga v rakvi, která se poté rozpadla a na diváky zírala hromádka kostí. V té době měl King se svojí kapelou přijet i do Československa, ale pro bubeníkův úraz z koncertu sešlo. Následující album The Eye bylo přijato vlažně. Album vyprávějící příběh upálené čarodějnice a jejího náhrdelníku, který sloužil jako prostředek v přesunu časem, kde lidé mohli pomocí něho sledovat hrůzy inkvizice, bylo ze strany kritiku přijato více než rozpačitě. Album z půli složil King a zbytek nechal Andymu, Petemu a na jedné skladbě dokonce spolupracoval Snowy. King odchází od Roadrunner, která The Eye definitivně pohřbí. Žádný klip, žádná propagace. Snad proto jsme opět avizovaného Kinga neměli možnost přivítat v naší republice. Odchod od firmy byl jen začátkem všech trablů Kingovy eskadry. Pete a Hal začali holdovat tvrdým drogám a u Kinga pro ně nezbylo místo. Pete zakládá skupinu Totem a k vidění byl i ve společnosti Hala a Mickeye. V roce 1991 vychází jen živá nahrávka Abigail a v roce 1992 kompilace Return Of The Vampire od Mercyful Fate, kde jsou ke slyšení pradávné kousky kapely a kompilace A Dangerous Meeting, které je jakýmsi Best Of Mercyful Fate & King Diamond. V tomto roce vychází k zajímavému projektu Zoser Mez debutové album. Kytary ve zmíněném tělese neobsluhují nikdo jiný než Hank Sherman a Michael Denner. Tvorba hodně podobná ranné hudbě Mercyful Fate a na albu se objevuje i jejich pradávná pecka Desecrations Of Souls. A King? Žije v USA, píše román a materiál na své další sólové album a představuje světu novou kapelu. Místo Peteho je najmut Michael Wead a Halovo místo obsazuje Sharlee De Angelo. Toto sdružení ale nikdy nenahrálo jedinou skladbu a dokonce nevystoupilo na jediném koncertě. Na scéně se připravuje něco, o čem se Kingovi možná ani nezdálo. Snad zájem fanoušků, snad prodejní úspěch obou kompilací vede Kinga k povolání Mercyful Fate. Všichni členové souhlasí, bohužel Kim Ruzz není na potřebné úrovni aby zvládl složitosti hudby Mercyful Fate a je nahrazen Snowy Shawem. Sen generace fanoušků je splněn, někteří se můžou zbláznit radostí. V roce 1993 vychází album In The Shadows, pohybující se mezi tvorbou Mercyful Fate a King Diamond, pro firmu Metal Blade (Ačkoli je Snowy představen v bookletu CD, skutečným bubeníkem alba se stal Morten Nielsen). Opravdovým zážitkem je účast Larse Ulrycha z Metalliky, jenž natloukl poslední sklabu Return Of The Vampire. Lars je nejenom Kingovým krajanem, ale také velkým fanouškem Mercyful Fate (těžko polemizovat nad tím, pro koho byla Larsova účast na albu vetší čest.), které je podpořeno klipem Egypt a několika koncerty. Úplně ten první se uskuteční v Kodani, kde Mercyful Fate předskakují Metallice. Vskutku comebackový koncert se odehrává na Dynamo Open Air. Je to již dávno, co zde odehráli jeden ze svých prvních koncertu. Mercyful Fate vystupují jako hvězdy večera, dávají si opravdu záležet, a lidé šílí. Po delší pauze mohou fanoušci slyšet Kinga na živo. Aby byli ukojeni i ostatní fanoušci, byl na skladbu Come To The Sabbath pořízen klip. Po tomto koncertě se se skupinou loučí Timi, jenž se chce stále věnovat své práci a rodině. Nahrazen je Sharleem De Angelem. Na konci roku vychází kompilace The Bell Witch, která obsahuje i čtyři live nahrané skladby. Následující rok vychází album Time, které je konečně tak temné jako první alba Mercyful Fate. Je natočen videoklip Nightmare Be Thy Name a na albu se objevuje jediná pomalá skladba souboru v historii a dokonce v ní nalezneme první díl příběhu The Mad Arab. Kapela vyrazí na evropské turné, které nemá minout ani Českou republiku, ale pozdní vydání alba na evropský trh vše mění. Ani do třetice není možno Kinga spatřit v našich krajích. Mercyful Fate tedy žijí, ale co se stalo se sólovou kariérou Kinga Diamonda? Rok 1995 a album The Spider´s Lullabye. Ke Kingovi a Andymu přibyli bicmen Darin Anthony, kytarista Herb Simonsen a basák Chris Estes hrávající dřív společně v americké lokální kapele Mindstorm. Změnila se i vydavatelská firma. Stala se jí Massacre records. Za pět let se na hudebním poli mnoho událo a zmíněné album bylo jiné než jeho předchůdci. Najednou chyběla ona orchestrální rytmika a kapela spíše vsadila na rychlost. Nicméně album bylo více než solidní a hudebně si ho rozdělili King s Andym. Album je z poloviny koncepční záležitostí a vypráví o nešťastníkovi Harrym, jenž se chce zbavit strachu z pavouků a podstupuje zákeřnou a nepovolenou léčbu v místním sanatoriu. Harryho fóbii mají zničit sami pavouci. Doktor do jeho pokoje rozmístí větší množství pavouků a po nějakém čase je všechny uklidí. Harry doktora upozorňuje, že na jednoho zapomněl. Doktor mu nevěří a nechá Harryho připoutat na lůžko. Harry zešílí a umírá. Pavouk vleze do jeho hrdla a naklade tam vajíčka. Další den odnesou Harryho do márnice, kde se z vajíček vylíhnou pavouci kteří nakladou všem zesnulým další vajíčka do krků. Nastává pavoučí invaze. I po tomto albu je naplánováno evropské turné a King se měl zastavit opět i u nás. Opět nevystoupil a i největší optimisté věřili tomu, že jim není souzeno Kinga spatřit na vlastní oči. Ještě před nahráváním tohoto alba si Andy odskočil k Death, aby nahrál několik sól pro jejich nové album. Už tehdy začal Andy přemýšlet o svém projektu. V roce 1996 vychází nové album Mercyful Fate In To The Unknown. Na bubenické stoličce se představil Bjarne T. Holm. Album definitivně navázalo na své předchůdce a bylo označováno za pravé comebackové album. Pro klip byla vybrána skladba The Unvitited Guests. Pokračuje zde i příběh šíleného Araba. Tématicky je King trochu jinde, než u svých prvotin. Nyní ho více zajímají legendy a tajemné příběhy. A o necelý měsíc později vychází The Graveyard od King Diamond. Dosud nejděsivější příběh nás zavede do jednoho městečka, kde King přistihne starostu, kterak sexuálně obtěžuje vlastní sedmiletou dcerku Lucy. King vše oznámí, ale je zavřen do ústavu pro choromyslné odkud prchá. Útočiště nachází na hřbitově, kde zabije několik lidí, kterým uřeže hlavy, aby mu podle legendy mohli našeptávat. Radí mu, aby Lucy unesl. King učiní a schová jí v jednom z hrobů. Na hřbitov pozve starostu a dává mu na výběr. Bud najde ze tří pokusů svojí dceru v jednom ze sedmi hrobů, nebo ho King zabije. Na třetí pokus to starostovi vyjde, ale King ho sráží k zemi a spoutává. Poté čte rozsudek odsuzující starostu k smrti. Mezitím Lucy vylézá z rakve a nešťastně strhává roletu na okně márnice. Jeden střep uřízne Kingovi hlavu, ale jelikož byl také na hřbitově, jeho duše žije v jeho hlavě. Vidí, jak Lucy osvobozuje svého otce a spolu odchází. Druhý den se Lucy vrací a bere si s sebou Kingovu hlavu. Jelikož obě alba vyšla ve stejnou dobu a jelikož je King člověk bez únavy, rozhodl se pro následné turné obou skupin současně. Na něm představil svůj nový Make-Up, jenž byl odlišný od předchozích. King je asi jediná metalová osůbka, jenž svůj Make-Up nepoužívá jako image, symbol a dokonce to pro něj není ani filozofie. Pro něj je to King Diamond. Nový Make-Up byl celkově jednodušší a více morbidní. Nemohu se ubránit dojmu, že předchozí Make-Up mu "slušel" více. Koncertní turné bylo potvrzeno a světe div se, zasáhlo i Českou Republiku a hned dvakrát. Nejprve v březnu 1997 koncertovali v Ostravě a den na to v Praze. Úžasný zážitek a kdo to neviděl, může jen litovat. Po absolvování turné po celém světe (mimo jiné také v Brazílii a Chile) dochází ke skládání nového materiálu. Jako důkaz důležitosti hudby Mercyful Fate vychází album s cover verzemi jejich největších hitů od 14 různých seskupení, které se hlásí k tvorbě Mercyful Fate. Jen doufám, že podobné cti se dostane i King Diamond. Mezitím dochází u Mercyful Fate ke změně kytaristy. Michael se chce věnovat rodině a je nahrazen Michaelem Weadem, jenž byl přítomen i na zmíněném turné, stejně tak jako nový bubeník King Diamond John Luck Hebert. Obě nová alba vycházejí téměř současně. Mercyful Fate přicházejí s Dead Again, kde je moc znát přítomnost nového kytaristy. Album King Diamond je nazváno jednoduše Voodoo. Do posledního detailu připravené album. Příběh mladých manželů a otce jenž koupili dům, kde se provozovaly obřady Voodoo. Na místním hřbitově je občas ke slyšení bubnování a k vidění tanec Voodoo tanečnic. Mladí manželé jsou rozezleni, že jsou v noci buzeni a rozhodnou se hřbitov zničit. Voodoo kněz na ně sešle kletbu, která nefunguje na mladou paní, jelikož je těhotná. Proto je na ní seslána jiná kletba. Otec mladé dámy povolá na pomoc exorcistu a s jeho pomocí vymítí ze své dcery a jejího manžela zlé démony. Poté se všichni neznámo kam odstěhují. Po čase přišlo na svět dítě, jež nosila a jeho první slovo bylo Voodoo. Jelikož již nyní čekají fanoušci na další porce, snad jim udělal radost Andy, Snowy a Sharlee pod hlavičkou Illwill, jenž vydali své první album. Hudebně se ale nepřibližuje ani zdaleka tvorbě King Diamond. Rychlé sekané riffy bez celkové melodiky a orchestrálních sól. To projekt Gutrix (Hank a Bjarne) je tvorbe Mercyful Fate podobnější i když jen částečně. Hardrockový duch na nás dýchne z každé skladby a my si krásně můžeme odpočinout.
To je zatím vše o hudebním géniovi Kingu Diamondovi, jehož nejcharakterizovanějším znamením je jeho Make-Up a mikrofon z lidských kostí. Umělec? Šílenec? Sám Ďábel? Kdepak, jen člověk z masa a kostí, jako my. Lze očekávat, že při jeho zdařilé hudební potenci budeme ješte několikrát potěšeni některým jeho dílkem z dílny Mercyful Fate či King Diamond. Dvaačtyřicetiletý démon ještě zdaleka neřekl poslední slovo a i on patří do skupiny věrných, jenž nesou prapor Heavy metalu a King sám drží tento prapor dost vysoko. Nejvýš jak je to jen možné. Nevím jak pro dánskou kopanou, ale pro metalový svět je rozhodně dobře, že King a ještě jistý Lars Ulrich zanechali své vášně a rozhodli se vše dát muzice. I když, dokážete si představit tandem Diamond, Ulrich v útoku
Náhledy fotografií ze složky King